Krájení ústavy
Martin BoudaPolitikové si zvykají na stále větší ohýbání ústavy podle svých potřeb — platí to i pro Klausovo nepodepsání zákona o církevních restitucích. Je na čase si ústavními stížnostmi vynucovat jasnou interpretaci ústavy a její dodržování.
„Krájejte tři dny staré housky“, cituje nechápavý mužík z kuchařky a vzápětí přidává stížnost: „já je nekrájel ještě ani den a už jsem jich měl plnou vanu!“ Jeho jednání se podobá prezidentovu postupu v otázce zákona o církevních restitucích, který je v souladu s prý „možným“ výkladem Ústavy ČR, totiž, že formulace „přijatý zákon podepisuje“ prezidentovi umožňuje nepodepsat zákon bez toho, aby ho přímo vetoval.
Jenže jakýkoliv možný výklad ještě nemusí být správný, jak lze krásně ukázat právě na návodu o houskách. Ústava je navíc oproti komikem citované kuchařce o poznání jednoznačnější. V jejím zmíněném článku se píše, že „přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády“.