V roce 2011 vyšla kniha Josipy Roksaové a Richarda Aruma „Aspiring Adults Adrift: Tentative Transitions of College Graduates“, která vzbudila veliký rozruch v oblasti amerického školství. Autoři, oba sociologové a vysokoškolští profesoři, publikovali výsledky léta trvajícího výzkumu 2300 amerických vysokoškolských studentů vyhlášených i méně známých univerzit, které potvrzují často slýchané nářky na snižující se úroveň vzdělání. 

Autoři líčí nastupující generaci jako bez zájmu a línou, a školy, které podléhají jejím stupňujícím se požadavkům na pohodlí: „…získávali dobré známky a přitom je to nestálo téměř žádné úsilí. Proti tomuto trendu neprotestoval téměř nikdo, protože to všem vyhovovalo.“ 

Kritické nedostatky a minimální přínos vysokých škol ukázal výzkum i v odvětvích, které vysoké školy nejvíce inzerují — kritické myšlení, schopnost analýzy, hledání řešení a písemné vyjadřování. Studenti vykazovali také značný nezájem o veřejné dění (30 % uvedlo, že čte noviny jednou měsíčně na internetu nebo nikdy), despekt vůči vlastní zemi a nedůvěru v politiku (17 procent věřilo, že „země se ubírá dobrým směrem“, zatímco 51 procent vidělo další vývoj „jednoznačně negativně“). 

Autoři varují, že z kombinace až příliš lehké představy o ceně úspěchu s nezájmem o veřejné dění vyrůstá generace, která má spíše negativní představu o budoucnosti i přítomnosti vlastní země, nezájem o její vývoj, ale navzdory tomu má velmi optimistické představy o budoucnosti vlastní. Že by to mohlo být vzájemně provázané, je nenapadá.