Hnutí ANO už rok a půl nemá kompletní vedení strany. Loni v březnu, ani ne měsíc po svém zvolení, z něj rezignovali čtyři místopředsedové. Poslední zbývající místopředsedkyně Věra Jourová se nyní přesouvá na post eurokomisařky.
Hnutí ANO porušuje již téměř rok a půl své vlastní stanovy. Strana má totiž od března 2014 neúplné vedení. Přesně řečeno v něm je pouze předseda Andrej Babiš, první místopředsedkyně Věra Jourová, a osm řadových členů, z nichž ovšem pouze šest bylo řádně zvoleno sněmem.
Dva z nich Radek Hloušek a Pavel Elias byli podle sdělení tiskové mluvčí kooptováni v srpnu 2013. Potíž je ale v tom, že sněm, jak plyne ze zápisu, který je volně k dispozici na webu, rozhodl, že členů předsednictva mimo místopředsedy bude sedm, a jeden z obou pánů je tak v předsednictvu bez mandátu, navíc.
Babiš sám vloni v dopise členům napsal: „Podle Stanov by nyní měli být zvolení nebo kooptováni členové předsednictva tak, aby bylo kompletní, nebo by měl být svolán nový mimořádný sněm, na kterém si nejprve všechno vyříkáme a poté buď dovolíme předsednictvo, nebo si zvolíme úplně nové.“
Jenomže v tom se mýlí. Místopředsedy, jak nám sdělila tisková mluvčí hnutí ANO Lucie Kubovičová, kooptovat nelze. A sněm vloni v březnu rozhodl, že volených členů předsednictva bude sedm. Předsednictvo tedy pochybilo, když na místo uvolněné ostravským lékařem Sílou kooptovalo členy dva.
Nejpozoruhodnější na situaci je fakt, že hnutí ji nehodlá napravit. Na dotaz Deníku Referendum tisková mluvčí sdělila, že nemají dostatek času a kapacit na uspořádání volebního sněmu. „Prosím vás, já vám na to odpovím až po volbách. Máme toho moc. Jsme v parlamentu, na ministerstvech, ve vládě, navíc teď jsou volby. Nestíháme zkrátka, zavolejte po volbách.“ uvedla Lucie Kubovičová.
Já platím, já rozhoduji
Řádní místopředsedové ANO přitom na svůj post rezignovali už vloni v březnu, dle jejich výpovědí nešlo s předsedou hnutí komunikovat, jednal podle nich tak, jak je zvyklý z podnikání, autoritativně.
Hnutí doposud uspořádalo sněmy dva, první, zakládající, se konal v polovině letních prázdnin roku 2012. Tehdy byl do čela strany zvolen Andrej Babiš, místopředsedy se stali Jaroslav Faltýnek, tehdy ještě člen představenstva Agrofertu, dále delegáti do vedení vznikajícího subjektu zvolili Radku Maxovou, Petra Bindera, Richarda Brabce a Pavla Klašku.
Druhý volební sněm se konal 2. března 2013. Na posty místopředsedů byli zvoleni Jan Hammer, Peter Harvánek, Jana Valinčičová, Hana Greplová a již zmíněná Věra Jourová. Kromě Jourové ale všichni ještě v březnu na své posty rezignovali. Spolu s nimi tak učinil také člen předsednictva Jan Síla. Vedení strany od té doby dodnes doplněno nebylo, až na ony dva muže s nevyjasněným mandátem.
„V době, kdy jsem v hnutí působila, o demokracii nemohla být žádná řeč. Základní heslo Babiše bylo: Já platím, já rozhoduji,“ vysvětlila Greplová vloni v srpnu v rozhovoru pro server IHned.cz důvody svého odchodu.
O tom, že by bral Andrej Babiš na vědomí hlas členské základny, podle jejího tehdejšího vyjádření nemohla být řeč. „Ti, kteří se přímo účastnili jednání předsednictva či výboru hnutí, alespoň po volbách v březnu 2013, které zasáhly Babiše vyřazením jemu oddaných bývalých zaměstnanců Faltýnka či Brabce z orgánů hnutí, zažili bez obalu jeho autokratický způsob vlády,“ uvedla tehdy Greplová.
„Bylo to pro mne jako dospělého člověka, který často spolupracuje s vrcholovými manažery ve firmách, absolutně neakceptovatelné. Já jsem do hnutí vstupovala jako svobodný občan, nikoliv jako zaměstnanec Agrofertu. Jestliže někdo mluví o tom, že chce měnit klima ve společnosti k lepšímu, musí podle toho sám vystupovat,“ poznamenala Greplová, která byla na sněmu zvolena do vedení až ve druhém kole, v němž právě těsně porazila Jaroslava Faltýnka.
Jako příklad uvedla situaci, kdy si Babiš při jednání předsednictva ohledně kompetencí místopředsedů vyžádal místopředseda pověřený ekonomickým řízením hnutí patřičné podklady: „Na to Babiš řekl, že až sežene sponzory, pak se o finance hnutí může zajímat."
S podobnou reakcí se podle ní setkala předsedkyně revizní komise hnutí, když chtěla ověřit výroční zprávu. „Byla dotázána, zdali se cítí být lepší v účetnictví než renomovaná auditorská firma, která závěrku kontrolovala. Takových příkladů by se našla celá řada,“ řekla Greplová Hospodářským novinám.
Mimořádný charakter Babišova politického hnutí podtrhuje také okolnost, že po místopředsedech, kteří rezignovali ještě v ten samý měsíc, kdy byli zvoleni, se prakticky slehla zem. S výjimkou rozhovoru serveru ihned.cz s Hanou Greplovou o nich na internetu nenaleznete zprávy, ba dokonce ani jejich fotografie.
Hnutí ANO se ze svého webu pokusilo odstranit jakoukoli památku na ně, takže nastávají až komické situace, kdy se v tiskové zprávě z loňského února oznamující zvolení Petera Harvánka předsedou Moravskoslezské krajské organizace, popisuje fotografie, která ovšem na webu už chybí.
„V sobotu 2. února se v Ostravě konal historicky první sněm hnutí ANO v Moravskoslezském kraji. Sněm zvolil prvního krajského předsedu, jímž se stal Peter Harvánek (uprostřed), dosavadní krajský koordinátor hnutí. Novými místopředsedy byli zvoleni ostravský neurochirurg Jan Síla (vpravo) a manažer Jan Sedláček z Bohumína.“
Popisovaná fotka už tam ale nevisí.
Pane předsedo, mou osobou dochází k rozdělování
Mimořádně zajímavé je začíst se do textu, kterým Andrej Babiš rezignaci místopředsedů své strany vysvětlil členské základně. Text se na webu ANO objevil jediný den po zveřejnění rozhovoru s Greplovou v reakci na něj.
Jeho publikaci zdůvodnilo hnutí ANO takto: „Podobné útoky bývalých funkcionářů se několik týdnů před volbami daly očekávat. Hnutí ANO proto zveřejňuje interní dopis, který předseda Andrej Babiš zaslal po rezignacích části předsednictva krajským a oblastním předsedům.“
Dopis na webu ANO stále visí. Má přes patnáct tisíc znaků, stojí ale za to si jej pečlivě přečíst. Jedná se o mimořádně výmluvnou ilustraci Babišových představ o politice.
O místopředsedovi Hammerovi píše Andrej Babiš takto: „Musel jsem to být naopak já, kdo mu na základě průběhu jednání Předsednictva a Výboru připomněl, že chtěl rezignovat, což je doložitelné z naší sms konverzace. Dal jsem mu za pravdu, že hnutí rozděluje a doufal jsem, že odejde čestně a bez skandálů.“
Celé znění Hammerovy rezignace Andrej Babiš k dopisu přiložil a stojí za to ji také vcelku ocitovat: „Vážený pane předsedo, na základě zvážení celého dění od sněmu Vám oznamuji, že v zájmu soudržnosti našeho hnutí budu v pátek po jednání předsednictva rezignovat na funkci místopředsedy hnutí i na funkci krajského předsedy KV kraje. Je třeba hnutí stmelovat, ale mou osobou dochází k rozdělování hnutí na dva nesmiřitelné tábory. Tato situace nemá jiné řešení a proto činním toto rozhodnutí. S pozdravem Jan Hammer“
Babiš dále zpochybňuje samu demokratičnost volby na sněmu, a to doslova: „Není pravda, že by všichni místopředsedové získali důvěru demokratickým hlasováním. Emailovou korespondencí, ale i přímým svědectvím některých delegátů sněmu je doložitelné, jak se mezi sebou někteří krajští předsedové dohadovali na vzájemné podpoře s tím, že odsunou některé kandidáty do předsednictva na vedlejší kolej.“
Jinak řečeno předseda hnutí ANO tvrdí, že jejich sněm v březnu 2013 neměl demokratický průběh. O to nepochopitelnější ale je, jak je možné, že se dosud žádný další sněm nekonal.
Babiš upřesňuje: „Aby pan Hammer dosáhl toho, čeho chtěl, snažil se ještě během sněmu ovlivňovat některé delegáty a podle přímých svědků se „své“ hlasy snažil i zobchodovat. Jeden z krajů mu své hlasy nabídl například za to, že se jako místopředseda zasadí o změnu stanov. "Spojkou" mezi těmito organizacemi a dohodami byla placená zaměstnankyně hnutí paní Valinčičová. Ta si během svého „zaměstnání“ vytvořila takový vliv, že později mohla tvrdit, jak po jejím odchodu odejdou i všichni krajští předsedové.“
Připomeňme, že „zaměstnankyně hnutí paní Valinčičová“ byla rovněž na sněmu zvolenou místopředsedkyní, dostala ze všech kandidátů nejvíce hlasů. Andrej Babiš o ní členům svého hnutí napsal: „Nikdo z nás netušil, že si v rámci zaměstnaneckého poměru vytváří politickou podporu v oblastech, které měla jako koordinátorka hnutí na starosti. Na centrále vždy tvrdila, že žádné politické ambice nemá. Proto také nemohla kandidovat oficiálně a neměla z krajů žádnou nominaci. Její nominace na místopředsedkyni proběhla až přímo na sněmu. Navrhnul ji zástupce Moravskoslezského kraje. Samotnou kandidaturu paní Valinčičové na místopředsedkyni hnutí pak pokládám za její profesionální selhání.“
To je možná pravda, ale jak to, že potom nevadí, že na takto zmanipulovaném sněmu získal svůj mandát také on či Věra Jourová a všichni další členové předsednictva, tedy kromě dvou mužů kooptovaných na jedno místo uvolněné Janem Sílou? Není přece možné, aby část rozhodnutí demokratických byla a část nikoliv. A i kdyby nakrásně ano, pak arbitrem přece nemůže být osvícený předseda, nýbrž znovu a jedině další Sněm.
Babiš dále v dopise mimořádné informační hodnoty sděluje členům, jak se ve straně rozhoduje o její veřejné prezentaci, na což si rezignující místopředseda Hammer rovněž stěžoval: „Marketing a PR mají v hnutí na starosti placení profesionálové, především manažer komunikace Marek Prchal a Radka Burketová jako mluvčí hnutí. A pokud vím, tak do marketingu svými nápady přispívají i lidé z oblastí. Pokud placený profesionál usoudí, že nápad stojí za to, tak se po konzultaci se mnou realizuje,“ píše členům.
V této souvislosti prozrazuje svou představu o politice a její úloze při veřejné prezentaci idejí: „Pokud bychom se jako politici měli dohadovat, kdo na billboardech bude a co na ně napíšeme, nedostali bychom se nikam. Politika je věcí politiků, profesionální práci mají dělat profesionálové.“
Dále v dopise vysvětluje, proč jeho hnutí nestojí o členy (sic!): „Údajně jsme se jako vedení vyjádřili, že nemáme "zájem na rozšiřování členské základny". Řekl jsem to já a bylo to v kontextu toho, že při parlamentních volbách pro nás budou důležitější tisíce sympatizantů než členové, u nichž nevíme, jaké mají zájmy (nebo se to o nich až později dovídáme, jak nakonec někteří bývalí členové, kteří dnes na hnutí útočí, dokazují). Z dnešního hlediska si opravdu za tímto názorem stojím.“
Nakonec Andrej Babiš shrnuje počty nominací z krajů a výsledky volby na sněmu 2. března 2013. A dopis uzavírá otázkami: „Byly tedy krajské sněmy, které nominovaly kandidáty na místopředsedy, k ničemu, protože se pár lidí dohodlo jinak? Proč pan Hammer navrhoval kandidáty za kraje, se kterými neměl a nemá nic společného, což je v jiných politických stranách přinejmenším neobvyklé? Protože to měl se „svými lidmi“ předem dohodnuté? Dá se pak takovýto sněm považovat za demokratický?“
To my nevíme. Možná, že nedá. Otázkou pak ale je, zda se dá za demokratickou pokládat strana, která měla za celou svou existenci dva sněmy, při čemž druhý z nich její předseda označuje za nedemokratický, a od té doby se už žádný další sněm, až dosud, tedy rok a půl, nekonal.
Jeden by skoro čekal, že se z případu podle předsedy Babiše nedemokratického sněmu hnutí ANO a konfliktu mezi předsedou a čtyřmi na něm zvolenými místopředsedy, stane základní téma pro média ve volební kampani. Leč ani ťuk. Po čtveřici Greplová, Hammer, Harvánek, Valinčičová se s výjimkou jednoho rozhovoru v ihned.cz slehla zem.
Možná, že nebyl demokratický, ale čas se na sněmu ANO 2. března 2013 řečníkům měřil pečlivě. Foto politické hnutí ANO
Demokratická strana?
„Registrace politického hnutí ANO byla v pořádku,“ uvedl na začátku prosince loňského roku zástupce ombudsmana Stanislav Křeček, který se vůbec poprvé za dobu existence instituce veřejného ochránce práv zabýval stížností občana na postup ministerstva vnitra při registraci politických stran a hnutí.
„Stanovy hnutí ANO vyhovují standardu vnitrostranické demokracie, jak ho vymezil Ústavní soud,“ uvedl tehdy Křeček po analýze stanov z pohledu právních předpisů i judikatury Ústavního soudu. Reagoval tak na podnět občana, který namítal, že stanovy hnutí ANO nejsou demokratické a hnutí nemá demokraticky ustanovené orgány.
Možná by se nyní měl ombudsman zabývat tím, do jaké míry hnutí vlastní stanovy dodržuje. Jedna věc je, jak jsou formulovány na papíře, druhou reálná praxe.
Křeček přitom tehdy uvedl, že považuje odmítnutí registrace a pozastavení činnost nebo rozpuštění politické strany či hnutí až za poslední a krajní prostředek regulace svobodné soutěže politických stran, na níž stojí demokratická společnost.
„I když připouštím, že pravomoci předsednictva hnutí ANO jsou podle stanov značné, nejsou v rozporu s minimálními standardy demokratických principů, aby to ospravedlnilo mocenský zásah,“ uvedl.
Andrej Babiš letos na jaře v médiích avizoval, že ANO upořádá sněm letos v létě. „Sněm bude v červnu, nejpozději do konce června,“ řekl Babiš v polovině letošního dubna serveru Echo.cz s tím, že zvažoval také možnost květnového termínu, ten by byl ale v kolizi s evropskými volbami.
Sněm, jehož delegáti by rozhodli o kompletním vedení hnutí, se ale nakonec dosud nekonal, hnutí na něj slovy své tiskové mluvčí „nemá čas“. Andrej Babiš možná skutečnost, že jeho hnutí postrádá od loňského března jakéhokoli řadového místopředsedu, považuje za klad. Otázkou ale je, zda by se jeho organizací nemělo namísto ombudsmana zabývat rovnou ministerstvo vnitra.
