Volby do zastupitelstev měst a obcí jsou v něčem zcela odlišné od jiných typů voleb. O těch všech — sněmovních, senátních, krajských, evropských — se dá říci, že v nich naprostá většina občanů malou částečkou svého hlasu spolurozhoduje o výsledku gladiátorského souboje několika desítek či stovek kandidátů. Občan-politik a občan-volič představují dva oddělené světy. Politika v tomto pojetí je blízká reality show, kde také masa diváků rozhoduje o úspěchu či neúspěchu skupinky vyvolených.

Komunální volby jsou jiné. V těch právě proběhnuvších kandidovalo přes 234 000 lidí. Skoro čtvrt milionu občanů-politiků je sice stále menšina, ale rozhodně ne zanedbatelná. Komunální politika je tou úrovní, kde se formuje jiný než divácky konzumní přístup k obci, k veřejné sféře, k věcem obecným.

Obecní volby navíc nejsou prostě jedny volby mezi jinými, jsou pestrou paletou voleb zcela různého typu. V největších městech se podobají volbám celostátním s dominantní rolí nejsilnějších stran, v menších obcích mají zcela jiné parametry. Tato mnohost přináší s sebou i nepřehlednou rozmanitost výsledků: tatáž strana v jedné obci či městské čtvrti zcela propadne, v jiné přesvědčivě zvítězí. Zcela jiný bývá i výsledek povolebního vyjednávání. Koalice na komunální úrovni nabízejí všechny možné kombinace, nic není nemožné.

Díky tomu, že tak vysoký počet občanů staví do aktivní role občanů-politiků, mohou obecní volby být jakousi školou aktivního občanství. Mohou být; jsou ale skutečně? Opusťme však rovinu obecných úvah a podívejme se z této perspektivy na výsledky letošních komunálních voleb.

↗

Nadpoloviční většina pro Prahu 7 sobě Jana Čižinského, vítězství Žít Brno Matěje Hollana v Brně-středu a Sdružení občanů Lesné v Brně-severu jsou tři ukázky úspěchu občanského aktivismu, který se stal relevantní politickou silou. Foto FB LES

Vítězství Babišova ANO ve většině statutárních měst nelze chápat pouze jako triumf velkých peněz a programové vyprázdněnosti, umožněný krizí především (ale nejen) tradičních i těch zánovních pravicových stran. ANO dosud bylo a stále je protestním hnutím, které, často na rozdíl od zavedených stran, dává prostor také lidem, kteří se do stranických škatulek nevejdou a nechtějí vejít.

A také těm, kteří se nevešli do škatulky, přesněji řečeno na kandidátku, některé zavedené strany. Tak jako se oblíbený místostarosta Prahy 5 Petr Lachnit překvapivě nevešel na kandidátku místní ČSSD a tak letos již kandidoval za Babišovo hnutí. Tato promyšlená a zatím fungující personální strategie, těžící z (bohužel četných) chyb a vnitřních sporů ostatních stran, dává ANO dynamiku, díky níž se skutečně může stát dlouhodobě významnou silou na české politické scéně.

Zda a jak vážným je hnutí ANO ohrožením pro demokratické poměry u nás, ukážou vedle výsledků jeho vládního angažmá právě následující měsíce a roky jeho vlády ve městech. Otevřená je řada možností: proměna hnutí v regulérní politickou stranu, ale i postupná dezintegrace a rozpad. Bude záležet i na tom, zda Babišovo hnutí bude dávat prostor výrazným osobnostem i nadále, ne pouze coby vějičkám pro voličské hlasy.

Druhým podstatným rysem letošních obecních voleb je lokální úspěch koalic a hnutí vedených silným občanským a aktivistickým étosem. Někde získal jejich úspěch až spektakulární a těžko uvěřitelné parametry. Nadpoloviční většina a 43,69 procent pro Prahu 7 sobě Jana Čižinského, vítězství Žít Brno Matěje Hollana v Brně-středu a Sdružení občanů Lesné v Brně-severu jsou tři ukázky úspěchu občanského aktivismu, který se stal relevantní politickou silou.

Pokud tato seskupení dokážou své vítězství zužitkovat a proměnit v úspěšné vládnutí, mohlo by to znamenat velkou vzpruhu pro další občanská sdružení a aktivity. Další občansky angažované lidi by to mohlo přivést k zapojení do obecní politiky, a ta by se mohla začít proměňovat k lepšímu. Také proto, že pro zavedené strany by konkurence úspěšných aktivistických hnutí znamenala nutnost buď se také proměnit či alespoň přizpůsobit, nebo vyklidit pozice.

V tomto směru nepochybně stojíme na začátku dlouhé cesty. Nejpozději za čtyři roky, při dalších obecních volbách, se přesvědčíme o tom, zda nadějné přísliby těch letošních zůstaly nenaplněny, nebo přinesly další plody. Do té doby ale ještě čeká na všechny aktivní občany, v občanských sdruženích, různých hnutích a koalicích i v politických stranách, ještě hodně práce.