Brno 2018
Jakub PatočkaSituace před komunálními volbami v Brně může sloužit jako modelový příklad pro řadu velkých měst. O výsledku mohou rozhodovat detaily a pravděpodobně ho vážně poznamená neschopnost Pirátů a jejich spojenců dohodnout se Stranou zelených.
Voličské preference občanů Prahy se od zbytku republiky liší tak radikálně, že ji lze pokládat za stát ve státě, odlišný svět, sebou zaujatý bod na mapě globální pop-kultury, jehož ekonomika se točí kolem turistů a který s reálným životem lidí ve zbytku země bohužel souvisí pramálo.
Vzhledem k tomu je Brno největším českým městem orientovaným prakticky výhradně na své vlastní obyvatele. Může sloužit jako laboratoř, v níž lze studovat — s určitými, leč předvídatelnými posuny — celostátní tendence. S jedinou výjimkou roku 2006 zde volební výsledky v komunálních volbách v podstatě kopírují celostátní tendence.
Brno 2006: rok, kdy mohlo být všechno jinak
Před čtyřmi lety jsme vydali v Deníku Referendum týden před komunálními volbami článek Brno 2014, který hodnotil situaci před komunálními volbami. Musíme bohužel uznat, že základní charakteristika tehdejší situace: „Člověk dnes v Brně hledí na volební lístek jak na černou kroniku,“ se bohužel během čtyř let prakticky nezměnila, byť obrysy politického střetu jsou v mnohém odlišné.
Koalice ODS a ČSSD, o níž jsme před čtyřmi lety psali, že se jí v mnoha městech hodlají voliči zbavit — jak se ukázalo, velice často marně — v Brně naopak po volbách vznikla vůbec poprvé. Tak jako jinde i v Brně to byl především důsledek programové bezzásadovosti místních struktur ČSSD, poněvadž ODS tou dobou už zřejmě nebylo pomoci. ČSSD navíc vstupovala do krajně nevýhodné koalice, v níž si sice zachovala primátora, ale v radě měla menšinu.
Jak jsme ovšem popsali již před čtyřmi lety, takové řešení si do velké míry vynutilo fatální selhání Strany zelených v koalici s ČSSD v předcházejícím období na radnici. Strana zelených totiž v roce 2006 vstupovala do brněnského zastupitelstva jako třetí nejsilnější subjekt, získala více mandátů než KDU-ČSL i KSČM.
To byl ohromující úspěch. Rok 2006 byl jediným, kdy se volební výsledky v Brně radikálně odlišily od celostátních tendencí a trendů. Strana zelených za to vděčila občanskému vzepjetí hnutí proti přesunu brněnského nádraží, jehož se tehdy stala hlavní politickou reprezentantkou. Lidé chtěli v komunálních volbách vynutit, že nádraží zůstane v centru, což se nepodařilo dva roky předtím v účelově zmařeném referendu.
Zisk bezmála dvanácti procent pro zelené navíc podtrhl velice solidní výsledek občanské kandidátky vedené tehdejším senátorem Jiřím Zlatuškou. Společně měly obě platformy jen o mandát méně než ČSSD, která se, byť mnohem zdrženlivěji, tehdy vyjadřovala proti přesunu nádraží též. Všechny tři strany spolu utvořily koalici, které se účastnila ještě KDU-ČSL.