Bouře nad žižkovským ostrovem trvá

Lukáš Jelínek

V Senátu se tento týden vedla debata o Ústavu pro studium totalitních režimů. Jen minimum diskutujících se ale věnovalo tomu, jak zlepšit fungování této instituce a v čem upravit zákon, který ji zakládá.

Šest a půl hodiny se v úterý hovořilo v Senátu o Ústavu pro studium totalitních režimů. Ale šlo by i mnohem déle. Dobrá zpráva: podle senátora Jaromíra Jermáře (ČSSD), který veřejnému slyšení předsedal, byla atmosféra klidnější než na tomtéž místě v roce 2010. Špatná zpráva: jen minimum diskutujících se věnovalo tomu, jak zlepšit fungování instituce a v čem upravit zákon, který je plodem Topolánkovy zideologizované éry.

Potíž je v tom, že monolog střídal monolog. Ať už se ve specializovaném bloku mělo mluvit o minulosti, budoucnosti, zákonu, mezinárodní spolupráci nebo pracovně-právní tématice, pravidelně se řeč stáčela na činnost Rady ÚSTR, jejímž mám tu čest být členem. Kdyby se — tak jako do prosince 2012 - scházela jen formálně, sporadicky a neveřejně, kdyby vždy jen zbaštila chlebíčky, na nic moc se neptala a shrábla odměnu, nevadila by.

Korunu všemu nasadil Vilém Prečan, který navrhl rozdat radním trafiky či finanční odškodné a domluvit se s nimi, že se zřeknou funkce. Napadlo mne alternativní řešení: za jmenování doživotními radními bychom se odměn zřekli a schůzovali i občerstvovali se jen na vlastní náklady…

Nově jmenovaný ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra by měl posílit renomé ústavu u odborné i laické obce. Foto Jiří Rubeš, Mediafax

Má-li totiž ÚSTR obhájit právo na svoji existenci, je to na dlouhá léta práce. Na začátku byla hračka pro úzkou partu politiků, jejich spolupracovníků a novinářů. Pak přibyla skupina historiků, kteří upřímně chtěli dělat vědu, šiřitelů osvěty, kteří nechtěli, aby období 1938-89 překrylo milosrdné zapomnění, a archivářů, kteří si uvědomovali bohatství skryté v dokumentech mapujících období nacistické a komunistické vlády. Od jeho vzniku ale ÚSTR provázejí poziční boje, přetahování různých skupin zájmů, ale i jistý chaos.

×
Diskuse
AP
June 5, 2014 v 10.05
Vážený pane Jelínku,

nějakou cenu to rozhodně má. Ale obávám se, že nikoliv už tolik s Vámi.

Nová Rada, jejímž jste členem, nastoupila s některými velmi oprávněnými požadavky a cílemi. I když, od začáku nešlo přehlížet, že řada presumpcí, z které ve svých stanoviscích vycházela, byla vzhledem k faktografické empirii a právním předpisům prostě mylná a zavádějící. Nová Rada stačila i realizovat několik pozitivních kroků, dobrou vůli jí v některých ohledech nelze upírat. Skutečně si např. myslím, co jsem v úterý řekl i v Senátu: Prosazování zásady veřejného charakteru jednání Rady ÚSTR je velkým úspěchem, který si zaslouží uznání.

Jenže po roce je půl je Vaše bilance celkově bohužel příliš tristní. Většinu principů, které jste si napsali na prapory, jste během méně než jednoho roku sami zradili (velmi křiklavým způsobem i tu transparentnost). Stačí si přečíst Vámi a Vašimi čtyřmi kolegy 10. dubna 2013 (tj. v den odvolání Daniela Hermana) vydané tiskové prohlášení a srovnávat tehdy kritizovaný stav se stavem současným (viz zde: http://www.ustrcr.cz/data/pdf/rada/2013/prohlaseni-herman.pdf).

Odkud berete jistotu, že Vás poslanci a senátoři, kteří by se i podle mého přesvědčení měli neodkladně věnovat projektu novelizace zákona 181/2007, ještě budou brát vážně? Přišli jste bohužel o velkou část své kredibility. A každým dnem, co nenajdete dost síly přiznávat se otevřeně k tomu, že Vám to bohužel nevyšlo tak idylicky, jak jste si to představovali, ta kredibilita klesne ještě více.

Vítaným partnerem v diskuzi o novelizaci budete rozhodně i přesto. A navzdory nemalým diferencím, které nás v současnosti rozdělují, se s Vámi kdykoliv rád za tímto účelem sejdu. Věřím, že společných pozic je stále dost, i když musím předeslat, že v jakékoliv diskuzi bude mít smysl se vážně zabývat pouze návrhy, jejichž přednesení se základá na důkladném studiu předmětné látky, nikoliv na té či oné formě dojmologie.

Adrian Portmann
JR
June 5, 2014 v 15.05
ÚSTR jako snadný terč
Osobně si myslím, že problém ÚSTR spočívá kromě jiného v tom, respektive jeho postavení ztěžuje kromě jiného fakt, že se tato instituce stala snadným terčem. Není problém se do ústavu trefovat. A třeba jen z toho důvodu, že některým kritikům nabízí možnost potvrzování jejich levicé či antiantikomunistické identity aniž by nutně formulovali svou představu o psaní dějin z levých či antiantikomunistých pozic.
Zdeňku Hazdrovi pak nezávidím jeho roli ředitele ústavu, jehož personální obsazení je z části jasně názorově vyprofilováno. A nemám na mysli veřejné diskuze, ale odbornou a osvětovou tvorbu těchto pracovníků - jak moc může a má ovlivňovat (vlastně jakýkoliv ředitel) jejich psaní o minulosti...? Práce ÚSTR se neodvíjí pouze od osoby ředitele, ale od personálního složení odborníků zde působících.
June 7, 2014 v 9.17
"rozdat radním trafiky či finanční odškodné a domluvit se s nimi"
Rozdat trafiky možná není špatný nápad, ale otázka je komu. Řekněme, že rada odstoupí a nová bude jmenována podle přání těch pěti odborových organisací. Nová rada pak jmenuje ředitele podle přání odborářů. Fungovalo by to? Shodli by se odboráři mezi sebou?

Co když jsou ale problémem ÚSTRU jeho zaměstanci, jak naznačuje Jan Randák? Je nějaký důvod se domnívat, že s jinou radou a a jiným ředitelem bude ÚSTR fungovat dobře?

Odboráři radu k odstoupení vyzývat můžou, obráceně rada vyzývat k odchodu zaměstnance nemůže, to by se mluvilo o čistkách. Což tedy nabídnout odstupné či trafiky zaměstnancům? To by samozřejmě mělo smysl jen pokud ÚSTR slouží ještě něčemu jinému než svým zaměstnancům.