Alena Zemančíková ve svém článku Vánoční zahrada vyzývá čtenáře Deníku Referendum „k zamyšlení nad tím, zda by nestálo za pokus alespoň jeden nezávislý deník vlastními silami udržet. A to i tehdy, když jim jdou někteří přispěvatelé na nervy svými posedlostmi.“

Zamyslel jsem se, a výsledkem je toto novoroční přání komunitě Referenda — redakci, autorům, účastníkům diskusí a čtenářům.

Deníku Referendum si velmi cením; nejen proto, že je nezávislý, ale také kvůli tomu, že je to projekt, dokazující, že skutečné virtuální diskusní fórum nemusí být oxymóron. Líbí se mi například, že redaktorka a redaktoři vstupují do diskusí u vlastních i cizích článků. Také jsem ocenil, když se do diskuse zapojil šéfredaktor jiného periodika.

Alena Zemančíková jmenuje celou řadu vynikajících autorů, kteří do Referenda psali a možná přestali. Doufám, že jejich odmlčení je jen dočasné, že snad jen v předvánočním shonu neměli čas a že se zase ozvou. Málokdo má chuť psát do prázdna, bez odezvy, bez vědomí, že ho někdo čte a o jeho myšlenkách přemýšlí.

Kdo chce jen své myšlenky publikovat nebo vyvěsit na web a vystavit komentářům nahodilé sešlosti čtenářů, tak k tomu DR nepotřebuje, příležitostí má dost, dobrým autorům občas i něco málo zaplatí. Referendum je pro ty, kdo chtějí se svými názory na agoru, je to především diskuse.