Centrum by se dalo zklidnit i bez Blanky
Vratislav FillerZklidnění centra Prahy by bylo možné dosáhnout i bez tunelu Blanka, bylo by ale potřeba zavést dodatečná opatření na podporu alternativních způsobů dopravy. To však nenastane, protože Blanka bude na jaře příštího roku zprovozněna.
Praha si konečně prošla tím, co je všude na světě před důležitým rozhodnutím běžným jevem: experimentálně proměnila na pěší zónu tranzitní dopravou přetížené Smetanovo nábřeží a začala veřejná diskuse. Ve svém příspěvku do debat bych se rád zaměřil na obavy, zda by zamezení tranzitní individuální automobilové dopravy Smetanovým nábřežím a přes Malou Stranu nezpůsobilo v centru Prahy totální dopravní kolaps.
Představa iniciativy Auto*Mat
Současný stav je takový, že podle údajů TSK po Smetanově nábřeží a Karmelitské ulici projede v pracovním dni dohromady kolem čtyřiceti tisíc aut. To podle některých názorů z těchto ulic dělá nezrušitelný průtah centrem. Já se domnívám, že to z nich dělá dopravní stoky v podobě, která je v historickém centru dlouhodobě naprosto neudržitelná.
Tři dosavadní víkendy, kdy bylo Smetanovo nábřeží proměněno v pěší zónu, prokázaly, že zhruba třetina řidičů projíždějících o víkendu přes Smetanovo nábřeží nezvládá respektovat doporučené objízdné trasy po magistrále a Strahovským tunelem. Prvotní poučení je zřejmé: zklidnění Smetanova nábřeží nebude dobře fungovat bez nalezení odpovídajícího řešení také pro druhý břeh Vltavy.
Bohužel nejsme ve státě, který by dovolil regulovat dopravu ve městech ekonomicky — nemůžeme tak aplikovat pozitivní zkušenost z Milána, kde zavedli mýto pro vjezd do historického centra.
Tamní řešení, které kombinuje poplatky a nízkoemisní zónu, funguje výtečně: rezidenti mají prvních čtyřicet cest v roce zdarma, dopravní obsluha má slevu a může do zóny v jednom dni vjet, kolikrát potřebuje, a příjmy z mýta jdou na posílení veřejné dopravy. Miláno tak v centru hlásí jak snížení emisí a smogových dnů, tak takřka naprosté vymizení dopravních zácp.
Pro takto elegantní řešení ale v Praze chybí především zákonná úprava a tak se musíme poohlédnout po jiných způsobech. Samozřejmě i tak s maximálním ohledem na tu část automobilové dopravy, která nevymizí — rezidenty, dopravní obsluhu a zásobování.
Z toho vyplývají i představy o řešení pro oba břehy. Kromě průjezdu tramvají bude nezbytné zachovat volný vjezd rezidentům, vozidlům taxi a zásobování. To, co se předběžně nazývá „pěší zónou", by tak bylo daleko spíš zklidněnou ulicí se slabým provozem nevytvářejícím příčnou bariéru, dovolujícím rozšířit a zatraktivnit prostory pro pěší, a umožňujícím posílit pobytovou kvalitu prostoru.
a) Karmelitská aSmetanovo bývají o víkendu poměrně klidné -- jezdíval jsem do nich víkend co víkend pět let na kole a to si člověk aut všimne.Co tedy víkendové zkušenosti mohou říct o provozui ve zbytku týdne?
b) Není náhodou ta údajná předimenzovanost Blanky, která by ovšem měla garantovat relativně spolehlivou průjezdnost, lákadlo, aby ji využívali i ti, kteří dnes nejedou přes Muzeum ani na Pelc-Tyrolku (ona Blanka sice končí na této straně v Troji, Pelc-Tyrolka je kus stranou od současné i budoucí trasy, ale budiž), ani JIžní spojku? Taky dnes nevyjíždím z Holešovic na Plzeň po teoreticky nejkratší a nejširší cestě přes Muzeum, ale jedu poté nejvolnější (byť delší)?
C) Proč by centru měla ulevit alternativní doprava? Dnes tam příčetný člověk autem nezajede, nemusí-li. Problémy s parkováním a zácpami odrazují stejně efektivně jako případné zpoplatnění. -
Jsem pro radikální podporu alternativních způsobů dopravy, jezdím po Praze převážně na kole a vím,co tu vše chybí, ale tohle mi připadá jako plané a nepodložené očekávání.
Bohužel tunel Blanka budu vysávat veřejné finance ještě několik let. Je to vlastně dotace z veřejných peněz pro automobilovou dopravu - paradox, když vezmeme v úvahu, jaké negativní dopady tahle doprava má.
Snad už se mění pohled veřejnosti a víc lidí si uvědomuje, že masové používání aut ve městech jako Praha nemůže fungovat a nemělo by se dotovat z veřejných peněz.