Před téměř dvěma týdny to byly články Petra Hampla a Tomia Okamury, kterým se za využívání minimálně problematických zjištění sociologa Murrayho ohledně vlivu sociálního zabezpečení na rozvoj chudoby a nezaměstnanosti dostalo zasloužené kritiky (například zde nebo zde), minulý týden zase vyšlo najevo, že poměrně důležitá studie harvardských ekonomů Carmen Reinhart a Kena Rogoffa, o kterou se opíraly politiky šetření a škrtů, stojí na nepřesných výpočtech. Expertní vědění, a to i to společenskovědní, představuje poměrně důležitý argument v politických debatách. Tváří se neutrálně, objektivně, systematicky a vůbec tak nějak, jako by existovalo mimo svět laiků nebo spíš nad tímto světem. V tom tkví určité nebezpečí, jak pro společnost, tak pro vědu a expertní vědění samotné.

„Neutralita“ společenských věd