Výsledky musí mít následky

Jakub Patočka

České politické strany se mohou vzkřísit jedině tehdy, pokud se naučí ctít kulturu úspěchu. Vést by je měli lidé, kteří dokáží obhajovat a obnovovat své mandáty ve volbách. Ti ostatní by měli rezignovat a odejít do ústraní.

Mimořádná cena právě skončených senátních a komunálních voleb tkví v rozmanitosti výsledků, které přinesly. Skýtají politickým stranám cenou zpětnou vazbu, kterou přehlédnou leda ke své vlastní škodě.

Andrej Babiš se pokouší rámovat výsledek komunálních voleb svou interpretací, která je mylná v obou bodech. Není pravda, že jeho populistické, marketingem stvořené hnutí bylo předvojem úspěšných nezávislých občanských kandidátek v různých městech. A není ani pravda, že voliči odmítli tradiční strany.

Pokud jde o první bod, zabývali jsme se jím již před týdnem. Tam, kde ANO vítězilo, nedělo se to díky jeho výkonům, ale vinou úpadku tradičních stran a vinou absence věrohodné občanské alternativy: lidé prostě dali přednost ničím neodůvodněné, populisticky nabízené naději, před jistotou nepřijatelného provozu tradičních stran.

Tam, kde ovšem kandidovala silná místní kandidátka vedená dlouhodobými, věrohodnými kritiky místních pořádků jako třeba na Praze 7, v Kolíně, v Liberci, tam končilo ANO — často hluboko — v poli poražených: nebylo nutné se uchylovat k zoufalým experimentům, když bylo možno vsadit na jistotu zlepšení.

Snad ještě zajímavější ale je, že ANO prohrávalo i v těch okresních městech, kde proti němu stála tradiční strana vedená silným, důvěryhodným, osvědčeným starostou. Sociální demokrat Petr Vícha v Bohumíně opět smetl konkurenci jak drobky ze stolu. Totéž Jan Birke v Náchodě, Stanislav Mrvka v Jindřichově Hradci, Jaroslav Dvořák v Novém Jíčině. Jsou tu i nová jména a ČSSD by s nimi měla co nejdříve vyrukovat i v celostátní politice.

Pro ODS může být povzbudivé, že rovněž ona dokázala uspět tam, kde ji vedli důvěryhodní místní politici, i když její značka je evidentně poškozena mnohem drsnějším způsobem, nežli značka ČSSD. A zásadní otazník postavily výsledky voleb před komunisty: jejich pasivní čekání na protestní hlasy se evidentně vyčerpává. Strana je v koncích podobně jako TOP 09, která snad aby po těchto volbách pomalu začala přemýšlet nad svým epitafem.

Snad ještě jasnější zprávu o tom, že ANO je porazitelné a to poměrně snadno, podaly volby senátní. Získalo dvakrát méně senátorů než ČSSD, uspělo dokonce méně nežli KDU-ČSL. I zde ovšem rozmanitost volebních výsledků dává jasnou zprávu o jednotlivých kandidátech, o jejich kompetenci obstát před voliči.

Občané svým uvážlivým, velmi rozmanitým hlasováním poskytli vzácně jemnou zprávu politickým stranám: v jaké podobě pro ně přijatelné jsou, a v jaké nikoli.

×
Diskuse
October 21, 2014 v 9.58
souhlas, ale
Jakub Patočka zapomněl na Ústí nad Labem. Zde sociální demokracie prohrála ještě mnohem drtivěji než v Brně a reflexi nepodstupuje ani po mnohem závažnějších kauzách než je Onderkova přezíravost a arogance.
JP
October 21, 2014 v 13.13
ÚnL
Díky za zpětnou vazbu. Je to dozajista tak. Ale musím se přiznat, že situaci tam dostatečně nerozumím. Máme k tomu objednaný článek, který to však bude stavět do kontextu s případem Collegium Bohemicum. Kdybyste nám o tom chtěl napsat Vy, samozřejmě si toho budeme považovat.
October 21, 2014 v 23.49
pár poznámek
Źiju 24 let v Litoměřicích a pracuji 20 let v Ústí nad Labem. V Litoměřicích sociální demokracie získala pouhých 7,8 % oproti asi 20 % v minulých volbách. Jedním z důvodů dle mého názoru je skutečnost, že hlavní vliv v litoměřické organizaci i na sestavování kandidátky má starožitník Lexa a jeho žena, jejichž syn byl přichycen při vykrádání hrobů a před 2 lety pravomocně odsouzen ke 20 měsícům nepodmíněně. Volby zde vyhrálo ANO, sociální demokracie však bude pravděpodobně v radě, protože se spojila s ODS, která byla druhá a s dalšími stranami a hnutími budou mít většinu.

V Ústí nad Labem sociální demokracie úzce spolupracovala s ODS od roku 1998 až do roku 2012. Nejprve hrála vedoucí roli v korupčních kauzách ODS, poté ji ve vedení vystřídala sociální demokracie. Asi nejlépe vše dokumentuje sdružení Stop tunelům, které všechny kauzy v posledních několika letech sleduje a dokumentuje. (http://www.stoptunelum.cz/) Nejprve byl za vrchního kmotra považován Patrik Oulický (původně ODS), později prý jeho roli převzal Pavel Kouda (náměstek hejtmanky do roku 2012, kdy byl uvězněn a bylo proti němu zahájeno trestní stíhání). O roli zastřeleného partnera hejtmanky, Romana Housky, jsem neslyšel nikdy nic dobrého. Velkou roli sehrával ROP Severozápad, jehož tři ředitelé byli postupně uvězněni a dokonce i odsouzeni. Největší akcí sociální demokracie v tomto roce byla likvidace Činoherního studia. Zvedla se proti velká vlna odporu nejen několika občanských aktivistů, ale velké části ústecké kulturní veřejnosti a dokonce se za Činoherní studio postavila i ústecká univerzita. Vzniklo politické sdružení Pro! Ústí složené z lidí, kteří stáli za Činoherním studiem, nyní Činoherákem a to skončilo druhé ve volbách se ziskem více než 17 % hlasů za ANO (26%) a velmi pravděpodobně vytvoří s ANO koalici, sociální demokracie získala necelých 12%. Politika ústecké sociální demokracie se mi jeví katastrofální a odpudivá.