Když loajalita k instituci zavazuje

Michael Kraus

Zveřejňujeme polemickou reakci Michaela Krause, bývalého předsedy Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů, na sloupek Lukáše Jelínka „Když loajalita k instituci schází“.

V článku Lukáše Jelínka „Když loajalita k instituci schází“ autor vytrhuje z kontextu, co se mu líbí, cenzuruje, co se mu nehodí, a tím účelově překrucuje význam mých slov a dezinformuje čtenáře.

Na jeden z dotazů redaktora Jana Martínka (Právo, 16. 4. 2013) jsem reagoval těmito slovy: Nemáme důvěru v nové vedení ústavu ani v nové složení rady. Její dva členové, Petruška Šustrová a Lukáš Jelínek, jsou mimochodem novináři, kteří píší pravidelné sloupky do novin. Ačkoli si jich obou vážím a jejich články rád čtu, přijde mi jako evidentní konflikt zájmů, že někdo působí jako funkcionář a využívá novin k tomu, aby chválil svou práci. Ve chvíli, kdy píší o ÚSTR, jim nevěřím ani slovo.

Tím jsem chtěl říci, ze Šustrová a Jelínek jednají neeticky, když v roli rádoby nezávislých novinářů tleskají tomu, co ÚSTR pod jejich taktovkou předvádí, a současně za svou činnost berou peníze daňových poplatníků. Ale Lukáš Jelínek se otázkami konfliktu zájmu a novinářské etiky příliš nezdržuje. Místo věcného protiargumentu rozvíjí zástupné téma, když se ptá jak „vysvětlit stav, kdy se vědecká rada rozpadne bezprostředně po sesazení ředitele, aniž by se její členové…pídili po příčinách personálních změn“ a vzápětí obviňuje členy Vědecké rady (VR) ÚSTR, že zaměňují loajalitu k instituci za loajalitu „k jednomu člověku“.

Mýlí se ve všem, co tvrdí. Většina členů VR byla totiž zvolena Radou ÚSTR do této čestné funkce dříve, než se stal ředitelem Daniel Herman. Ve VR setrvali i po výměně tří ředitelů Ústavu, čímž zcela jasně demonstrovali svou „loajalitu zúčastněných“. O to větší váhu má individuální rozhodnutí každého z patnácti členů VR rezignovat.

K tomu nás přinutil postup Rady Ústavu, která nejprve záměrně vyvolala „krizi“ v Ústavu tak aby ji mohla „řešit“ podle předem připravovaného scénáře. Jako průhledná zástěrka sloužily jak demagogické výroky o nutnosti „depolitizace a deidologizace“, tak i paušální kritika odborné činnosti Ústavu z úst členů Rady, kteří odborné kvalifikace k takovým soudům postrádají. Je příznačné, že přípravu svého hodnocení odborné činnosti s členy VR nikterak nekonzultovali, náš pohled na věc je prostě nezajímal.

Co se týče Michala Uhla, na prvním a posledním setkání s VR v březnu 2013 nás šokoval svým výrokem, že zákon č. 181/2007Sb., na jehož základě ÚSTR vznikl, „je formulován normativním jazykem, což je v rozporu se svobodou bádání“, jakožto svým sdělením, že Rada je „politický orgán Senátu“, a podle tohoto mandátu hodlá jednat a hodnotit činnost Ústavu, i svým přesvědčením, že považuje za zásadní aby „výsledky badatelské činnosti interpretace minulosti nerozdělovaly společnost“ (viz zápis z 11. jednání VR z března 2013, veřejně přístupný na webu Ústavu zde). Kontroverzní výroky pana Uhla vyvolaly velkou diskuzi a vedli mě k tomu, že jsem cítil povinnost panu Uhlovi připomenout, že Ústavní soud ČR potvrdil platnost zákona, který on svými slovy znevažuje. Nechť si čtenář udělá vlastní názor, nakolik pan Uhl respektuje zákon.

Současně nás na březnovém jednání VR Jelínek a Uhl osobně ujistili, že žádné personální změny Rada nechystá. Vzápětí jsme se dozvěděli, že opak je pravdou. Tiskové prohlášení Rady z 10. dubna 2013 se opírá o prokazatelně falešná tvrzení, dehonestující práci zaměstnanců Ústavu. Například: „Ústavu se dosud nepodařilo získat status vědecko-výzkumné instituce” — protože Ústav se o takovou transformaci nepokoušel a vzhledem ke znění zákona, který ho v roce 2007 založil, ani pokoušet nesměl. Téhož dne Rada ospravedlnila výběr Pavly Foglové jako nové ředitelky její oslňující „Novou koncepcí činnosti Ústavu“. Pro členy VR nebylo žádným tajemstvím, že „Nová koncepce“ Foglové není ani nová, ani její.

Její „omluva“ na posledním jednání Rady ÚSTR, kde ospravedlnila odcizení textu z práce Dr. Petra Blažka z r. 2010 výrokem: „Bylo by nesmyslem přepisovat jiným způsobem něco, co mi přišlo naprosto stoprocentně geniálně definující to, co tam má být,“ bohatě svědčí o jejích kvalifikacích pro vědeckou práci. V rámci dnešní debaty o ÚSTR v akademické obci je její „obhajoba“ dostatečným důkazem o nekompetenci Rady, která ji do funkce vybrala. Že její postup zásadně porušil Etický kodex Ústavu, jehož vedením je Foglová pověřena, Jelínka a Šustrovou zjevně moc netrápí, podobně jako je netrápí respektovaní minimální novinářské etiky.

Setrváváním ve VR bychom pouze legitimizovali tuto destruktivní a diletantskou činnost Rady a ředitelky Foglové, jejichž jednání v rekordně krátkém čase silně poškodilo reputaci Ústavu jak v české společnosti, tak v zahraničí. Je smutnou ironií osudu Ústavu, že Senát minulý týden odmítnul — podobně jako VR — zástupnou kritiku nových členů Rady a schválil beze změn původní výroční zprávu o činnosti za rok 2012, kterou předložil Daniel Herman.

    Diskuse
    May 9, 2013 v 18.13
    Tisková zpráva ÚSTR a dopis Tomáše Bursíka
    jsou teď na stránkách Ústavu spolu s půvpdním vyjádřením Michaela Krause.

    http://www.ustrcr.cz/cs/tiskova-zprava-rady-ustr-k-zadosti-petra-blazka

    Tu tiskovou zprávu zde kopíruji:

    "Tisková zpráva Rady ÚSTR k žádosti Petra Blažka

    Členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů dostali 23. dubna 2013 dopis od zaměstnance ÚSTR Petra Blažka, který si stěžoval, že nová ředitelka ÚSTR Pavla Foglová použila ve své koncepci pasáže z grantové žádosti, jejíž je spoluautorem. Vzhledem k závažnosti žádosti a vůli aktivně řešit problémy byl dne 25. dubna 2013 zařazen bod k tématu na pořad jednání Rady ÚSTR.
    Na jednání Rady ÚSTR se členové Rady dotázali ředitelky Pavly Foglové na stanovisko k dopisu Petra Blažka. Pavla Foglová věc vysvětlila, chybu opomenutí uvedení použitého zdroje uznala, Petru Blažkovi se omluvila a přislíbila zaslat Petru Blažkovi omluvu písemně (Celou diskusi k tématu je možné si poslechnout zde: http://www.ustrcr.cz/cs/rada-ustavu. Jedná se o druhý audio soubor z daného dne, začátek projednávaného bodu je v čase 12:15, konec pak v čase 30:00.).
    Koncepci, kterou Pavla Foglová Radě ÚSTR předložila, nelze pokládat za vědeckou publikaci, jde o PPT prezentaci, a navíc rozsah citovaných pasáží tvoří v koncepci méně než 2 % textu (470 znaků z celkového počtu 34 081 znaků). Nyní se členové Rady ÚSTR seznámili s Prohlášením historika Tomáše Bursíka z 2. května 2013, které podle jejich názoru omyl Pavly Foglové vysvětluje, a jasně deklarují, že její pochybení svým rozsahem ani charakterem nedosahuje takové intenzity, aby v této věci přijímali jakákoliv opatření; naopak považují celou záležitost za uzavřenou.

    6. května 2013
    Petruška Šustrová, předsedkyně Rady ÚSTR
    členové Rady ÚSTR:
    PhDr. Emilie Benešová
    PhDr. Jan Bureš, Ph.D.
    Mgr. Lukáš Jelínek
    Mgr. Michal Uhl"
    May 9, 2013 v 21.29
    Nakolik pan Uhl respektuje zákon
    "Autor vytrhuje z kontextu, co se mu líbí, cenzuruje, co se mu nehodí" píše pan Kraus a vyzývá čtenáře, aby si udělali sami úsudek o tom, nakolik pan Uhl respektuje zákon na základě zápisu ze setkání Vědecké rady, který psal sám (přinejmenším je pod ním podepsán).

    Na to, co Lukáš Jelínek píše, pan Kraus vůbec neraguje:

    Lukáš Jelínek:"Michael Kraus je schopný překrucovat vyjádření člena Rady ÚSTR Michala Uhla o špatném zákonu, který ale „respektuje“, a vkládat mu do úst úmysl zákon „nerespektovat“

    Rozlišení mezi postoji "zákon je špatný, ale platný a proto se se jím budu řídit" a "zákon je špatný a proto se jím řídit nebudu" je trochu těžké na hlavu a ne každý je schopen ho pochopit. Pan Kraus by ovšem toho pochopení měl být schopen, protože byl členem vědecké rady a od vědců se schopnost pochopit takové významové nunce pochopit čeká. On ale argumentuje rozhodnutím Ustavního soudu, to ovšem může potvrdit jen to, že je zákon platný, ne to, že se nedá kritizovat. To, že zákon je platný, znamená, že ho musíme "respektovat" ve smyslu "řídit se jím", ne, že ho musíme uctívat.

    Soudím, že Michaelu Krausovi chybí vědecká mentalita: k té patří i z-věda-vost. Nezajímá ho, co si lidé opravdu myslí, jen hledá argumentty pro svůj jednou provždy vytvořený názor.

    Podotýkám, že situace, kdy část rady ÚSTR nesouhlasí se zákonem, na základě kterého Ústav vznikl, mi paradoxní a problematická připadá. To by ovšem bylo pro debatu na úrovni, na kterou pan Kraus nedosáhne.