Je možno věřit předvolebním slibům ČSSD ve zdravotnictví?
Ludvík HovorkaPředvolební sliby jsou většinou krásné. Vývoj českého zdravotnictví však bude záviset na tom, kdo se nakonec stane ministrem zdravotnictví a zda se skutečně podaří vytvořit rovné podmínky. Zatím tomu mnoho nenasvědčuje.
Při úvahách o budoucím vývoji českého zdravotnictví je zatím mnoho neznámých. Velmi bude záležet na tom, kdo bude volbách premiérem a kdo bude řídit české zdravotnictví. Pokud by se ministrem stal senátor profesor Jan Žaloudík, dalo by se snad předvolebním slibům věřit. Letos na jaře se však z nevysvětlitelných důvodů stínovým ministrem zdravotnictví stal Svatopluk Němeček, který je obecně znám svým loajálním postojem ke zdravotnickým řetězcům, především k Agelu.
ČSSD ve svém zdravotnickém programu slibuje mnohé. Přitom řada z těchto slibů se opakuje a nikdy nebyly naplněny, a to ani v době, kdy ČSSD měla své premiéry a ministry zdravotnictví. Již v roce 2004 hlásal z billboardů předseda Stanislav Gross, že nepřipustí privatizaci nemocnic (a myslel to upřímně). Realita však mnohdy byla naprosto jiná. Řada nemocnic, i přičiněním zastupitelů ČSSD, skončila v lůně zdravotnického řetězce Agel. Za odměnu pak Stanislav Gross získal akcie třinecké firmy Morávia Energo, které prodal za 110 milionů korun.
V letech 2005 — 2006 se řada krajských nemocnic s pomocí zastupitelů ČSSD transformovala na akciové společnosti, jako první krok k budoucí možné privatizaci. Očekávání, která tehdy slibovali hejtmani za ODS, že transformace nemocnic na akciové společnosti přinese vyšší transparentnost, lepší dohled a řízení, zlepšení hospodaření nemocnic, se většinou nenaplnila. Řada krajských nemocnic — a.s. se úspěšně zadlužuje daleko vyšším tempem než v době, kdy ještě byly příspěvkovými organizacemi a většina informací o fungování těchto nemocnic je zahalena rouškou obchodního tajemství.
Postupně vychází najevo, že existují firmy, které využívají zadluženosti nemocnic a skupují pohledávky za těmito nemocnicemi. Například polská firma Magellan skoupila pohledávky již padesáti českých a moravských nemocnic a můžeme jen spekulovat, kdo za touto skupinou stojí. Vrcholem porušení předvolebních slibů ČSSD bylo nejdříve zadlužení Nemocnice v Novém Jičíně a poté její následný prodej sílícímu řetězci Agel. Prodej této nemocnice přitom odhlasovali především zastupitelé ČSSD s KSČM pod vedením hejtmana Palase, jako by se nechumelilo.
Myšlenka Zákona o veřejných neziskových zdravotnických zařízeních je jistě správná a funguje v mnoha zemích, jenom v České republice se ji zatím nedaří naplnit.
Pan Ludvík Hovorka patří k několika málo čestným politikům v této zemi. Není proto divu, že namísto, aby byl svou stranou podporován a dostal se do jejího čela, byl vícemé ně odstaven (alespoň tak to při minulých volbách působilo).
Málo se ví, že KDU-ČSL připravila kdysi legislativní záměr, podle něhož měla být rodina zákonem definována jako společnství DVOU rodičů a dítěte/dětí. Čili jasná diskriminace svobodných matek. Jak typiské pro naše, ach tak mravné katolíky, není-liž pravda? Záměr nakonec naštěstí neprošel.
Ptát se "jakou zdravotnickou politiku" (proč se nepodíváte do volebného programu?) strana plánuje, je podle mého názoru - když dovolít - tak trochu mimo mísu.
Působení a názory pana Hovorky jsem samozřejmě sledoval na umlaufovinách, ale jde o onu aktualizaci vzhledem ke stínovému ministru zdravotnictví ČSSD.
Ví někdo, jak fungují např. ty nemocnice Agel? Jaká je tam úspěšnost léčby srovnatelných diagnos, jaká je spokojenost pacientů, jaké doplatky, a jak jsou na tom ekonomicky?
Tam může vše ale mít jednoduchou nápravu. Stačí nastavit pravidla. Nemusí se složitě vymýšlet, stačí je obšlehnout jinde ve světě. Když je vůle.
Je zajímavé bavit se s našimi sousedy. Když vám pak Rakušan vypráví, že situace v Rakousku byla před léty stejná, jako u nás, ale pak tlak veřejnosti donutil zákonodárce přijmout opatření, vedoucí k nápravě, ptáte se, proč to jinde jde a u nás ne.
Možná proto, že tam lidé politiky poznávají po ovoci a ne po čírech.
Pak by vám asi nebylo jedno, jestli jste ošetřován ve státní, nebo soukromé nemocnici. Jenže když u nás se dá víc na číro, než na ovoce.