Dění na Ministerstvu dopravy je prý záhodno sledovat obzvlášť bedlivě, jelikož se tam ze všech sbíhají toky velkých peněz a siločáry nejrůznějších zájmů. Co tedy napovídá chystaná instalace Dana Ťoka, generálního ředitele Skansky, do čela resortu?

Tento krok působí především jako proklamace názoru, že hlavním úkolem ministerstva je co nejefektivněji stavět, opravovat a zase stavět. Stane-li se ministrem dopravy stavitel, vyvolává to dojem, že není potřeba vytvářet žádné širší vize ani složitě slaďovat protichůdné zájmy různých skupin. Že si stačí prostě vyhrnout rukávy a bez zbytečného politikaření jít na věc.

Je pravda, že Dan Ťok působí o dost důvěryhodněji než takový Aleš Řebíček. Chystané jmenování Ťoka ale zároveň ukazuje, jak rychle v České republice postupuje depolitizace. Zatímco ještě donedávna se napojení politiků na stavební firmy všelijak zamlžovalo (většinou, pravda, dost groteskně), Ťokovo působení v čele Skansky se uvádí jako vyslovená přednost.

Pozoruhodné také je, jak rychle polevil v obezřetnosti premiér Sobotka. Ještě 13. listopadu prohlásil: „Je to velké riziko střetu zájmů a je potřeba, aby pan Ťok měl jasný postup, jasný recept na to, jakým způsobem bude schopen tomuto střetu zabránit.“