Před sto lety, 3. února 1913, Kongres Spojených států schválil 16. ústavní dodatek, který zavedl federální daň z příjmu. Kongres ji zavedl jako progresivní daň, založenou na „schopnostech platit“.

Jeho prosazení patří k největším vítězstvím americké demokratické levice, byl to tehdy první ústavní dodatek schválený za čtyřicet let (prvních deset dodatků zahrnovala Listina práv, jedenáctý a dvanáctý byly schváleny v letech 1789 a 1804, další tři pak v důsledku občanské války) a odrážela se v něm zásadní politická proměna Ameriky.

Osmdesátá a devadesátá léta 19. století v Americe patří do éry nazývané Pozlacený věk, podle satirické knihy Marka Twaina a Charlese Dudleyho Warnera. (Informace v české databázi knih dobře ilustruje, oč se jedná: „padly poslední překážky kapitalistické ,podnikavosti', a korupce, velkorysé podvody, kuloárové pikle a bezohledné okrádání státu se rozmohlo měrou do té doby netušenou.“ — pozn. jp)