Vládní politici a také, jaksi již tradičně, čeští ekonomičtí beletristé, se předhánějí v optimismu, pokud jde o vývoj české ekonomiky v tomto roce. Já takovým optimistou z povolání nejsem. Na podzim roku 2011 jsem jako jeden z mála předvídal, že se české hospodářství dostane do poklesu. A že se z něj, pokud Nečasova vláda neprosadí opatření na povzbuzení ekonomického růstu a tvorby nových pracovních míst, hned tak nedostane.

I když jsem v té době v uceleném materiálu strany LEV 21 uváděl desítky prorůstových opatření, nedělal jsem si iluze, že by Nečasova vláda chtěla jít podobnou cestou. Vláda byla destabilizovaná, potácela se v hlubokých sporech, ani Nečas ani Kalousek neměli odbornou erudici ani formát k tomu, aby se vydali tímto směrem. Oni tak prostě ani nedokážou uvažovat.

Zdá se, že se upnuli jen na to zredukovat možné i nemožné výdaje státního rozpočtu, od důchodů, mezd veřejných zaměstnanců, až po investice. Tím prakticky utlumili veřejnou spotřebu i spotřebu obyvatelstva, tedy hospodářský růst. To se jim opravdu dokonale povedlo.

Již zmínění ekonomičtí analytici — beletristé — se s touto chybnou politikou natolik ztotožnili, že po ukončení prvního čtvrtletí 2012 začali atakovat Český statistický úřad, že ten pokles HDP špatně spočítal. Prostě ani oni nedokázali vůbec pochopit, proč dochází k poklesu ekonomiky, když jdou Nečasově vládě škrty tak pěkně od ruky. Tohle oni považovali za ty jedině správné „reformy“. Bylo a je to mimo jejich myšlenkový obzor.

Za první čtvrtletí tohoto roku zaznamenalo české hospodářství meziroční růst 2,9 %. Vcelku nečekaně. Došlo k oživení investic i spotřeby obyvatelstva a také aktivit malých podniků do dvaceti zaměstnanců. Český průmysl ale těžil zejména z pokračujícího oživení v Německu. Teď by ovšem měla nastoupit Sobotkova koaliční vláda se svým balíkem opatření.

Měla by říci, jak podpořit například churavé české stavebnictví, a to nejen podporou výstavby dálnic, ale také např. podporou komunální bytové výstavby. Věc nelze vyřídit jen tím, že přece připravujeme zákon o sociálním bydlení, o jehož parametrech po hříchu ale vůbec nikdo nic neví. A mám-li vycházet ze slov dr. Přikryla v jeho článku, jednoho z mála odborníků na bydlení, které ČSSD má, nejde jeho příprava zrovna správným směrem.

Starý Evropský parlament schválil několik směrnic, které bude i u nás třeba implementovat d českého zákona o veřejných zakázkách. Ten současný český zákon má celou řadu až fatálních nedostatků, jimiž způsobuje ochrnutí investic ve veřejném sektoru. Kdo ze starostů touží po tom, aby byl — při „důsledném“ uplatnění tohoto zákona policií — jednou nohou v kriminále?

Zmíněné nové evropské směrnice k této problematice vycházejí především z německých zkušeností. O německé legislativě nikdo z nás nemůže říci, že by měla korupční charakter. Procedura veřejných zakázek přitom probíhá v Německu mnohem flexibilněji a racionálněji než u nás.

Další možností, jak udržet tempo českého hospodářství z prvního čtvrtletí tohoto roku jsou zahraniční investice. Jak je zřejmé z platné evropské legislativy, která je účinná od července, bude ČR muset snížit podporu investorů, investiční pobídky.

Prostě proto, že ČR dosahuje určitých parametrů hospodářské vyspělosti, kterými převyšuje země EU z východní a střední Evropy. A naopak tyto země získají konkurenční výhodu proti Česku. ČR se tak bude muset zaměřit na vylepšování jiných faktorů, které rozhodují o příchodu investorů a jejich investicích u nás. Mám na mysli např. kvalitu, odbornost české pracovní síly, tedy jinak řečeno kvalitu odborného a vysokého školství. A kvalitu a předvídatelnost právního prostředí. A ne jen toto.

O účelném a seriózním vynakládání peněz z evropských fondů v rámci nové finanční perspektivy 2014-2020 jsem psal již mnohokrát. Jde o to dávat tyto peníze do projektů s vysokým multiplikačním efektem vytvářejících nová pracovní místa. Dále na rozvoj českého školství, na posílení konkurenceschopnosti českých podniků, na vyrovnání regionálních rozdílů, na podporu středního podnikatelského stavu atd. Vláda musí mít jasno v tom, jaké má priority pro čerpání evropských peněz.

O tom, že je Sobotkova koaliční vláda pozitivní změnou proti pravicovým vládám, nemůže být sporu. Zdá se ale, jako by jí chyběla jednotná vize, schopnost jít metodou hlavního článku.

Je dobré se dozvědět např. to, že na fond kinematografie půjde příští rok ne letošních tři sta, ale osm set milionů korun. Tento údaj má ale pouze marketingovou hodnotu. Za měsíc, po prvním kole schvalování rozpočtu, to už může být jinak.

Vytvořit slušný hospodářský růst, to je věc jiných faktorů, jak jsem naznačil. Veřejné investice a k tomu potřebná legislativa, zahraniční investice a potřené změny v podnikatelském prostředí, evropské peníze a jejich racionální využití. Především v těchto oblastech by vláda měla zvýšit své úsilí, nebo nebude mít své rozumné výdajové záměry z čeho platit.

Je otázka, jak se bude vyvíjet německá ekonomika. Ekonomika hospodářsky nejvýznamnější země světa, Spojených států, zaznamenala totiž v prvním čtvrtletí tohoto roku pokles o 2,9 %. Německá ekonomika je v Evropě první na ráně, kde se případný pokračující pokles americké ekonomiky projeví.