Klapka. Jedeme! Rok 1997: Zdeněk Bakala a Karel Schwarzenberg privatizují Becherovku, a to i přesto, že jimi spoluvlastněná společnost Value Bill vychází z veřejné soutěže jako nejhorší. Střih.

Rok 1998: Veřejnost se dovídá o tom, že Petr Kellner prostřednictvím ruského fondu Petr Veliký sponzoroval ex-vládní ODA, a to řádově desítkami milionů korun. Tzv. Druhá vláda Václava Klause přitom rozhodovala o privatizacích v řádech stovek miliard korun.. V témže roce vzniká menšinová vláda Miloše Zemana a po podpisu opoziční smlouvy se v podstatě zastavuje vyšetřování kauz minulých let. Střih.

Rok 1999: Kmotr Mrázek informuje Zemanova poradce Miroslava Šloufa o tom, že „ta s velkejma kozama“ (Petra Buzková) se sešla s „bakalářem“ (Zdeněk Bakala). Šlouf děkuje za informaci a půl roku nato vypukla aféra Olovo. Střih.

Rok 2004: Ministr financí Bohuslav Sobotka nabízí k prodeji zbývající státní podíl v OKD, a to za pouhých 2,25 mld. Kč. Balík akcií nakonec kupuje společnost Karbon invest za 4,1 mld. Kč. O celou transakci se ale zajímá policie, protože dle odhadů auditorů je tržní cena dotyčného podílu v OKD až 24 mld. Kč. Karbon invest obratem kupuje Zdeněk Bakala. Střih.

Rok 2010: Zdeněk Bakala dává před volbami do Poslanecké sněmovny mnohamilionové dary stranám ODS, TOP 09 a Věci veřejné. Tyto strany následně po volbách sestavují vládu, o níž Deník Referendum referuje jako o „Bakalově koalici“. Střih.

Rok 2013: Bakalou vlastněná média rozjíždějí masivní mediální kampaň na podporu Karla Schwarzenberga během prezidentské volby. Jeho podporu zvažují i někteří sociální demokraté a v Lidovém domě tak dochází k prvním rozbrojům.

Starolevicové křídlo sociálních demokratů však nakonec prosadilo vyslovení podpory Miloši Zemanovi. Na stranu Zemana se (mimo jiných) postavil i Václav Klaus, který se po skončení kariéry aktivního politika zaměřuje na práci v Institutu Václava Klause. Provoz institutu hradí Petr Kellner. Klapka. Konec.