Situace na Ukrajině zůstává nepřehledná, mluví se o agentech i o začátku války
Petr JedličkaSkupiny odpůrců kyjevského režimu se pokusily obsadit správní sídla v Charkovské, Luhanské a Doněcké oblasti, tam pak vyhlásily i Doněckou republiku. Kdo jsou, s kým jsou ve spojení a jak odpoví Kyjev a Moskva — na tom se zpravodajové rozcházejí.
Stále nové a stále varovnější zprávy přicházejí od nedělního večera z východu Ukrajiny — z Charkova, Luhansku a především Doněcku, resp. Donbasu. Spolehlivě ověřených je jich ale jen málo. Jistě se ví, že skupinky lidí s ruskými trikolórami se v neděli pokusily v řečených městech obsadit budovy tamní správy. Potvrzeno je též, že se jim to alespoň na čas povedlo. Nejúspěšnější přitom byly v Doněcké oblasti, kde ustavily dokonce vlastní kvazi-samosprávné těleso a v pondělí vyhlásily vznik Doněcké lidové republiky. Na 11. května pak oznámily referendum po krymském vzoru a Rusko požádaly o vyslání „mírových sil“.
„Doněcká republika vznikne v administrativních hranicích Doněcké oblasti. Toto rozhodnutí nabude účinnosti po referendu (...) Bez podpory se však jen obtížně můžeme ubránit proti juntě v Kyjevě. (O ní) žádáme ruského prezidenta Putina, neboť svou bezpečnost můžeme svěřit jen Rusku,“ cituje z doněcké deklarace ruská RT.
Zřejmé je dále, že vláda v Kyjevě vnímá poslední dění jako důsledek ruského plánu na destabilizaci země. A svojí verze se pořád drží i Moskva, resp. její média: veškerý chaos, neklid a protesty na východě Ukrajiny vychází z puče, jež proběhl v únoru v Kyjevě, z kroků popřevratové nelegitimní vlády a z obav dotčených Ukrajinců o svou bezpečnost.
Co, kdo, jak
Většina dalších aspektů situace zůstává nejasná. Není vyjasněno, jak velké skupiny se nedělních akcí zúčastnily, zda šlo jen o proruské Ukrajince nebo i ruské občany, jak moc jsou ozbrojeni, jak dobře mají zabezpečené pozice, jakou mají v jednotlivých městech či regionech podporu, ba ani jak k nim přistoupí nové ukrajinské autority.
Řada členů ukrajinské vlády a dalších představitelů režimu — včetně Julie Tymošenkové — se v pondělí rozjela na východ „hledat řešení“. Prohlášení těch, co aktuálně nevyjednávají, přitom oscilují mezi „(s aktéry posledních událostí) bude naloženo jako s teroristy“ prezidenta Oleksandra Turčynova a „je zapotřebí vytvořit pracovní skupinu k hledání kompromisu“ Myhajla Bolotského, gubernátora Luhanské oblasti.
Ukrajinská provládní média mluví o aktérech posledních událostí jako o „ruských agentech“ či „militantních separatistech“, ruská jako o „aktivistech“ a „Ukrajincích protestujících proti pučistům v Kyjevě“.
V Charkově, Doněcku i Luhansku vyrostly dle některých zpráv provizorní barikády, jež brání siláci v maskách. Podle jiných zpráv je ale v Charkově a v Luhansku už klid. V Doněcku se dav maskovaných údajně pokusil dostat i do budovy televize, byl však zastaven policií.
Ze všech jmenovaných míst byly zejména ráno hlášeny potyčky. Nikdo nebyl dle dostupných informací zatím zabit.
Podle ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka hrozí aktuálně invaze cizích, tj. ruských vojsk, které prý čekají připraveny 30 kilometrů od hranic. Podle agenturních zpravodajů z hraničních oblastí se ale na vlastní hranici nic neděje.
Situaci dále sledujeme.
Další informace:
BBC News Ukraine crisis: Protesters declare Donetsk 'republic'
RT.com Donetsk activists proclaim region's independence from Ukraine
Kyiv Post Once again, Russian agents attack while Kyiv is caught off guard
Kyiv Post Donetsk separatists declare independence, set May 11 as date of referendum
RIA Novosti OPINION: Violent Crackdown on Ukrainian Protesters Would End in Civil War
Když už si Rusko vzalo kus Ukrajiny, mělo by si vzít také část jejího dluhu. Bylo by hezké, kdyby přijalo jako krymský podíl dluh Ukrajiny vůči sobě a svým firmám, převzalo za něj zodpovědnost a smazalo jej. Je nicméně celkem pochopitelné, že se k ničemu takovému nemá, když je k tomu nikdo nenutí. Neslyšel jsem, že by západní věřitelé žádali od Ruska platit po anexi Krymu ukrajinské dluhy a hrozili mu arbitrážemi. Ve zpravodajství z krymského referenda pak mohli voliči vyjadřovat radost, že opouštějí zadluženou a rozkradenou Ukrajinu a odcházejí do prosperujícího Ruska.
Jestliže odtržení od Ukrajiny znamená i odtržení od jejích dluhů, nelze se divit, že na Ukrajině sílí separatismus. Dokud Evropská unie není schopna nabídnout Ukrajině skutečnou hospodářskou pomoc, jakou zatím nedokázala poskytnout ani vlastním členským státům, a dokud ukrajinští věřitelé žádají placení ukrajinských dluhů stále jen od zmenšujícího se zbytku samostatného státu, a ne od okupantů, je vcelku lákavou, ne-li dokonce nejlepší, šancí pro Ukrajinu na první pohled šílený návrh Vladimira Žirinovského na její rozkrájení mezi sousedy: snad aby jako nástupnický stát Ukrajiny, který převezme všechny její závazky, zůstala jenom Pripjaťská oblast, a vláda sebevrahů aby spolu s poradci z MMF přesídlila do Černobylu.