Matěj Hollan ante portas
Jakub PatočkaNěkolik poznámek k dynamice povolebních vyjednávání v Brně, jejichž četba snad může poskytnout inspiraci i v jiných místech. Šéfredaktor DR tvrdí, že nejsilnější variantou pro Brno by byla koalice ČSSD, KDU-ČSL, Strany zelených a Žít Brno.
Radost všech, kteří si přejí v Brně příznivé změny, z mimořádného výsledku protestní kandidátky Žít Brno ještě trvá, různí pozorovatelé mají za samozřejmé, že v Brně končí éra Romana Onderky a takřka za jisté se také má to, že novým primátorem bude lídr politického hnutí ANO 2011 Petr Vokřál. Ačkoli vše takto může dopadnout, variant je ve skutečnosti mnohem víc. Onderka klidně může vládnou dál. A je to blíž, než si myslíte.
Uveďme následující rozbor přehledem možných koalic na brněnské radnici. Jednotlivé strany získaly následující počet mandátů:
- ANO 2011 13
- ČSSD11
- Žít Brno 7
- KDU-ČSL 7
- ODS 5
- SZ 4
- TOP 09 4
- KSČM 4
zastupitelstva přivede jen o čtyři členy méně, než Onderkou vedená ČSSD. Foto Žít Brno
Při celkovém počtu 55 mandátů je k většině zapotřebí 28 křesel, ale za praktickou většinu se pokládá taková, která disponuje alespoň 29, raději však 30 a více mandáty. Podívejme se tedy na možné většiny. V základních úvahách se zatím objevují především tři následující možnosti.
1. Koalice „vládní“: ANO, ČSSD, KDU-ČSL (31 mandátů). Již v předvolebním komentáři, ve kterém jsme hrubě podcenili výsledek kandidátky Žít Brno, jsme za nejpravděpodobnější výsledek označili reprodukci vládní koalice. Předpokládali jsme ovšem opačné pořadí na prvních dvou místech. Programový základ takovéto koalice by byl jasný: byla by zrcadlem koalice vládní.
Právě úspěch ANO může ale paradoxně cestu k ní zkomplikovat, poněvadž při jejím vzniku není myslitelné, že by mohl v pozici primátora pokračovat Roman Onderka. Ten ve své snaze udržet tento post pro sebe a ČSSD už dvakrát prokázal značnou obratnost. Základní vyjednávací strategie ČSSD v Brně tak může být přinejmenším zpočátku vedena snahou zformovat koalici jinou, pod svým vedením.
2. Koalice tradičních stran: ČSSD, KDU-ČSL, ODS, TOP 09, KSČM (31 mandátů). Takto napsána působí varianta úplně nepravděpodobně. Ve skutečnosti však v sobě obsahuje příliš mnoho lákadel pro řadu zúčastněných, než abychom ji mohli prostě pominout.
Ohledně KDU-ČSL, já si myslím, že budou tendovat k variantě 1, k té vládní. Je to pro ně sázka na jistotu. A nakonec tam uhne i ČSSD.
KDU-ČSL i ČSSD by se definitivně popravili, kdyby udělali tu konzervativní barikádu. Ale KDU naprosto nevidím na tu revoluční náladu.
A taky bych lidem v Brně přál (bez přehnaného ohledu na jejich přání) spíš třetí variantu koalice. Ovšem obávám se mj., že by vyšachování vítěze voleb mohlo rezonovat v některých médiích (a nemyslím teď jen Žít Brno) nadmíru pro citlivost a mediální welfare zavedených konzervativců (nemluvě o jejich ochotě to riskovat). Možná tedy za pár volebních..
KSČM = padouši, nebo aspoň nepoužitelné fosilie
Strana zelených = kladní hrdinové
ČSSD = kladní hrdinové, kterým to několik černých ovcí kazí
Přitom když se podíváme na hlasování o změně územního plánu na obrázku u článku http://denikreferendum.cz/clanek/18774-iniciativy-vysbiraly-vic-nez-polovinu-castky-na-zalobu-proti-uzemnimu-planu a porovnáme stranickou příslušnost s výsledky minulých voleb http://volby.cz/pls/kv2010/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=23&xdz=3&xnumnuts=6202&xobec=582786&xstrana=0&xodkaz=1 , vidíme, že v opozici vzdorovala KSČM spolu se SZ (a s KDU-ČSL i TOP 09 bez dvou odpadlíků Levíčka a Vítkové). Naproti tomu v ČSSD rozhodně nehlasoval pro změnu územního plánu sám Roman Onderka jako kůl v plotě: kdyby se měla brněnská ČSSD nějak obrodit, musela by se nejspíš zbavit všech svých zastupitelů z minulého volebního období.
Podíváme-li se na výsledky současných komunálních voleb bez klapek na očích, vidíme, že Patočkova varianta 2, Koalice tradičnách stran, se může obejít bez KSČM, když zahrne SZ. Přitom zelená varianta by narozdíl od rudé nenarážela na problémy s antikomunismem. Při zapojení Zelených i komunistů by pak tato koalice měla 35 hlasů.
Podobně varianta 3, Opoziční koalice, by docela dobře (až na ten antikomunismus) mohla zahrnovat i KSČM, pak by si mohla dělat zuby až na 39 hlasů.
Varianta 4, Novodemokratická koalice, je výsledkam přání Jakuba Patočky, a co jí stojí v cestě, je brněnská ČSSD. Na první pohled mě hned napadlo, proč by v takové koalici měla být ČSSD, proč ne ANO. Odpověď samozřejmě zní, že koalice ANO, Žít Brno, KDU-ČSL a SZ je jednou z opozičních variant shrnutých v bodě 3. Klíčová otázka tedy spíše zní, jaký jiný důvod než přání Jakuba Patočky by mohl přivést brněnské obecní zastupitele, aby o variantě 4 vůbec uvažovali. Na základě jiného Patočkova článku http://denikreferendum.cz/clanek/18905-brno-2018 se domnívám, že možnost spolupráce ČSSD s Žít Brno (a SZ a KDU-ČSL) by tu byla, ovšem právě opačná, než jakou si Jakub Patočka přeje. SZ a KDU-ČSL už to v roce 2006 udělaly, že po předchozí opoziční politice se po volebním úspěchu spojily s ČSSD a jaly se připravovat odsun brněnského nádraží z centra. Jaká síla je k tomu přiměla? Působí stále a působí na všechny zastupitele? Zapůsobí na zelené a lidovce znovu? Zapůsobí i na žence Brna?
Skoro mám dojem, že nejzajímavější otázka zní, proč vlastně ona tajemná síla působí jenom na brněnské obecní zastupitele, proč ne rovnou na všechny brňany, proč se vůbec ještě někdo odsunu nádraží brání.