Sdělovací prostředky se stále častěji stávají nikoli pozorovateli, nýbrž přímými účastníky, ba hybateli politických dějů. Smysl to má u investigativních kauz, bez ohledu na pozdější nářky potrefených hus nad „novinářskými provokacemi“. V jakékoli jiné situaci je ale žurnalista aktivně zasahující do politiky — a zneužívající svého specifického postavení — zjev neprofesionální a nedůvěryhodný.

Minulé dny přinesly pár zajímavých příkladů. Tím spíš mrzí, že hromadnému výlovu malých ryb, v podstatě zpestřujících tuzemské vody, je věnována větší pozornost než okolo kroužícím žralokům.

Nezaslouženě to schytávají Hospodářské noviny, částečně též Respekt. Do posledních detailů ve svém zpravodajství mapují pražské povolební vyjednávání. V glosách a komentářích pak zřetelně vyjadřují názor, že nejvíce by voličské vůli po změně odpovídalo odstavení zkompromitované ODS od moci. Naopak zlý sen spatřují ve velké koalici občanských a sociálních demokratů. „Dienstbier ml. si myslel, že se má chovat jako čestný muž, což je pro angažmá v pražské politice ta vůbec nejméně upotřebitelná kvalifikace. Dienstbier je pryč, ČSSD může začít prosazovat své ,programové priority‘. U Hulinského s Březinou jsou nám jasné,“ napsal například po vystrnadění Jiřího Dienstbiera z vyjednávacího týmu Jindřich Šídlo.