Vážený pane magistře,

jako zástupci tří odborových organizací, působících v Ústavu pro studium totalitních režimů, považujeme za povinnost reagovat na Váš dopis ze dne 8. května 2014, neboť jako člen Rady ÚSTR zastáváte významnou funkci, jejímž prostřednictvím můžete zásadním způsobem ovlivňovat směřování této instituce. Členství v Radě ÚSTR je podle zákona č. 181/2007 Sb. veřejnou funkcí.

Od Vašeho zvolení uplynuly dva měsíce, během nichž jste hned při Vaší první účasti na zasedání Rady ÚSTR vedle jiného bez jakýchkoliv připomínek souhlasil s výroční zprávou ÚSTR za rok 2013, kterou společně předložili ředitelka ÚSTR Mgr. Pavla Foglová a první náměstek Mgr. Zdeněk Hazdra, Ph.D. Tato zpráva obsahuje řadu závažných, zavádějících či přímo nepravdivých informací.

Zúčastnil jste se také volby ředitele ÚSTR, který vzešel z výběrového řízení zahájeného již na podzim 2013. Hlasoval jste pro prvního náměstka Mgr. Zdeňka Hazdru, Ph.D., který se aktivně minulý rok podílel na přípravě odvolání ředitele Mgr. Daniela Hermana a jeho nahrazení Mgr. Pavlou Foglovou, která ho následně jmenovala svým statutárním zástupcem (nahradil tehdy rovněž odvolaného prvního náměstka PhDr. Eduarda Stehlíka).

Ve svém dopise uvádíte bez bližších podrobností, že k Vaší preferenci Mgr. Hazdry přispěly naše odborové organizace „difamační kampaní“ vůči některým z kandidátů na ředitele. Jaká jsou konkrétní fakta? Naše odborové organizace se k výběrovému řízení vyslovily ve dvou dopisech, které adresovaly Radě ÚSTR. Považujete tedy za nactiutrhání náš příspěvek k veřejné diskuzi z 19. února 2014, v němž jsme věcně vyjmenovali manažerská pochybení a důvody, proč se první náměstek a zároveň kandidát na ředitele Zdeněk Hazdra netěší důvěře značné části zaměstnanců (viz příloha č. 1)? V druhém dopise z 12. března 2014 pak tři odborové organizace zdvořile požádaly o podklady k výběrovému řízení a dotázaly se členů Rady ÚSTR, proč nebyla z výběrového řízení vyřazena kandidátka, která ve své koncepci uvedla zásadní nepravdivé údaje (viz příloha č. 2).

Připomínáme, že ve Vašem dopise obdobně nekonkrétně hovoříte o bývalém předsedovi Vědecké rady ÚSTR a jednom z kandidátů na ředitele ÚSTR Adrianu Portmannovi, Ph.D. (odkazujeme zde na odpověď dotčeného adresáta z 14. května 2014).

Ve svém dopise uvádíte, že by se zaměstnanci neměli vůbec podílet na rozhodovacích procesech (dodejme navíc, že Ústav pro studium totalitních režimů je institucí státní správy). Dovolujeme si Vás upozornit na skutečnost, že sociální politika Evropské unie naopak doporučuje větší účast zaměstnanců na rozhodovacích procesech z důvodů prohlubování demokratizačních procesů. Nedílnou součástí takového procesu je i existence vzájemné důvěry a vytváření méně konfliktního pracovního prostředí. Odkazujeme například na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru z 20. března 2014 (SOC/470).

Připomínáme, že před volbou ředitele na veřejném zasedání člen Rady ÚSTR Lukáš Jelínek přislíbil neformálně konzultovat kritéria výběrového řízení se zástupci odborů. Tomuto slibu nedostál. Do výběrové komise, kterou zřídila Rada ÚSTR v lednu 2014, nebyl jmenován jediný zaměstnanec ÚSTR (dokonce ani jediný člen Vědecké rady ÚSTR), ačkoliv je takový postup v akademickém prostředí běžný (viz návrh ředitele Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR PhDr. Oldřicha Tůmy, Ph.D. v anketě časopisu Paměť a dějiny Ke způsobu výběru ředitele ÚSTR, č. 2/2013, s. 129, který doporučoval následující složení hodnotící komise: „Taková komise by měla sestávat ze zaměstnanců Ústavu, členů jeho Vědecké rady a externích odborníků /řekněme v poměru 3:3:4/.“).

Připomínáme, že jsme ve své výzvě z 6. května 2014 čtyři členy Rady ÚSTR a ředitele ÚSTR Mgr. Zdeňka Hazdru, Ph.D. vyzvali, aby vzhledem k soudnímu rozsudku ve věci nezákonného odvolání ředitele ÚSTR Mgr. Daniela Hermana a dalším důsledkům svých kroků zvážili rezignaci na své funkce. Vzhledem k tomu, že se jedná o prvoinstanční rozsudek, který doposud nenabyl platnosti, volili jsme záměrně výše uvedenou formulaci. Ve svém dopise píšete, že „v žádné instituci, natož pak státní, nerozhodují o vedoucích pracovnících odboráři, ani kdyby mluvili za všechny zaměstnance“.

Ponechme stranou, že Vaše formulace připomíná proslulý výrok člena předsednictva ÚV KSČ Ing. Miroslava Štěpána z 23. listopadu 1989, který pronesl před zaměstnanci ČKD („V žádné zemi, ani v rozvojové ani socialistické a kapitalistické neexistuje to, aby patnáctiletý děti určovaly, kdy má odejít prezident nebo kdy má přijít a kdo jím má být.“), nepoměrně důležitější je skutečnost, že výzvy odborových organizací k rezignaci vedoucích pracovníků nejsou v českém prostředí, i v dalších zemích Evropské unie žádnou výjimkou. Připomínáme například výzvu Nezávislé odborové organizace České televize, která 13. prosince 2000 vyzvala členy Rady České televize v souvislosti s odvoláním generálního ředitele k rezignaci. V prosinci 2010 vyzvala odborová organizace Unie bezpečnostních složek (UBS) k rezignaci ředitele Policie ČR genmjr. Mgr. Oldřicha Martinů a ministra vnitra Mgr. Radka Johna. V lednu 2012 vyzvaly odborové organizace působící při Úřadech práce ČR k rezignaci ministra práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromíra Drábka.

Bezprostředně po Vašem zvolení do Rady ÚSTR Vám PhDr. Petr Blažek, Ph.D., předseda jednoho z našich odborových sdružení, zaslal zdvořilou žádost o osobní setkání, na němž se s Vámi chtěl seznámit a přiblížit Vám naše stanoviska ve věci výběrového řízení. K tomuto setkání doposud nedošlo. Věříme, že se vzhledem k Vaší deklarované ochotě komunikovat skutečně se zástupci zaměstnanců brzy sejdete. Budeme Vás informovat o našem pohledu na dlouhotrvající krizi v ÚSTR, která se projevuje častou výměnou osob v řídících funkcích (během šesti let se vystřídalo již šest ředitelů ÚSTR, sedm prvních náměstků ÚSTR, pět ředitelů výzkumného odboru ÚSTR, šest ředitelů partnerského Archivu bezpečnostních složek). Budeme Vás informovat o tom, že zaměstnanci jsou omezováni na svých právech svobodného vyjádření názorů a jsou vystaveni hrozbě udělování vytýkacích dopisů, po nichž může následovat výpověď. Zástupci našich odborových organizací Vás budou informovat, že zaměstnanci, které zastupují, pracují dlouhodobě ve stresu, mají obavu z ohrožení svých pracovně právních a smluvních podmínek, či přímo ze ztráty zaměstnaní.

Pokud 63 zaměstnanců, tedy více než polovina všech zaměstnanců ÚSTR, podepíše otevřené prohlášení, adresované Radě ÚSTR a vedení ústavu, v němž upozorňují na nezákonnost provádění organizačních změn a jejich stanovisko je následně potvrzeno i předními ústavními činiteli, potom je zcela irelevantní Vaše zřetelně řečnická otázka, kolik členů odborové organizace reprezentují (nechme navíc stranou, že zaměstnavatel nemá jakékoliv právo po vedení odborových sdružení vyžadovat informace o počtu členů). Stejným způsobem můžeme hodnotit Váš výrok, že na procesní chyby ve výběrovém řízení reagujeme jako na „zločin“ — pro přesnost opakujeme, že hodnotíte zdvořilé upozornění odborových organizací, které členy Rady ÚSTR upozornily na netransparentní průběh výběrového řízení na ředitele.

Jsme přesvědčeni, že v souvislosti s porušováním právních předpisů, které mohou mít i finanční dopad na řízení instituce, je zcela na místě otázka zástupců zaměstnanců, kdo bude odpovědný za protiprávní jednání a za vzniklé materiální škody (prohrané soudní spory, náhrada ušlé mzdy, odstupné, dvojité placení mezd na funkce — vše se týká většinou managementu s vyššími příjmy apod.), které se zásadním způsobem dotýkají rozpočtu instituce, za jejíž řízení jste spoluodpovědný.

V rozporu se skutečností tvrdíte, že Rada ÚSTR „nic nezákonného neprovádí“. Připomínáme, že většina členů Rady ÚSTR a vedení ÚSTR dlouhodobě nerespektovaly zákon č. 181/2007 Sb., kdy připravovaly nezákonný převod Odboru informatiky a digitalizace (OID) ÚSTR. Své stanovisko nezměnily ani po předložení několika negativních právních stanovisek. Nerespektovaly ani vyjádření prvního místopředsedy vlády ČR a ministra financí Ing. Jana Fischera, CSc. a zamítavé stanovisko Ministerstva financí ČR převést finanční prostředky. Odmítané stanovisko k tomuto plánu nakonec potvrdil také předseda vlády ČR Ing. Bohuslav Sobotka.

Ve svém dopise nás vyzýváte, abychom dodržovali pravidla s „noblesou“. Problematika dodržování pravidel, ať už v rámci zákoníku práce nebo norem vztahujících se na činnost orgánů státní správy, není ovšem na prvním místě otázkou „noblesy“, nýbrž otázkou povinností a odpovědnosti.