Kultura, zbytkový resort?

Jiří Dolejš

Smyslem kulturní politiky není jen pečovat o podmínky samotné kulturní tvorby, ale i sdílení tradičních a nových kulturních hodnot. Rozvoj aktivní živé amatérské kultury a volnočasové zájmové činnosti je ve veřejném zájmu.

Ze sousloví „kulturní politika“ byl kdysi cítit odér politického vměšování do svobody kulturní tvorby a osobování si práva vynášet ideologické soudy, co má a nemá estetickou hodnotu. Po roce 1989 byla dokonce diskutována myšlenka zrušit ministerstvo kultury jako instituci reprezentující toto zvrácené vidění.

Přesto zůstal tento centrální orgán státní správy zachován. A něco jako kulturní politika existuje nadále. Ono totiž nejde o to mistrovat tvůrčí aktivity, ale pečovat o podmínky jak samotné kulturní tvorby, tak sdílení tradičních, ale i nových kulturních hodnot. A důležitá je i kulturní výchova včetně výchovy k občanské snášenlivosti a mezikulturní toleranci.

Realitou dnešního světa je, že lidé s malými a středními příjmy, zejména nezaměstnaní a podstatná část důchodců, nemají na kulturu dostatek finančních prostředků.

Veřejný zájem je na rozvoji aktivní živé amatérské kultury a volnočasové zájmové činnosti, na návštěvnosti knihoven, galerií a muzeí, na udržování tradiční lidové kultury. Do této sféry spadají i média veřejné služby, která jsou sami o sobě klíčovým kulturním statkem. S tím souvisí systém jejich financování, nezávislá (nikoliv stranická) kontrola vyváženosti a objektivity informací.

Po roce 1989 byla diskutována myšlenka zrušit ministerstvo kultury. Nakonec tato instituce byla zachována. Foto commons.wikimedia.org

Na místě je obrana existující sítě kulturních zařízení a podpora jejího rozšiřování v obcích a regionech. Knihovny jsou často jediným komunitním centrem v obcích a potřebují dnes zejména podporu moderních technologií, digitalizaci a zpřístupnění obsahu sbírek. Krokem k větší dostupnosti může být např. systém výhodných slev na předplatném kulturních zařízení.

Obrovský kus práce tu odvádějí různé občanské iniciativy a sdružení. Problémem jsou i nízké mzdy zaměstnanců historických památek, muzeí, galerií, knihoven, kin a divadel. Systém vícezdrojového financování by měl pomáhat a ne zamlžovat odpovědnost. Tématem je nepochybně i úprava sazby DPH v kultuře, která by se měla vrátit ke snížené sazbě (především u knih pro děti a učebnic).

Otázek, které by měla řešit kultura, je mnoho. Základem je ale, aby kultura nebyla nazírána jako zbytkový resort, na který dojde až v poslední řadě. A následovat musí samozřejmě konkrétní kroky, ne jenom programová zaklínadla a obecná prohlášení.