Brno 2018

Jakub Patočka

Situace před komunálními volbami v Brně může sloužit jako modelový příklad pro řadu velkých měst. O výsledku mohou rozhodovat detaily a pravděpodobně ho vážně poznamená neschopnost Pirátů a jejich spojenců dohodnout se Stranou zelených.

Voličské preference občanů Prahy se od zbytku republiky liší tak radikálně, že ji lze pokládat za stát ve státě, odlišný svět, sebou zaujatý bod na mapě globální pop-kultury, jehož ekonomika se točí kolem turistů a který s reálným životem lidí ve zbytku země bohužel souvisí pramálo.

Vzhledem k tomu je Brno největším českým městem orientovaným prakticky výhradně na své vlastní obyvatele. Může sloužit jako laboratoř, v níž lze studovat — s určitými, leč předvídatelnými posuny — celostátní tendence. S jedinou výjimkou roku 2006 zde volební výsledky v komunálních volbách v podstatě kopírují celostátní tendence.

Brno 2006: rok, kdy mohlo být všechno jinak

Před čtyřmi lety jsme vydali v Deníku Referendum týden před komunálními volbami článek Brno 2014, který hodnotil situaci před komunálními volbami. Musíme bohužel uznat, že základní charakteristika tehdejší situace: „Člověk dnes v Brně hledí na volební lístek jak na černou kroniku,“ se bohužel během čtyř let prakticky nezměnila, byť obrysy politického střetu jsou v mnohém odlišné.

Koalice ODS a ČSSD, o níž jsme před čtyřmi lety psali, že se jí v mnoha městech hodlají voliči zbavit — jak se ukázalo, velice často marně — v Brně naopak po volbách vznikla vůbec poprvé. Tak jako jinde i v Brně to byl především důsledek programové bezzásadovosti místních struktur ČSSD, poněvadž ODS tou dobou už zřejmě nebylo pomoci. ČSSD navíc vstupovala do krajně nevýhodné koalice, v níž si sice zachovala primátora, ale v radě měla menšinu.

Jak jsme ovšem popsali již před čtyřmi lety, takové řešení si do velké míry vynutilo fatální selhání Strany zelených v koalici s ČSSD v předcházejícím období na radnici. Strana zelených totiž v roce 2006 vstupovala do brněnského zastupitelstva jako třetí nejsilnější subjekt, získala více mandátů než KDU-ČSL i KSČM.

To byl ohromující úspěch. Rok 2006 byl jediným, kdy se volební výsledky v Brně radikálně odlišily od celostátních tendencí a trendů. Strana zelených za to vděčila občanskému vzepjetí hnutí proti přesunu brněnského nádraží, jehož se tehdy stala hlavní politickou reprezentantkou. Lidé chtěli v komunálních volbách vynutit, že nádraží zůstane v centru, což se nepodařilo dva roky předtím v účelově zmařeném referendu.

Zisk bezmála dvanácti procent pro zelené navíc podtrhl velice solidní výsledek občanské kandidátky vedené tehdejším senátorem Jiřím Zlatuškou. Společně měly obě platformy jen o mandát méně než ČSSD, která se, byť mnohem zdrženlivěji, tehdy vyjadřovala proti přesunu nádraží též. Všechny tři strany spolu utvořily koalici, které se účastnila ještě KDU-ČSL.

×
Diskuse
AZ
October 7, 2014 v 11.03
Jaké budou voličské preference Prahy uvidíme, až srovnáme výsledek voleb magistrátních s volbami do městských obvodů. Zájmy a problémy obyvatel obvodových pražských čtvrtí jsou často úplně protichůdné zájmům Prahy jako mesta, jehož ekonomika se skutečně do značné míry odvozuje od turistiky. V magistrátních volbách jde také mnohem víc o kulturu než v jakýchkoli jiných volbách, možná včetně parlamentních - jen v Praze je kultura prvořadé téma ( i z ekonomických důvodů), musíme si uvědomit, že do něj patří i památková péče, která se třeba JIžního města týká jen minimálně. Naopak okrajové pražské čtvrti, z nichž je za kulturou, vysokými školami a všelijakými atrakcemi, jimiž Praha oplývá dnes srovnatelně s evropskými metropolemi, blízko, musejí pečlivě dbát, aby v nich probíhal také autentický místní život, aby nebyly jen noclehárnami, odstavnými parkovišti a servisními službami pro pražské centrum.
October 7, 2014 v 14.06
Ještě je v Brně zajímavé,
jak se ve srovnání s minulými volbami změnila kultura předvolebních materiálů. Hlavně tedy u ČSSD... u nás v Kohoutovicích připomínají jejích předvolební noviny katalog ze stylového rakouského hypermarketu, kde je každá stránka věnovaná nějakému infrastrukturně-rozvojovému projektu, který jejich radnice realizovala. Profesionálně udělaný layout, vysvětlivky, spousta fotografií... hodně stránek, hodně projektů. Muselo to být sakra drahé, ale na lidi to působí. A jiné strany, než které jsou v Brně u koryta, si to nemohou dovolit. Také na tuto stránku věci by se nemělo v rozborech, kdo se komu za co odvděčil a kdo selhal, zapomínat...