Prohlubující se sociální rozdíly ohrožují i naši demokracii
Jakub PatočkaVynikající kongresové vystoupení nezávislého senátora z Vermontu Bernieho Sanderse hovoří o jednom z klíčových problémů dneška, s nímž se potýkáme i my. Prohlubující se sociální rozdíly ohrožují i českou demokracii.
Nezávislý senátor za Vermont Bernie Sanders zveřejnil na webu video ze svého vystoupení v Kongresu USA, které nazval Ohrožení demokracie. Mluví v něm o hrozbě, kterou představují pro demokracii v USA soustavně se prohlubující příjmové a majetkové rozdíly.
Sanders popisuje, jak se v posledních dekádách ve Spojených státech dramaticky zvyšoval rozdíl mezi nejbohatším jedním procentem a zbytkem společnosti, jak postupně zaniká střední třída, jejímž příslušníkům klesají reálné příjmy. Líčí, jak některé z největších amerických korporací jako Boeing nebo Verizon vůbec neplatí daně, před nimi unikají do daňových přístavů.
Argumentaci, kterou svůj postoj podpořil, je těžké vzdorovat. Pokud je společnost organizována tak, že se neustále zvyšují příjmy nejužší elity, po překročení určitého prahu už disponuje takovými prostředky, že jí jen jejich zlomek zaručí vliv, kterým svá privilegia dále upevňuje a posiluje — na úkor zbytku společnosti.
×
Diskuse
za aktuální a důležitý článek. Růst sociální "nesouměřitelnosti" (Keller) je je skutečně trvalá a rostoucí hrozba dneška.
Je možná náprava? Šlo by o několik teoreticky jednoduchých opatřeni, ale prosadit je je politicky nesmírně obtížné, právě pro onu moc s bohatstvím spojenou.
Především je nutné prosadit spravedlnost do zdanění: zavřít daňové ráje a zamezit obcházení a zneužíváni daňových zákonů. Určité kroky v tomto směru dělá Německo a nad i ČR.
Zadruhé je známa a ojediněle používána daň z půdy - ve smyslu daně z renty, kterou majiteli poskytuje obsazený prostor (nad určitý nezbytný limit a mimo společensky a ekologicky prospěšné užívání). Jde především o městský prostor, kde renta stále roste bez jakékoliv zásluhy majitele. Americký Lincoln Institute of Land Policy se trvale věnuje této problematice a jeho zprávy jsou k dispozici na internetu. Tato daň ve výši několika procent z ceny půdy má blahodárný účinek na hospodářský život (jak vyzkoušeli např v Kalifornii).
Je možná náprava? Šlo by o několik teoreticky jednoduchých opatřeni, ale prosadit je je politicky nesmírně obtížné, právě pro onu moc s bohatstvím spojenou.
Především je nutné prosadit spravedlnost do zdanění: zavřít daňové ráje a zamezit obcházení a zneužíváni daňových zákonů. Určité kroky v tomto směru dělá Německo a nad i ČR.
Zadruhé je známa a ojediněle používána daň z půdy - ve smyslu daně z renty, kterou majiteli poskytuje obsazený prostor (nad určitý nezbytný limit a mimo společensky a ekologicky prospěšné užívání). Jde především o městský prostor, kde renta stále roste bez jakékoliv zásluhy majitele. Americký Lincoln Institute of Land Policy se trvale věnuje této problematice a jeho zprávy jsou k dispozici na internetu. Tato daň ve výši několika procent z ceny půdy má blahodárný účinek na hospodářský život (jak vyzkoušeli např v Kalifornii).
ZJ
to vyjádřil nechtěně přesně: jsou to "zástupci lidí, od nichž dostali své hlasy". Nejsem si proto tak docela jist, že je "štěstím a jistě i určitou nadějí americké demokracie, že se v Kongresu vyskytuje ještě i [osamocený] hlas jako Sandersův". Zato chápu, že "je to ošklivý moment [nejen] v amerických dějinách.“
BT
který vlastně jinými slovy popisuje to, co jsem napsal ve svém eseji Svoboda a ismy: http://denikreferendum.cz/clanek/13030-svoboda-a-ismy (ten citát L. Brandeise měl být mottem mého pojednání, ale redakce ho nezařadila, nicméně zmiňuji ho v diskusi pod článkem).
Této tématiky se dotýká často také americký ekonom J. Stiglitz, který napsal, že v dnešních USA už spíše než "jeden člověk = jeden hlas" platí, že "jeden dolar = jeden hlas".
Dedemokratizace se obával už poválečný západoněmecký ekonom L. Erhard, když varoval před doktrínou "laissez-faire" (= defacto odstraňování státních regulací), kterou nakonec prosadil anglosaský svět ve formě neoliberalismu.
A stalo se to, co předpovídal: parlamenty se staly do značné míry formálními institucemi, závislými více na zájmech megakorporací než voličů. Pak demokracie stále více funguje jen "de iure", ale nikoliv "de facto". Nebezpečné je to v tom, že si toho mnoho lidí nevšimne. Zejména ne ti, kteří se stávají "elitami", tj. ze systému profitují a tudíž ho vnímají jako dobře fungující.
Neoliberálové (u nás V. klaus) se nejvíce mýlí v tom, že trh může fungovat bez státní regulace. Ač to možná vypadá paradoxně, opak je pravdou. Je to tak jak psal Erhard: Nedohlíží-li silný demokratický stát na hospodářskou soutěž, dojde záhy k silnému pokřivení trhu vznikem velkých monopolů a kartelů, protože trh tlačí ke vzniku těchtů subjektů prostě jen tím, že jsou pak konkurenceschopnější vůči ostatním. Tím "volný trh" defacto zákonitě ničí sám sebe a paradoxně jeho existence je možná jedině díky státní regulaci, která účinně působí proti tomuto trendu a vyvažuje ho.
Kdo však toto dnes chápe? Chápe to třeba V. Klaus, horlivý zastánce volného trhu?
V Erhardových stopách jde, řekl bych, i dnešní politik CDU Willi Wimmer, který nedávno poskytl velmi zajímavý rozhovor, kde se okrajově i tohoto tématu dotýká (např. když pochybuje o nezávislosti Obamovy politiky): https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=faL4zRUdQTA
překlad zde: http://www.blisty.cz/art/72695.html
Tématu se dotýká i dokumentární film o finanční krizi Inside Job: http://old.stream.cz/uservideo/605120-www-zlo-cz-inside-job
Konečně, k velmi výraznému podvazování demokracie dochází současným systémem "fiat peněz" jak na to upozorňuje film America: Feedom to Fascism: http://en.wikipedia.org/wiki/America:_Freedom_to_Fascism
https://www.youtube.com/watch?v=O6ayb02bwp0 (bylo by cenné opatřit ten film českými titulky).
A jak na to také upozorňuje Edward Griffin, viz např.: https://www.youtube.com/watch?v=KXI8dixDeGQ (zde i s českými titulky).
K obrovské nerovnosti a dedemokratizaci totiž přispívá i současný finanční systém, který je dafacto propracovaným systémem masového legálního okrádání většiny menšinou (defacto feudálního) a využívaní nahromaděného bohatství k ovládání politiků.
V principu jde o to, že banky půjčují peníze, které nemají (nejsou podložené žádnou hodnotou, ani zlatem ani prací), z nich si účtují úroky (za půjčení peněz, kterí nikdy neměly!). Vrací se jim pak peníze, které již podložené jsou (nejčastěji prací), není-li dlužník schopen peníze "vrátit", zabavuje se mu reálný majetek (jako platba za virtuální peníze).
Této tématiky se dotýká často také americký ekonom J. Stiglitz, který napsal, že v dnešních USA už spíše než "jeden člověk = jeden hlas" platí, že "jeden dolar = jeden hlas".
Dedemokratizace se obával už poválečný západoněmecký ekonom L. Erhard, když varoval před doktrínou "laissez-faire" (= defacto odstraňování státních regulací), kterou nakonec prosadil anglosaský svět ve formě neoliberalismu.
A stalo se to, co předpovídal: parlamenty se staly do značné míry formálními institucemi, závislými více na zájmech megakorporací než voličů. Pak demokracie stále více funguje jen "de iure", ale nikoliv "de facto". Nebezpečné je to v tom, že si toho mnoho lidí nevšimne. Zejména ne ti, kteří se stávají "elitami", tj. ze systému profitují a tudíž ho vnímají jako dobře fungující.
Neoliberálové (u nás V. klaus) se nejvíce mýlí v tom, že trh může fungovat bez státní regulace. Ač to možná vypadá paradoxně, opak je pravdou. Je to tak jak psal Erhard: Nedohlíží-li silný demokratický stát na hospodářskou soutěž, dojde záhy k silnému pokřivení trhu vznikem velkých monopolů a kartelů, protože trh tlačí ke vzniku těchtů subjektů prostě jen tím, že jsou pak konkurenceschopnější vůči ostatním. Tím "volný trh" defacto zákonitě ničí sám sebe a paradoxně jeho existence je možná jedině díky státní regulaci, která účinně působí proti tomuto trendu a vyvažuje ho.
Kdo však toto dnes chápe? Chápe to třeba V. Klaus, horlivý zastánce volného trhu?
V Erhardových stopách jde, řekl bych, i dnešní politik CDU Willi Wimmer, který nedávno poskytl velmi zajímavý rozhovor, kde se okrajově i tohoto tématu dotýká (např. když pochybuje o nezávislosti Obamovy politiky): https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=faL4zRUdQTA
překlad zde: http://www.blisty.cz/art/72695.html
Tématu se dotýká i dokumentární film o finanční krizi Inside Job: http://old.stream.cz/uservideo/605120-www-zlo-cz-inside-job
Konečně, k velmi výraznému podvazování demokracie dochází současným systémem "fiat peněz" jak na to upozorňuje film America: Feedom to Fascism: http://en.wikipedia.org/wiki/America:_Freedom_to_Fascism
https://www.youtube.com/watch?v=O6ayb02bwp0 (bylo by cenné opatřit ten film českými titulky).
A jak na to také upozorňuje Edward Griffin, viz např.: https://www.youtube.com/watch?v=KXI8dixDeGQ (zde i s českými titulky).
K obrovské nerovnosti a dedemokratizaci totiž přispívá i současný finanční systém, který je dafacto propracovaným systémem masového legálního okrádání většiny menšinou (defacto feudálního) a využívaní nahromaděného bohatství k ovládání politiků.
V principu jde o to, že banky půjčují peníze, které nemají (nejsou podložené žádnou hodnotou, ani zlatem ani prací), z nich si účtují úroky (za půjčení peněz, kterí nikdy neměly!). Vrací se jim pak peníze, které již podložené jsou (nejčastěji prací), není-li dlužník schopen peníze "vrátit", zabavuje se mu reálný majetek (jako platba za virtuální peníze).
FŠ
Zajímalo by mě, jak by na takový text reagoval pravicově smýšlející člověk, vezmeme-li v úvahu, že pravice chápe chudobu dolních 99% jako individuální rozhodnutí svobodných jedinců:)