Vánoční zahrada

Alena Zemančíková

Deník Referendum oslavil na přelomu listopadu a prosince čtyři roky svého trvání. Je nejvýše potřeba ho držet dál, nikoli navzdory, ale právě proto, že je krize, že se všude ubírá, kdeco se ruší a omezuje.

Za domem rodičů je zahrada. Nestojí za moc, celé dopoledne na ní leží stín domu, k němuž patří, takže tam nic zvláštního nekvete ani neuzraje. Naopak v tom stínu se výborně daří šnekům, kteří spasou všechno, co tam člověk, když to byl předpěstoval na slunci, zasadí. Ale co se dá dělat, jinou zahradu nemáme, tak se o ni starám.

Pozoruji, jak se bez mého přičinění proměňuje. Listopadky se rozrostly po celém záhoně, na kterém moje matka ještě pěstovala jahody, ale já už jimi šneky krmit nechci. Tolik listopadek ovšem nechci také a nechápu, jak se mohlo stát, že náhle zamořily celý záhon, když ještě vloni stály celkem ukázněně v řadě, uzavírající skalku (no, skalku, takový násep osázený skalníkem a jakýmsi jalovčím).

Jahody zplaněly a nastěhovaly se pod popínavý trubač, kam jsme dřív vysazovali afrikány. Trubač utlačuje popínavou rudou růži a hodlá svalit opěru. Ta čeká, až kolem půjde nějaký silný muž, který vezme palici a párkrát do ní praští, aby se lépe zakotvila v zemi.

Takovým mužem je třeba Ondřej, jenže ten buď nejde kolem, nebo strašně spěchá. Taky můj syn by kůl dokázal zarazit do země napevno, ale ten je daleko, až v Chebu. A ten trubač, který máma kdysi přivezla z Valtic a dlouho jsme ho tahaly očima ze země, je teď už tak drzý, že ho musím krátit (nebo krotit?).

Dvojice popínavých růží u plotu, růžová a čajová, letos v plném květu ten plot rozvalily. Východočeská výtvarnice a loutkářka Hana Voříšková se rozzářila — to je krása, vítězství růže nad plotem!. Ale tak velké vítězství to nebylo, nemůžeme přece svalený plot a rozdivočelou růži nechat válet na sousedově zahradě.

Tak jsem růži, poté, co odkvetla, ostříhala, vypletla z jejích trnitých šlahounů plaňky a celou tu obrovskou hromadu trní o poslední adventní neděli spálila na kompostě, i když se to nesmí. Krev mi z rukou crčela proudem, trny byly ostré jako nože.

Bratr naší sousedky, takový dosud mladý penzista nebo postarší nezaměstnaný (ptát se nechci) opravil ten plot podobným způsobem, jak byl i zbudován — z řídce nasázených planěk, vodorovné rýgle všelijak sestavil ze zbytků stavebních trámků, celkem si poradil a udělal to z toho, co se na zahradě a ve sklepě našlo.

Ten plot má tu výhodu, že je skrz něj krásně vidět do okolních zahrad, jež mají výhodnější polohu a kde rostou a kvetou všelijaké krásy — šeřík, tulipány, meruňka, gladioly. Meruňky přes plot tajně trhám, když jsem na zahradě sama.

Když tohle píšu, cítím stále hořící růžové dřevo okořeněné jalovčím a celkem bez soucitu myslím na to, že se mi tím ohněm možná podařilo zdecimovat pár přezimujících šneků, kteří vždycky zalezou do takové nějaké hromady roští a tam čekají na příležitost, která nastane na jaře s prvními listy. Vloni mi sežrali už fazolové klíčky, ty dvouděložné výhonky, na nichž nám v přírodopise paní učitelka demonstrovala klíčení.

O té zahradě píšu proto, že nechci úplně hned psát o Deníku Referendum, ale teď už se to nedá odkládat. Chtěla bych o poslední adventní neděli říct, že s tímto internetovým periodikem je to velice podobné jako s tou naší zahradou. Člověk by řekl, že když už je to založeno a stále to vychází, že tomu celkem nic nechybí a není třeba se o to starat.

Že příspěvek, který člověk poslal vloni, byl dost velký a teď už ať se starají sami. Že se to nemusí nijak zvlášť přihnojovat, když to žije jen na internetu a to přece nic nestojí, žádnou tiskárnu ani papír. A kromě toho je člověk udivený a někdy i naštvaný, když se tam něco náhle rozroste jako ty naše listopadky do nemožné šíře, a kolikrát celé týdny nemá vůbec čas to otevřít.

Taky máme sklon se zlobit, když někdo napíše něco, s čím zrovna nesouhlasíme, ale zatímco takové Lidové noviny člověk jen tak neodhlásí, i když se nad nimi stále rozčiluje, zde na internetu je ochoten se hned urazit a přestat diskutovat, když se za to platí.

Chtěla bych připomenout, že o deník, byť „jenom“ internetový, je třeba se starat stále a že ta péče může být zajištěna jenom tak, že se složí dohromady prostředky. Za Deníkem Referendum nestojí žádný uhlobaron ani aristokrat či mediální magnát, nevydává ho žádná politická strana a každý, pokud se chová slušně a nešíří myšlenky odporující zákonu a slušnému vychování, má přístup do diskuse i mezi autory.

Velice bych si přála, aby k novému roku všichni sloupkaři a komentátoři, kteří z různých důvodů přestali psát své sloupky a komentovat, napsali aspoň jeden: Jaroslav Veis, Jiří Pehe, Pavel Šaradín, Rút Kolínská, Táňa Fischerová, Zuzana Válková, Roman Sikora, Zdeněk Bárta, Jan Beránek, Markéta Hrbková a třeba ještě Ivo Bystřičan a Vít Janeček.

Velice si vážím mírumilovných a věcných diskusních příspěvků, jejichž autory nebudu jmenovat, protože to by se tenhle sloupek změnil ve výčet jmen. Osobně zdravím Zdeňka Vyšohlída, s nímž jsem spolupracovala v plzeňském rozhlase a dozvěděla se od něj mnoho nejen o česko-německém pohraničí, ale i o chodské mentalitě.

A laskavé čtenáře vyzývám k zamyšlení nad tím, zda by nestálo za pokus alespoň jeden nezávislý deník vlastními silami udržet. A to i tehdy, když jim jdou někteří přispěvatelé na nervy svými posedlostmi.

Deník Referendum oslavil na přelomu listopadu a prosince čtyři roky svého trvání. Je nejvýše potřeba ho držet dál, nikoli navzdory, ale právě proto, že je krize, že se všude ubírá, kdeco se ruší a omezuje.

Ta růže u plotu se zjevně míní vzpamatovat, plot je dobrý, listopadky vyryju, ale ne všechny. U bedny na nářadí se rozrostla máta, to mám radost, a jsem moc zvědavá, kde se na jaře objeví bludný hyacint a jestli mezi růžemi zase vyrazí petržel — to bych si přála.

Šťastné a veselé Vánoce!

    Diskuse
    ??
    December 27, 2013 v 15.26
    Šťastné a veselé Vánoce i Vám p. Zemančíková!
    "a každý, pokud se chová slušně a nešíří myšlenky odporující zákonu a slušnému vychování, má přístup do diskuse i mezi autory."

    Deník Referendum přece jen omezení má. Ten kdo šíří myšlenky neodporující zákonu ani slušnému vychování, ale bohužel odporující ideovým představám majitelů DR, přístup mezi autory nemá. Jaroslav Bican i Tomáš Tožička to mohou potvrdit. Pokud by někdo z nich tvrdil, že můj příspěvek spadal do některé z těchto kategorií, byla by to lež. Ale oni to naštěstí netvrdí. Je pouze špatné, že ačkoli kritizují minulý režim, vydávají se jeho cestou. A je tedy možné, že pokud by se někdy chopili moci, jednali by stejně. Budiž to pro ty mladší varováním. Majitelé jediné pravdy, se patrně velmi rádi stávají i majiteli jediné správné cesty. To samozřejmě nijak nezpochybňuje právo majitelů DR zveřejňovat jen názory, se kterými souhlasí.Jen to zpochybňuje jejich ochotu k demokratické diskusi. Těžko říci je li to způsobeno strachem z jiného názoru, či tou úžasnou snadností, jímž je možno jiný názor odstranit. Jestli je to dobře či špatně to si musí každý rozhodnout samostatně.
    December 28, 2013 v 9.42
    K bývalým sloupkařům
    Já osobně bych si ráda přečetla něco nového od Zdeňka Bárty.
    PM
    December 28, 2013 v 10.39
    Zamyšlení laskavého čtenáře
    nad tím jak přežívat v a na neoliberálním trhu, když investoři zde nenalézají svou investiční platformu, ale pouze prostor informací o jedovatém myšlení bezdomovců ve světě neoliberálního kapitalismu.
    Navrhuji neopomíjet a neobcházet neolib. zákonitosti trhu, jakým jsou investice do PR/propagace konzumu - počet vstupů je měřítkem vitality DR.
    Tedy vstupy maximalizovat tříštěním příspěvku.
    Čím pretencióznější a epičtější je dikce a gestus přispěvatele tím vhodnější je frakcionalizace jeho sdělení.
    A mnohdy prospěje nejen životaschopnosti DR ...řekl bych.
    PM
    December 28, 2013 v 12.46
    Příkladně příspěvek započnout záměrem
    1 – Žádná fabulace
    2 – Krajní objektivita
    3 – Skutečnosti odpovídající popis objektů
    4 – Nejstručněji jak možno – jde o sestru talentu
    5 – Odvaha a originalita, žádné klišé
    6 – Srdečnost
    PM
    December 28, 2013 v 13.45
    Poté připojit doklad stupně svého nadhledu
    Mezi lidstvem, jak je známo, jsou rozšířeny tři životní pojeti - zřejme již od dob vyhnání z ráje - stojíicí nesmiřitelně proti sobě. To prvni, optimistické řiká: vše bude neustále lepší. Druhé,  pesimistické tvrdí: vše bude neustále horší. A třetí, fatalistické ví že stejně vše zůstane tak, jak to je.
    PM
    December 28, 2013 v 14.02
    A pak se pustit do péče o budoucnost DR
    a odpovídajícně duchu doby (provedl jsem 4 vstupy a ještě vůbec nic obsažného nesdělil) započít se strukturací svého příspěku.
    A to i tehdy, když vám jdou někteří přispěvatelé na nervy svými posedlostmi................řekl bych s paní Zemančíkovou.
    December 29, 2013 v 11.48
    Není jistě lehké, a už vůbec ne vděčné, vydávat levicové periodikum. Co levičák, to odlišný názor na cíl, kterého by se mělo dosáhnout a pokud by se snad na cíli dva shodli, pak se rozhodně neshodnou na postupu, který by k němu měl vést. Pravičáci, zjednodušeně psáno, mají jasný cíl a hlavně nesložitý /což neznamená, že je funkční/ návod, jak jej dosáhnout.
    Myslím, že levice by měla nejprve stanovit něco takového, jako byly svého času Čtyři artikuly pražské - nějaké základní zásady, kterými by se jednoznačně určila. Nestačilo by pak tvrzení, že se nějaká strana za levicovou prohlašuje. Levicová by byla jen, kdyby se přihlásila k těm základním zásadám. Zásady by ohromným způsobem zjednodušily a tím zefektivnily politickou práci, neboť by určovaly směr, který je teď v rozsahu ≥ ∞.
    Bez těchto zásad jsme v podstatě nějaká skupina lidí, kteří něco chtějí, ale nevědí přesně co a chtějí to dosáhnout, ale nevědí přesně jak. Od toho se odvíjí i články a diskuse v DR. Osnova, daná panem Petráskem je dobrá, ale to nejdůležitější k ní chybí.
    JP
    December 29, 2013 v 12.48
    Čtyři pražské artikuly
    Zajímavá myšlenka, pane Ševčíku; a svým způsobem dobrý "domácí úkol" pro vstup do nového roku.

    Je nutno ovšem konstatovat, že roztříštěnost levice je její v podstatě klasickou "ctností"; je to dáno především jejím ambivalentním vztahem ke stávajícímu systému, totiž jestli tento systém (kapitalismus) má být negován principiálně, anebo jenom takřečeno "mírně zlepšován v mezích zákona".

    Ale budiž, pokusme se vytyčit čtyři zásadní body, které by mohly být určitou společnou názorovou platformou - zdaleka ne pro všechny kdo se k levici hlásí, ale alespoň pro ty, kdo levicový projekt humanizace lidské společnosti berou opravdu vážně.

    1. Kapitalismus je i nadále - i přes veškerou svou dosavadní "socializaci" - i nadále principiálně nehumánním společenským uspořádáním; a jediným logickým krokem tedy je, kapitalismus překonat, a nahradit ho uspořádáním vyšším, humánnějším, civilizovanějším.

    2. Naprostý opak kapitalismu, totiž komunismus respektive socialismus, se definitivně prokázal být slepou cestou dějin. Jak už to obvykle bývá, extrémní protiklad původního systému je nakonec - extrémním dovršením onoho negovaného systému, jenom převráceného naruby.

    3. Veškeré snahy překonat kapitalismus jeho "zdemokratizováním zdola", participací respektive družstevnictvím, jsou pouze naivní představy, které vůbec nechápou, v čem leží vlastní síla kapitalistického systému. V podstatě to spadá do kategorie sociálně-demokratických reforem, které nikdy nepřekročí omezený horizont kapitalistického řádu.

    4. Jestliže je tedy kapitalismus nehumánní a jeho protiklad, komunismus, je neproveditelný, pak nezbývá nic jiného, nežli hledat nové cesty - a to někde v prostoru mezi těmito dvěma extrémy. To neznamená, jít nějakou prostou "zlatou střední cestou", nějakou "konvergencí", prostého a samočinného splývání kapitalismu a socialismu v nějakého podivného křížence obojího. Je nutno uchopit jak pozitivní elementy tržního hospodářství (kapitalismu), tak pozitivní elementy socialismu, a propojit je dohromady ve smyslu dialektické syntézy v jeden homogenní, kvalitativně vyšší celek.
    December 29, 2013 v 13.43
    Dobré, pane Poláčku!
    To by ale chtělo publikovat jako samostatný článek, protože v této diskusi to nevynikne. A aby to nebylo pro mimopražské odpudivé, stačilo by to nazvat Čtyři levicové artikuly. Jen nevím, jakým způsobem se to dá jako článek zveřejnit.
    PM
    December 30, 2013 v 9.37
    Pane Poláčku, uniká mi kongruence následujícího textu:
    To neznamená, jít nějakou prostou "zlatou střední cestou", nějakou "konvergencí", prostého a samočinného splývání kapitalismu a socialismu v nějakého podivného křížence obojího. Je nutno uchopit jak pozitivní elementy tržního hospodářství (kapitalismu), tak pozitivní elementy socialismu, a propojit je dohromady ve smyslu dialektické syntézy v jeden homogenní, kvalitativně vyšší celek.
    JP
    December 30, 2013 v 22.03
    Čtyři mimopražské artikuly
    Díky za uznání, pane Ševčíku.

    S tím vymezením "pražské artikuly" máte pravdu, mně samotnému to také tak úplně nesedělo, v jednu chvíli jsem bezmála podlehl pokušení nazvat to jako tento text "Čtyřmi mimopražskými artikuly", ale pak jsem zůstal u tradice.

    Ale, nazvat to "Čtyři levicové artikuly"? - Zcela upřímně řečeno, právě tohle bych docela nerad. Totiž, proklamovat takovýto program jako čistě - a pouze - levicový.
    Bezpochyby, pokud je takovýto program zahájen označením kapitalismu za "nehumánní systém", pak se dá se vší pravděpodobností předpokládat, že sotva osloví příslušníky pravicové části politického spektra.

    Jenže: co na těchto mých programových bodech pokládám za specifické, je právě to, že přesahuje tradiční pravo-levé schéma. Centrálním cílem je h u m a n i z a c e celé společnosti: a my nemůžeme společnost humanizovat tak, že z tohoto procesu předem vyloučíme jednu polovinu národa. Totiž právě tím, že bychom tento projekt koncipovali jako jen a pouze čistě levicový.

    Levice může (a měla by) takovýto projekt zahájit, nastartovat, protože právě ona má tradičně takřečeno "citlivější receptory" pro spravedlnost a humanitu, nežli individualistická a materialisticky orientovaná pravice. Ale nakonec, jak řečeno, takovýto projekt nemůže být úspěšně proveden jinak, nežli za účasti všech složek společnosti. Právě proto onen "program", chceme-li ho tak nazývat, jako jedinou možnou cestu proklamuje onen prostor někde mezi kapitalismem a socialismem. Respektive, cílenou syntézou všech pozitivních elementů obou těchto systémů.

    P.S. Vytisknout tento program? - Bohužel, stejně jako Vy nemám sebemenší představu, kde a u koho by to bylo možné. Nakonec můžeme být vděčni, že je něco takového možné alespoň tady, alespoň v rámci diskuse. (A že je nám tolerováno, že jsme tím velmi, ale opravdu velmi odbočili od původního tématu paní Zemančíkové...)
    JP
    December 30, 2013 v 22.04
    Pane Petrásku, v tomto případě musím přiznat, že zase mně poněkud uniká smysl Vašeho dotazu.
    Kongruence čeho? Elementů socialismu a kapitalismu? - Prosím o upřesnění.
    PM
    December 30, 2013 v 23.17
    Již jsem smysl vašeho textu pochopil pane Poláčku
    tedy - že proces zlaté střední cesty splýváním kapitalismu a socialismu v nějakého křížence obojího se liší od....... uchopit jak pozitivní elementy tržního hospodářství (kapitalismu), tak pozitivní elementy socialismu, a propojit je dohromady ve smyslu dialektické syntézy v jeden homogenní, kvalitativně vyšší celek.
    Děkuji za nápomoc.
    December 31, 2013 v 7.51
    Jo, změna kvantity v kvalitu. To bude asi ono. Ale s vánoční zahradou to patrně nesouvisí. Nebo ano?
    December 31, 2013 v 10.15
    Paní Hájková,
    je jasné, že to s Vánoční zahradou nesouvisí. Ale vy, jako zde hodně publikující, by jste mohla panu Poláčkovi poradit, jak to udělat, aby mohl Artikuly zveřejnit jako samostatný článek, že? Děkuji vám předem.
    December 31, 2013 v 10.18
    Ta souvislost s vánoční zahradou je dost vzdálená. Článek paní Zemančíkové mě zaujal tak, že jsem komentář k němu rozšířil na vlastní sloupek, takže to sem nebudu psát podruhé.
    Ty čtyři artikuly Josefa Poláčka by také na samostatný článek vydaly. Zajímavá by mohla být diskuse o tom třetím artikulu. Například Tomáš Tožička je tou myšlenkou družstevnictví a participativnosti dost zaujat, tak nevím, co by na to řekl. Také ten třetí článek říká, jak ne, ale ne, jak ano. To bývá slabá stránka vizí, popisují nějaký cílový stav, ale ne to, jak k němu dospět.
    December 31, 2013 v 10.30
    Ke slovům pana Ševčíka:
    Pokud pan Poláček chce zveřejňovat své články a neví, jak na to, pak mu mohu sdělit, že články přijímá Deník Referendum prostřednictvím redaktora rubriky Názory. Kontakt na něj lze zjistit na tomto webu nebo mu ho zašlu, když mi napíše na e-mail uvedený u mého jména. Redaktor ovšem dělá výběr, jak už nás výše upozornil pan Kuchejda. Ale na základě čeho ten výběr dělá, to nevím, Neví to však patrně ani pan Kuchejda.
    JP
    December 31, 2013 v 19.03
    Otisknout, či neotisknout?
    Tedy vážení, musím přiznat, že vašimi výzvami, abych ten můj náčrt možného společného programu levice znovu vydal jako samostatný článek, mě uvedl do nemalých rozpaků.

    Je totiž mou trvalou zkušeností z minulosti, že mé myšlenky jsou pro tento svět zřejmě natolik nestravitelné, že kdykoliv se pokusím je někde uplatnit, pravidelně okamžitě končí v redakčních koších. A to ještě v tom relativně lepším případě; nezřídka - především v dávnější minulosti - mi mé texty přicházely zpátky se sdělením, že autor takovýchto heretických myšlenek je dozajista placeným agentem té či oné - ovšemže nepřátelské - strany.
    Rezignoval jsem proto naprosto na další pokusy v tomto směru; a neměl jsem naprosto v úmyslu toto své pravidlo porušit ani na Deníku referendum.

    Na straně druhé bych ovšem nechtěl zanechat dojem - když už mi byla adresována výzva vystoupit s mým názorem samostatně a pod vlastním autorstvím - že se zdráhám jít s vlastní kůží na trh.

    Asi mi tedy nezbyde nic jiného, nežli tak učinit, někdy v příštích dnech. Co se názvu toho článku týče (bude-li přijat), asi nakonec přece jenom zůstanu u verze kterou navrhl pan Ševčík, totiž "Čtyři levicové artikule", nebo něco na ten způsob. Přece jenom se tato výzva obrací v prvé řadě na levicovou část politického spektra; další souvztažnosti mohu pak osvětlit v doprovodném textu.

    Paní Hájková, ta adresa kam se posílají texty k otištění, to je pravděpodobně ta adresa redakce@denikreferndum.cz, nemýlím-li se?

    Panu Kubičkovi: samozřejmě, v podstatě všechno by mělo být záležitostí až dalších diskusí, já jsem těmi mými čtyřmi články jenom reagoval (víceméně spontánně) na výzvu pana Ševčíka, že by bylo zapotřebí dát dohromady nějaký program, který by mohl sjednotit celou - doposud roztříštěnou - levici. Protože jsem sám v minulosti tuto roztříštěnost - a především programovou dezorientovanost - levice opakovaně kritizoval, považoval jsem to svým způsobem za svou osobní výzvu, jestli se mi podaří tento deficit nějakým způsobem nahradit. Podle odezvy se zdá, že ten můj pokus tak zcela marný nebyl; ale samozřejmě v tomto prvním kroku není možné dávat nějaké konkrétní recepty, tady jde jenom o to vymezit ty zcela nejzákladnější principy. Všechno ostatní, jak řečeno, by bylo až záležitostí dalších diskusí.
    December 31, 2013 v 19.15
    Myslím, že i na tuto adresu (redakce) lze články zasílat.
    January 1, 2014 v 0.30
    Šťastný nový rok
    redakci, autorům i všem čtenářům Deníku Referendum!
    ??
    January 1, 2014 v 13.28
    Pravé hornické Zdař Bůh všem i p. Kolaříkovi do Mnichova k novému roku.
    Domnívám se (i když to může být pýcha), že poznámka p. Kolaříka byla určena mně. Je paradoxní, že svým příspěvkem potvrdil to nač upozorňuji. Jiné názory vyloučit, zakázat, potlačit. V první chvílí jsem uvažoval, zda mnichovský Hnědý dům dodnes nevyzařuje jakési fluidum ovlivňující lidské myšlení. Ale pak mne napadlo celkem prosté vysvětlení. Absolutní většina lidí hledá v životě jistoty. Pokud se jim v některé oblasti života jistot nedostává (např. v citové, sexuální , pracovní) hledají jistotu třeba ve veřejné oblasti ( např. v DR ). Pokud se objeví názor, který neodpovídá představě p. Kolaříka o obsahu deníku, tak zpanikaří. Přál bych jmenovitě p. Kolaříkovi aby si v nastávajícím roce vyřešil své citové , sexuální, pracovní či jiné problémy a stal se tak tolerantnější k jiným názorům a hlediskům.

    ??
    January 1, 2014 v 13.45
    Pletete se p. Hájková p. Kuchejda ví.
    Pan Kuchejda celkem dobře ví, že pokud v textu použije obrat "Havel byl falešné božstvo a Schwanzerberg je jeho falešný prorok", pak patrně nemá jeho text šanci. Přesto to zkouší, zvláště po vstupu p. Patočky do ČSSD,neboť se domnívá že snad v redakci konečně začnou chápat, že mulktimilionář a milardář nejsou levicové ikony, ke kterým by se měl prostý lid modlit. Ledaže by p. Patočka vstupoval do ČSSD s podobnými záměry jako komunisté v minulém století (tedy s cílem rozvrátit ji zevnitř), z čehož jej nepodezřívám. A p. Kuchejda také ví, že u liberálů v DR narazí, když poukáže na temné stránky islámu jako je doporučované bití žen. Tož tak.
    JP
    January 1, 2014 v 21.48
    Islám a ženy
    Pane Kuchejdo, musím Vás upozornit, že s takovýmto výkladem islámu ("doporučované bití žen) byste narazil nejen u "liberálů v DR", nýbrž i u samotného zakladatele islámu.

    "Nechápu ty muže, kteří přes den své ženy bijí, a večer od nich očekávají lásku a příchylnost." - Prorok Mohamed.

    Pokud je t a k é v rámci islámu propagováno takto barbarské počínání, pak se jedná pouze o směry či sekty v islámu, které lze právem označit za zparchantělé. Takovéto projevy machistické mužské dominance lze nalézt všude; u nás například i "národní buditel" Karel Havlíček Borovský doporučoval bití dětí až do krve, a sám to také praktikoval na své vlastní dceři, prý "v zájmu dobré výchovy".
    ??
    January 2, 2014 v 9.24
    I já Vás chci upozornit p. Poláček.
    http://fatwa.sunna.cz/category/rodina/page/2/

    "Kdyby toto bezpečností opatření (rozuměj bití žen) v islámu nebylo, mnoho manželství by se rozpadlo."

    Ta jedna věta je vyňata z celé fatwy, aby bylo jasné, že v islámu je bití žen opravdu kodifikováno. Mohamed sice ony muže nechápal, ale přesto jim ono "bezpečnostní opatření" schválíl. Pokud je vaše tvrzení, že tyto směry jsou barbarské a zparchantělé správné, pak Vás upozorňuji, že zrovna takový zparchantělý směr (vašimi slovy) nám bují v České republice. Konkrétně na Černém mostě v Praze. Možná je to námět pro BIS a také pro policii a sociálku.

    A ještě něco. Já islám nevykládám, takže jsem u "liberálů v DR" nenarazil se "svým výkladem islámu". Já jsem narazil se svým upozorněním, že islám se v Čechách tímto způsobem běžně vykládá. Což jsem doložil důkazy. Problém je v tom nač jsem upozornil ve svém prvním příspěvku. Část redakce (a i část diskutujících) zřejmě tíhne k představě, že růžová iluze je lepší než černá pravda. A pokud se vám podaří dokázat, že většina "českých muslimů" nebere Korán úplně vážně (mám na mysli Hrbkův překlad), pak vám gratuluji.











    January 2, 2014 v 13.13
    To už je třetí kolej.
    Já bych byl pro, aby se nejprve vyřídila ta druhá. Tedy pokud by pan Poláčel měl zájem artikuly zveřejnit, ať se obrátí na redakci. Já bych byl rád, neboť DR by se zase začal zabývat opět politikou. Vánoce skončily. Proti různým zamyšlením nemám nic, ale je to už jak v Květech, nebo v Křesťanském týdeníku.
    JP
    January 2, 2014 v 13.21
    Pane Ševčíku, ten můj text jsem právě před několika minutami na adresu redakce DR odeslal. Teď je to jenom v rukou redakce, jestli onen text přijme.
    ??
    January 3, 2014 v 10.55
    Zatím co budu čekat na vaši reakci p. Poláček.
    Dovolím si ve zkratce komentovat Vaše artikuly. Tedy spojením bodu 1 nehumánního kapitalistického systému a bodu 2 slepé cesty dějin-socialismu získáme lepší společnost . Zajímavá myšlenka.
    "tohle bych docela nerad. Totiž, proklamovat takovýto program jako čistě - a pouze - levicový."
    Jestliže bude program dobrý, neměl by problém názvu hrát až takovou roli, ale dovolím si Vám poradit. Co takhle čtyři humanistické zásady ? Z těch artikulů pořád ještě čouhá "kavárna".
    I když si stejně myslím, že s jedním zadkem se na dvou židlích sedět nedá. Vyjímkou jsou samozřejmě členové různých správních rad. Jejich zadek dovede sedět i na deseti židlích, ale to je jiná pohádka.






    JP
    January 4, 2014 v 0.07
    Nehumánní kapitalismus?
    Totiž, pane Kuchejdo, ono to opravdu není tak, že kapitalismus by byl j e n o m nehumánní; a stejně tak, že socialismus by byl j e n o m "slepou cestou dějin". V rámci takovéto diskuse není možno vždycky všechny věci rozebírat ze všech stran najednou, je nutno vyzvednout jenom jeden jediný aspekt.

    Kapitalismus - kromě toho že má stále ještě principiálně nehumánní charakter - stále ještě zůstává (to se nedá nic dělat) tím ekonomicky nejvýkonnějším systémem, který kdy byl doposud vytvořen. To je prostě fakt; a na tom nemění nic, že právě tento fakt je ze strany levice (či spíše: levičáků) zcela pravidelně přehlížen respektive ignorován.

    Zkrátka: kapitalismus má své negativní aspekty, ale i své pozitivní aspekty.
    A přesně totéž platí i o socialismu. A to o co jde je právě to, dokázat oddělit, separovat ty pozitivní aspekty obou náprotivných systémů od těch aspektů negativních, a ty pozitivní elementy spojit, syntetizovat v nový, komplexní celek.

    Naprosto netvrdím s jistotou, že je takováto syntéza možná. Nicméně zůstávám u přesvědčení, že je to ta jediná cesta, o kterou má smysl se pokoušet.
    ??
    January 4, 2014 v 11.44
    Možná se mýlím. Ale.
    Mám pocit, že v současnosti se veškeré debaty v politice vedou především právě o růstu, efektivitě a výkonu . K této rétorice se nechala svést i tzv. levice. Možná jsem ve svém věku stále ještě naivní, ale opravdu se domnívám, že růst HDP není ideou schopnou uspokojit většinu lidí. Efektívní systém je jen prostředek k životu. Věřící občané mají problém vyřešen, ale co ateisté a agnostici ? Politická levice by měla přinést vizi směřování společnosti, krátkodobé i dlouhodobé cíle. Pak teprve můžeme diskutovat jakou formu společnosti zvolit, abychom těchto cílů dosáhli. I Kolumbus vystrojil své lodě s cílem dosáhnout "Nového světa". Tedy nevystrojil lodě a až pak přemýšlel co s nimi podnikne. Až budeme mít cíl, můžeme efektivně hledat cestu a prostředky k jeho dosažení. V tomhle nás opravdoví křesťané a opravdoví marxisté předběhli.













    ??
    January 4, 2014 v 12.42
    A co s tím bitím žen p. Poláček ???
    "Sůra Ženy 38/34". Korán je dnes v každé okresní knihovně a pokud osobně znáte nějakého muslima, jistě Vám jej ochotně půjčí.
    JP
    January 4, 2014 v 14.05
    Súra Ženy
    Díky za poukaz na ty muslimy, pane Kuchejdo, několik jich skutečně znám, avšak jedno vydání Koránu mám sám ve své knihovně, takže nemám zapotřebí se obracet na cizí zdroje.

    Takže, ocitujme si napřed c e l o u inkriminovanou súru:

    "Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Bůh dal přednost jedněm z vás před druhými, a proto, že muži dávají z majetků svých (ženám). A ctnostné ženy jsou pokorně oddány a střeží skryté kvůli tomu, co Bůh nařídil střežit. A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je! Jestliže vás jsou však poslušny, nevyhledávejte proti nim důvody! A Bůh věru je vznešený, veliký."

    Takže, pokud vezmeme v potaz c e l ý text oné súry (a ještě lépe, v kontextu se všemi dalšími súrami proroka Mohameda týkajících se žen), pak se nám vytvoří následující obraz:

    Ano, prorok Mohamed skutečně připouští fyzické tresty ze strany mužů oproti ženám; ale to jenom ve zcela konkrétním případě "neposlušnosti" (vzhledem ke kontextu se jedná zjevně o cizoložství).
    Bezpochyby, podle našich vlastních kulturních norem i toto je výrazem nepřípustné mužské dominance nad ženou; nutno si ale uvědomit, že tento návod k řešení problémů s cizoložnou ženou byl vysloven v šestém století - tedy v době, kdy cizoložství ženy mohlo být bez dalšího trestáno smrtí! Jestliže tedy Mohamed sankce ze strany muže omezuje jenom na "vykázání místa na spaní" a výprask, pak se v daném historicko-společenském kontextu jedná daleko spíše o vysloveně revolučně humánní akt, a toto jeho přikázání asi celé řadě nevěrnic zachránilo život.

    A ve stejné súře Mohamed zcela jednoznačně nakazuje mužům, aby proti ženám, které jich jsou poslušny (tedy opět v kontextu: nejsou cizoložné) "nevyhledávali důvody"!! Jinými slovy, výklad dané súry je ve skutečnosti tento: mužům je zapovězeno trestat ženy bez reálného důvodu; a i v případě cizoložství je trest v daném historickém kontextu neobyčejně mírný.

    Takže, pane Kuchejdo, ono vždycky stojí za to rozebrat danou věc ze všech jejích stran a ve všech jejích souvislostech, a neomezovat se na jednotlivé výroky zcela vytržené z kontextu. Jinak můžeme velice rychle skončit u demagogie, obvyklé sice v hostinských zařízeních nízkého řádu a v internetových fórech pochybné kvality; ale tady se snad přece jenom snažíme o vyšší úroveň diskuse.
    ??
    January 4, 2014 v 19.13
    Chcete žít v bludu, ale to je Vaše věc p. Poláček.
    Já jsem Vám sdělil informaci o běžném výkladu oné sůry v české mulimské komunitě a vy jste mne poučil o mém špatném výkladu. Bohužel není to můj výklad, což jsem vysvětlil. Výkladem koránu se nezabývám a patrně to nebudu dělat ani v budoucnu. Na oplátku jste nám poskytl svůj vlastní výklad oné sůry a snažíte se patrně sám sebe přesvědčit, že tak ji vnímají ostatní a nejen čeští muslimové. Taktně jste přehlédl, že muslimové, podobně jako evangelíci a židé mají tisíce vykladačů jednotlivých pasáží svatých písem a tyto výklady si často přímo protiřečí.
    K tomu poslednímu "kavárnickému klišé". Demagogie jak jsem si všiml, se v poslední době nevalí ani tak z hodpod nízkého řádu, ale z médií a z úst tzv. špičkových politiků a "umělců" pějících song- Kníže má k lidu blíže. Ale to je zase můj blud.






    ??
    January 4, 2014 v 19.20
    p.s.
    Návštěvníci hospod nízkého řádu ostatně Korán zpravidla neznají a nečtou. Snad s výjimkou jeho jasnosti Schwanzerbega, který si tam shání prostitutky. Ten jeho poslední exces ostatně vysvětluje jeho slabost pro Pussy Riot. Ty holky řečeno s J. Suchým dobře ehm... předou.
    JP
    January 4, 2014 v 20.00
    Islám a cíle společnosti
    Pane Kuchejdo, onen inkriminovaný text zní: "A p. Kuchejda také ví, že u liberálů v DR narazí, když poukáže na temné stránky islámu jako je doporučované bití žen."

    Takže, zcela jednoznačně tady není řeč o nějakých "výkladech islámu", nýbrž o "temných stránkách islámu". Tedy zcela evidentně, islámu jako takového. A po mé námitce jste mě odkázal - na originální súru proroka Mohameda, čili na nejvlastnější základ islámu.

    Že od původního učení existuje spousta odchylek a celá řada sektářských učení, to je samozřejmé - to vznikne v každém hnutí, a v každém učení. Měl byste si snad sám udělat jasno v tom, jestli se obracíte jenom proti určitým islámským sektám, anebo proti učení islámu jako takovému.

    Co se té Vaší poznámky ohledně "cílů společnosti" týká (s tím že by se nemělo jednat jenom o výkon, respektive vůbec o materiální hodnoty) - to je ovšem úvaha, která jde skutečně k jádru věci. A svým způsobem je možno se domnívat, že právě tohle je problém všech problémů.

    Ovšem, nejsem zdaleka tak optimistický jako Vy. My si totiž můžeme nakrásně vytvářet modely či obrazy nějaké společnosti, která bude založena na nějakých vyšších, humánních, nemateriálních hodnotách - a tyto úvahy jsou samozřejmě potřebné a nutné.
    Jenže, nedá se nic dělat - reálný stav lidského rodu alespoň do současné doby je takový, že nakonec rozhoduje právě to materiálno.

    Ten zásadní problém projektu nějaké postkapitalistické společnosti je tenhle: aby to byla společnost humánní, musí se osvobodit právě od té nadvlády materiálních motivací (a tedy peněz, zisku, kapitálu...). Jenže, naprostá většina populace prostě nepřijme - dobrovolně - žádný projekt, který by nějakým citelným způsobem omezil právě její čistě materiální konzum.

    Tento problém viděl ostatně už Aristoteles, při svém hledání ideální formy státního zřízení, když konstatoval, že chamtivost lidí nikdy nelze odstranit.
    January 5, 2014 v 3.18
    K milému textu paní Zemančíkové
    Snad se DR nestane chudší kavárnou Bellevue

    Tvář za sklem (Těžká hodina)

    Kavárna "Bellevue" je říše
    stavěná z hudby, tepla a plyše,
    z oken má vysoké průhledné hranice,
    které ji dělí od zmrzlé ulice.

    Dnes jako jindy páni si za stoly sedli,
    důstojní páni a vznešené dámy
    ústa si probodli úsměvy, kravaty drahokamy
    a v teple, hudbě a v plyši
    noviny na oči posadili si,
    aby přes tyto brejle z papíru viděli,
    že svět je veselý, protože sami jsou veselí
    v kavárně "Bellevue".

    Když tu tak seděli teple a ctihodně
    s rukama vyžehlenýma,
    tu stalo se, stalo,-ne zcela náhodně,-
    že na okna sklenného tenounkou hranici
    přitisk tvář člověk, který stál v ulici,
    výrostek zpola a zpola muž
    a pohledem ostrým a chladným jak nůž
    prořízl okno a vbod se v tu nádheru,
    v číše a valčík, v zrcadla pro milenky,
    v břicha a teplo,fraky a peněženky,
    a zůstal v nich trčeti čepelí,
    i když ty oči dvě zmizely.

    Tentokrát se stoly staly
    náhrobky mramorovými,
    pohřební šťastlivci se usmívali
    mrtvolně mezi nimi,
    sklepníci v šatech smutečních
    z šedého kouře věnce nosili,
    před okny žila ulice, bída a sníh,
    za okny civěly mohyly
    v kavárně "Bellevue".

    P.S. 3.1.2014 to bylo 90 let, co zemřel Jiří Wolker
    ??
    January 5, 2014 v 20.42
    Tak dále k tomu vyjasňování.
    Možná mluvíme o tomtéž, ale nějak si nerozumíme. Já nejsem tak naivní, abych si myslel, že člověk se změní na povel. Stačí si přečíst knihu Kazatel, aby si člověk uvědomil jak málo se v jeho mysli změnilo za tisíce let. Jde mi o to, že člověk byl celá tisíciletí veden nějakou ideou k nějakému cíli. Vždy (můj názor) je nutno vidět cíl který chceme dosáhnout a podle jeho velikosti, vzdálenosti pak volit prostředky k jeho dosažení. Křesťané směřují k věčnému životu a kráčejí po "cestě zvané Ježíš" která sama určuje prostředky, kterými je možno tohoto cíle dosáhnout. Marxisté-Leninisté směřují k beztřídní společnosti a jejich prostředkem je třídní boj. Váš návrh platformy (možná to také nechápu) mi připadá jako hlásání Ježíše jako cesty někým, kdo nevěří v posmrtný život. Prostě nechápu k čemu má spolek sjednocený na základě vašich artikulů směřovat. K beztřídní společnosti, věčnému životu nebo má pouze zajišťovat kupní sílu obyvatelstva ?

    Co se týče islámu, mám vůči němu výhrady jako takovému a vůči extrémním projevům samozřejmě zvláště. V Novém zákoně se opravdu nemluví o bití žen. V Koránu ano. Je to dosti zásadní rozdíl.
    Korán je kontinuální, Bible nikoliv. Nadarmo se nedělí na Starý a Nový zákon. Křesťanství je postaveno na Novém zákoně. Že se ke křesťanství hlásí tak nechutní jedinci jako je Joch, Putna nebo Duka, s tím se nedá nic dělat. Vyvažují to lidé jako Umlauf, Lauterbachová nebo Hovorka.

    p.s. Postoj většiny muslimů k nahotě je pro mně osobně zvlášť nesympatický.

















    JP
    January 6, 2014 v 13.46
    Tak přece vydat
    Právě jsem dostal od redakce DR avízo, že můj příspěvek "Čtyři levicové artikuly" bude přece jenom vydán.

    Nevím jak dlouho ten proces zveřejnění trvá (musím ještě dodat nějaké související materiály), ale v každém případě by se ten text měl v dohledné době objevit.
    JP
    January 6, 2014 v 14.15
    Projekt budoucí společnosti
    Pane Kuchejdo, to Vaše ohodnocení mého programu, že "Váš návrh platformy mi připadá jako hlásání Ježíše jako cesty někým, kdo nevěří v posmrtný život." - to je v podstatě skutečně neobyčejně trefný postřeh. Ano, nějak tak to doopravdy je.

    Ona je to opravdu velice komplikovaná záležitost; já to zkusím trochu přiblížit napřed takhle:
    Podle mého přesvědčení - na rozdíl od klasických marxistů - naprosto nepostačí nějakou novou (postkapitalistickou) společnost vytvořit tím, že jenom změníme vlastnické poměry. Na tohle "dojel" právě socialismus - vyvlastnil kapitalisty, zavedl státní vlastnictví, ale - úplně ztratil člověka.

    Na straně druhé ale také - na rozdíl od většiny věřících - nevěřím, že by nějaká lidsky lepší společnost mohla vzniknout jenom tím, že my prostě budeme tak nějak více, intenzivněji hlásat "křesťanské hodnoty".

    Pokud jakýkoli projekt na vytvoření nějaké lidsky kvalitnější společnosti má mít vůbec šanci na úspěch, musí se jednat opravdu o změnu komplexní, která zahrne veškeré základní sféry společnosti, jejího života. Sféru materiální, sféru morální, sféru "spirituální". (Ať už si pod tou "spiritualitou" představujeme cokoli.)

    O co jde, se pokusím osvětlit ještě na jednom konkrétním příkladu z historie. Viděl jsem před nějakým časem televizní dokumentaci o raném evropském středověku. A padla zde také zmínka o jednom regionu někde v oblasti Alp, kde došlo - a teď pozor! - k rozsáhlé "sociální, kulturní a duchovní revoluci, která natrvalo změnila charakter společnosti v daném regionu".

    Ano, to je přesně to o co se (i mně) jedná: hluboká a zásadní proměna společnosti jak v sociální respektive sociálně ekonomické, tak ale i kulturní a duchovní oblasti. Taková proměna, která bude založena na podstatně jiném pojetí člověka, a toho, jakým způsobem utvářet život a hodnoty celé společnosti.

    Dneska - když jsme ještě plně ponořeni v životě společnosti staré - je samozřejmě velice obtížné a problematické, přijít s nějakým konkrétním programem toho, co bude. V tuhle chvíli se opravdu nedá nic víc, než jenom zkoušet vytyčit nějaké základní orientační body, kam by úsilí o tuto novou společnost mělo směřovat.
    A právě o tohle jsem se pokusil, mými "Čtyřmi artikuly".

    .................................................

    Ještě k tomu islámu: ten zásadní rozdíl mezi Ježíšem a Mohamedem (co se toho "bití žen" týká) je ovšem v tom, že Ježíš mohl vycházet už ze Starého Zákona - a ze společnosti kde přísné regule Starého Zákona určovaly dopodrobna celý sociální život. Krátce řečeno, oblast spravovaná jak izraelskými králi, tak ale i římskými místodržícími byl relativně velmi civilizovaný "právní stát", kdy nějaké násilné excesy nebyly zásadním problémem.
    Zatímco Mohamed své učení hlásal do značné míry ještě divokým beduínským kmenům, kde o nějakém "právním pořádku" nemohlo být ještě ani řeči.

    A co se toho vztahu muslimů k nahotě týče: snad by někdy nebylo na škodu, kdyby se současný obyvatel euroamerické civilizace rozpomněl na ještě zcela nedávnou vlastní minulost. Kdyby se dnešní mladé ženy a dívky ve svých minisukních a šortkách objevily na ulicích evropských měst "osvíceného a moderního" devatenáctého století, pak by bez jakýchkoli pochyb tehdejší policií byly hromadně pochytávány, a násilím umisťovány do ústavů pro padlé děvy.

    Takže, jak vidno, ono je skutečně všechno velice relativní...
    + Další komentáře