Výchova k lásce

Saša Uhlová

Rodiče ovlivňují názory svých dětí. Výchova ale zřejmě nemůže zajistit, aby byly děti světem přijímané a milované.

Vždycky mě pobaví zprávy o studiích, které dokazují, že politické názory, či hodnotová orientace jsou ovlivněny geny. Nechce se mi tomu věřit, protože nic mi nepřipadá tak strašně ovlivněné výchovou a rodinou jako právě světonázor, ať už názory své rodiny přejímáme nekriticky, nebo se vůči nim z různých důvodů vymezujeme, když se výchova příliš nedaří.

Život po odchodu z rodného hnízda přináší mnoho dalších zkušenosti, které jedince ovlivňují. Někdo své postoje, a to i zásadně, změní, když něco silného, formujícího zažije, ale častěji se během života lidé postupně vyvíjejí, tříbí své postoje i životní priority. Obohacují tak základ, který jim dali rodiče.

×
Diskuse
November 7, 2013 v 21.06
Dobrý člověk a zlý svět
Ten příběh o dobrém člověku a zlém světě slýchám často a většinou vyžaduje nějaké doplnění či bližší vysvětlení, zejména pokud jde o dospělého. Dobrý člověk neznamená nutně blbec neschopný poučit se ze zkušenosti. Někdo se tedy opakovaně setkává s tím, že se chová dobře a druzí mu to oplácejí nevděkem, zneužívají ho, je službou ostatním tak přetížen, že se o sebe nepostará. Co mu ale zabránilo v tom, aby poznal, kde dělá chybu? Kde má tu slepou skvrnu na svém sociálním oku? Proč to vidí tak černobíle - buď budu výt s vlky nebo se stanu svatým mučedníkem?

Jsou přece i lidé, kteří se chovají slušně a nijak viditelně tím netrpí. To doplnění či vysvětlení bývá spíš individuální, zatímco to narativní schéma „pro dobrotu na žebrotu“ je dost universálně použitelné a při vyprávění o sobě se do něj zařazují i lidé, které ti druzí jako tak moc dobré nevidí.


Na úrovni společnosti se zdá, že se spíš osvědčuje myslet si, že lidé jsou většinou dobří a těm, kteří se dobře nechovají se má pomáhat, protože to jsou chudáci, kteří škodí i sami sobě. Dobře je to vidět na vězeňství. Po Breivikově činu se mnoho lidí domnívalo, že norská společnost byla ve své myšlence vyvrácena a usvědčena z naivního idealismu mimo jiné proto, že Norové nemají způsob, jak Breivika přiměřeně potrestat. V USA by ho popravili nebo by byl aspoň ve vězení, kde by mu ukázali, zač je toho loket, že spořádaná společnost je silnější než zločinci. Norská vězení jsou moc měkká a ctí důstojnost i těch, kteří si to nezaslouží. Statisticky vzato ale ta norská humanní vezení fungují, míra recidivismu je v Norsku ve srovnání s USA ale i třeba Velkou Británií nízká.

ID
November 8, 2013 v 12.48
Ja jsem OK ty si OK
No mna osobne velmi posunula v chapani vychovy a sebevychovy teoria Transakcnej analyzy or Erika Berneho. Výsledky své práce Berne sepsal v popularizačních knihách Jak si lidé hrají (1964) a Co řeknete, až pozdravíte. V pozdějších letech na Berneho práci navázal jeho dlouholetý přítel Thomas A. Harris (1910–1995) knihou Já jsem OK, ty jsi OK.
November 9, 2013 v 6.03
Politické názory, či hodnotová orientace samozřejmě nejsou ovlivněny geny, ale sociálním prostředím, z něhož člověk pochází, docela určitě. To má zásadní vliv na postavení člověka ve společnosti, což mnozí lidé rodičům dlouho neumějí odpustit. Ale myslím si také, že láska se neztratí a že se jednou projeví. Dříve nebo později.