Knížepánova kulturní fronta a magie stalinismu
Michael HauserAbsolutní odstřižení mediálního obrazu Karla Schwarzenberga od reality politiky, jíž vykonává, stejně jako nenávistné reakce na kritiku tohoto obrazu, připomínají stalinský kult osobnosti.
Výsledkem první přímé volby prezidenta je souhrn poznatků o ideologii v liberální demokracii. Ideologie se kdysi jevila jako věc minulosti, která se týká snad jen KSČM. Představme si však, že jsme v nějaké neznámé zemi. Vystupuje tu politik XY. Je to místopředseda vlády, která je krajně neoblíbená (zavádí opatření proti neprivilegovaným, bezhlavými škrty narušuje hospodářství, sociální systém, zdravotnictví, školství, kulturu. Zároveň rozdává pohádkové sumy určitým zájmovým skupinám).
Tento politik má na starost zahraniční záležitosti: podporuje přijetí smlouvy omezující svobodu internetu, slepě ruší diplomatická zastoupení své země a podporuje stát, který provádí etnické čistky. Pak se najednou vynoří jeho obraz: politik XY představuje slušnost, kulturu, noblesu. Na obrazu jsou momentky, které z něj dělají ikonu punkové subverze a vůbec člověka, který se dokáže odvázat. Když spočítáme, co všechno má tento obraz společného s politikem XY, zjistíme, že to je pouze tvář.
Ten fenomén je tak nápadně zákonitý (50. léta i dnes), že musí mít racionální příčinu. Domnívám se, že touto hlavní příčinou je stupidita sensu K a D.
Srovnání dvou kormidelníků viz v rozhovoru s Kateřinou Krejčovou:
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Studentka-durazne-varuje-pred-Schwarzenbergem-Je-to-jedna-velka-manipulace-260372
Ano, taky jsem tam viděl styčné body, ale dosud jsem se pořádně nevyrovnal s tím, že to není recese (já to viděl zároveň s "pankáčskými kostmi" od Bereniky, které prostě nemohou být myšleny vážně)... Celé to pěkně ukazuje, že nejlepší výkony lidé často podávají "snaze navzdory"... Kdyby probíhala nějaká TV show s námětem "zesměšnit trapnost politiky", spousta příspěvků z kampaně by se dostala hodně daleko.
Postřeh s ostrakizací renegáta Davida je dobrý, tahle spojitost mi unikla (asi byla zastíněna tím, že jeden den vidím reakci paní Pokorné na reakci pana Davida a vzápětí najdu její jméno pod otevřeným dopisem ministryni kultury)
......v tuto chvíli nikdo takový neexistuje. Vyvrátit by ho mohla patrně jen nová ekonomická konjunktura, doprovázená velkým růstem, která by zavládla zejména v západním světě. Což je asi utopie.
Určitá potíž je v tom, že podle naší ústavy prezident prakticky nezodpovídá nikomu. Pouze "může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu" (Ústava, čl. 65)
Nezodpovědný prezident, omámený mocí, bez právního a morálního vědomí a zábran, může napáchat mnoho zla a v důsledcích rozvracet stát. ("Vyhlásím amnestii podle své vůle a zvůle, bez ohledu na elementární spravedlnost a důsledky pro právní vědomí v zemi".)
Volil jsem KS proto, že podle jeho dosavaního života a činnosti lze očekávat, že by prezidentské funkce, takové jaké jsou mu svěřeny - ale ne více! - dobře vykonával. Na základě minulé politické činnosti a této volební kampaně (zejména perzonální nejanosti, akce olovo atd) mám u MZ pochybnosti, zda bude dobrý prezident. Podlehne hybris? A co jeho poradci a pomocníci? Budeme je všechny znát? A to by po deseti letech prezidentského právního a morálního nihilismu a zvůle nebylo dobré.
Vždyť KS přes velkou mediální podporu a volbu i některých voličů levice včetně mě, kteří ho považovali za méně nebezpečného než MZ v prezidentském úřadu. volby prohrál.
Něco jiného je srovnání politické kampaně s funkcí ideologie v totalitárním režimu, ale musí být jasné, že je to jen metafora, protože to nepůsobí přesvědčivě. Vzhledem k miliónům obětí bych byl s lehkomyslným užíváním stalinismu opatrný.
Teď se zase pravice včetně Zemana vrhli na Grebeníčka, že je stalinista, protože kritizoval špatnou důvodovou zprávu, i když věcně měl pravdu, jak je patrné ze zde otištěného dokumentu i ze stanovisek otištěných v Britských listech.
Proto bych doporučoval větší věcnost a kreativitu a ne užívat neadekvátních symbolů.
Vyjádření Terezie Pokorné je skutečně pozoruhodné.
A takhle roztřídit podle vzdělání, protože by se ukázalo, jak ovlivnitelní jsou levicoví intelektuálové. I když ta statistika se tu sama tvoří.
Slyšel jsem o probíhající kampani v 5. třídě základní školy v Brně, kde děvčata oblepila školu plakáty KS, kluci na protest proti tomu se hlásili k ostatním kandidátům, jeden založil Stranu normálních občanů, zůstal v ní však sám. Paní učitelka si vzala kluky stranou a promlouvala jim do duše, i když to tam rozpoutala děvčata, v rámci promlouvání ovšem pravila, že ona bude volit Táňu Fischerovou.
Za důležitý považuji poslední odstavec jeho textu
Umíme, či jde to vůbec, odlišit obraz od reality, skrze masku zahlédnout skutečné?
Jde to, je-li skutečnost tekutá, zamlžená a tedy prý neuchopitelná či nepoznatelná?
Má marxismus pravdu, že je možné (nejen) liberální masky, závoje, obrazy strhávat a skutečnost (reálné zájmy) poznávat, jakkoliv je to složité a nekonečné?
Každopádně jsem rád, že je Michael Hauser zpět na DR …