Jak deník Právo pracuje pro Miloše Zemana

Jakub Patočka

Deník Právo mnozí stále ještě pokládají za levicové noviny. Právo je ale zhruba tak levicové jako jeho oblíbenec v prezidentské volbě Miloš Zeman. Čili vůbec. Hlavního Zemanova konkurenta v prezidentské volbě Právo okázale ignoruje.

Podněty k tomu, abychom se začali zabývat tím, jak deník Právo pokrývá prezidentskou kampaň, byly celkem dva. Jednak podivuhodná četnost textů o zemanovcích před letošními krajskými volbami, z nichž čišela jen málo skrývaná přízeň politickému projektu „jezevce z Vysočiny“. Jednak ohlušující ticho, kterým Právo častuje kampaň Jiřího Dienstbiera.

Začněme několika užitečnými čísly. Právo publikovalo v období od 1. září 2012 podnes celkem 89 textů, v nichž se vykytuje jméno Miloš Zeman. To samo o sobě je fascinující porce na čestného předsedu mimoparlamentního subjektu. Pro srovnání ministr zahraničních věcí, předseda TOP 09 a prezidentský kandidát Karel Schwrzenberg se v totožném období vyskytl v celkem 65 textech, Jan Fischer v 43 textech, Vojtěch Filip ve 26 textech, a dokonce i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka pouze v 80 textech.

Jiří Dienstbier, se tu v období od 1. září dodnes vyskytl celkem v 30 textech, z toho jeden si musel sám napsat. Obsahem se budeme zabývat vzápětí, ale ještě chvíli zůstaňme u těchto mimořádně zajímavých čísel. Taková disproporce jistě může mít i jiné vysvětlení nežli úmysl pomáhat Zemanovi a poškozovat Dienstbiera. Pojďme se na tyto jiné možnosti podívat.

Není například možné, že Zemanův mediální tým je o mnoho pracovitější, obratnější, nežli Dienstbierův? Není. Když se podíváme na webové stránky Miloše Zemana do rubriky tiskové zprávy, zjistíme, že obsahuje všeho všudy dvě položky, jednu z 16. srpna 2012 a druhou z 26. června 2012.

Je to k nevíře, ale Zeman za poslední dva měsíce nevydal ani jednu tiskovou zprávu, soudě alespoň podle jeho webu. Zemanova strana, SPOZ, vydala ve stejném období všeho všudy dvě tiskové zprávy. To je přesně tolik, kolik jich Jiří Dienstbier vydal jen prostřednictvím ČSSD za poslední týden.

Faktem ovšem je, že disproporce v četnosti textů o Miloši Zemanovi a Jiřím Dienstbierovi v jiných denících je obdobná jako v Právu (MFD: Zeman 115, Dienstbier 32; HN: Zeman 42, Dienstbier 11), což lze i v těchto případech vysvětlit zřejmě snahou Dienstbierovu kampaň a jeho politickou práci co možná nejlépe ututlat.

Pokud si jako srovnání vezmeme zpravodajský server ČTK ceskenoviny.cz, zjistíme, že v daném období, od 1. září 2012 podnes se zde Miloš Zeman vyskytoval v titulcích celkem osmi zpráv, zatímco Jiří Dienstbier celkem v deseti. Ani to ovšem není poměr odpovídající reálnému postavení obou kandidátů.

Do podrobnější obsahové analýzy textů v jiných českých médiích se pouštět nebudeme, podstatné je pro nás v tuto chvíli Právo. Základní námitka totiž může znít, že nezáleží přece tolik na tom, kolik se toho píše, ale co se píše. Tak se na to pojďme podívat.

Svět podle Práva: zemanovci táhnou na krajská zastupitelstva

Začátek září v deníku Právo se nesl až v dojemně synchronizované kampani, která si evidentně kladla za cíl přesvědčit čtenáře o tom, že zemanovci vstoupí takřka všude do krajských zastupitelstev a hlas pro ně je tedy bezpečnou volbou. Konkrétně:

4. září 2012 se v Právu pod titulkem „U Zemana na Vysočině: levice má náskok, nástup zemanovců“ psalo: „Převahou levice by skončily krajské volby na Vysočině, oproti minulým volbám by si však vítězná ČSSD pohoršila. Bodovala by i Strana práv občanů — zemanovci (SPOZ), jejíž čestný předseda a prezidentský kandidát Miloš Zeman v chalupě na Vysočině žije.“

V tentýž den v jihozápadních Čechách informovalo Právo o zahájení kampaně ČSSD pod titulkem „Plzeňská ČSSD zahájila kampaň a připustila koalici se zemanovci“.

O den později na Severní Moravě a ve Slezsku pod titulkem „ODS i zemanovci počítají s volebním úspěchem“ se mimo jiné psalo v několika odstavcích o volebních záměrech zemanovců, zato o ČSSD přesně toto: „Kromě [Miloše Zemana] podpořili kandidátku zemanovců do kraje také bývalý ministr vnitra Martin Pecina nebo moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas (ČSSD). ,Mně je sympatický každý, kdo má zájem na tom, aby se v našem kraji vytvořila pracovní místa,’ zmínil a dodal, že on je tím, kdo od Zemana neodešel, na rozdíl od některých sociálních demokratů.“

6. září máme v celostátním vydání titulek: „Pardubicko: soc. dem. a KSČM by mohli pomoci zemanovci“, o den později nás Právo informuje, že Miloš Zeman rozešle do domácností čtyři milióny životopisů.

11. září opět v celostátním vydání čteme pod titulkem „Moravskoslezsko: ČSSD by baštu obhájila, ale s výraznou ztrátou“ mimo jiné: „V jednom ze čtyř největších krajů se opět potvrdil trend, na který průzkumy v ostatních regionech již upozornily — dvě největší české strany, ČSSD a ODS, jsou na preferencích bity ve prospěch komunistů a nových stran jako TOP 09 a Starostové a Strana práv občanů-zemanovci (SPOZ).“

Kampaň pokračovala o den později celostránkovým rozhovorem s předsedou SPOZ Vratislavem Mynářem, který Jiří Ovčáček, jehož zpravodajství prezidentští kandidáti Fischer a Zeman přímo sponzorují, vydal pod titulkem: „Máme připravenou konkrétní spolupráci s hejtmany ČSSD v několika krajích“.

A tak to pokračuje. 13. září pod titulkem „ČSSD na Vysočině výrazně ztratila“ se mimo jiné píše: „Do zastupitelstva se mají šanci dostat také koalice Pro Vysočinu a Strana práv občanů — zemanovci (SPOZ)...“ a pod titulkem „Plzeňsko: šanci má krajní pravice“ se zase dočteme: „Posílili by komunisté, do zastupitelstva by se dostala Strana práv občanů — zemanovci (SPOZ)... ČSSD by těžko sestavila menšinovou vládu.“

18. září ozdobil titulní stránku Práva titulek „Paroubka na Ústecku předstihli už i zemanovci“, což zpráva rozvádí tím, že jí předpovídá zisk 6,0 %. 25. září předpovídá Právo zemanovcům dokonce 7,6 procenta voličů v celostátních volbách.

Jedním z pomyslných rekordů v až groteskně manipulativním úsilí Práva je zprávička z 1. října na jihočeské stránce, která titulek „SPOZ má šanci na zastupitelstvo“ podepírá výtečným argumentem: „Podle průzkumů má Strana práv občanů — zemanovci (SPOZ) šanci ve volbách na křesla v krajském zastupitelstvu Jihočeského kraje.“ V tomto případě autor ani nepokládal za potřebné upřesnit , jaké průzkumy má na mysli.

V podobně komickém duchu zpráva pokračuje: „Hlavní kartou je boj proti minulému vedení národního parku a ministerstvu životního prostředí, které podle vedení SPOZ zapříčinilo devastaci šumavské přírody.“ K tomu nelze než poznamenat, že aspoň tento minulý boj se zemanovcům podařilo prozatím vyhrát.

2. října vyšel v Právu další titulek ilustrující fascinující tendenčnost domácího zpravodajství listu: „Olomoucko: velká ztráta soc. dem., zabodovali Nezávislí i SPOZ“. To hned vedle rozvádí spolehlivý Jiří Ovčáček pod titulkem „Sobotka doporučí lidovce a komunisty, zrazuje od ODS i zemanovců“ těmito slovy: „Kamenem úrazu se může stát možná krajská spolupráce se Stranou práv občanů — zemanovci (SPOZ). Zatímco většina špiček ČSSD tuto partaj odmítá a kritizuje ji, v některých regionech podle informací Práva panuje jiná atmosféra a lídři kandidátek soc. dem. by se spolupráci se zemanovci nebránili.“

Zbývá už jen dodat, jak Právo výsledky kampaně, v níž nechalo docela dost svého úsilí, po volbách zhodnotilo. 15. října se jen částečně tajuplná zkratka -jov- pod titulkem „Zemanovci nezazářili, do krajů ale pronikli“ pokouší zachránit čest svému listu mimo jiné slovy: „Vedení zemanovců v sobotu neskrývalo zklamání, aby pak včera naladilo optimističtější notu... „Ze všech stran jsme obsadili ve volbách pátou příčku, to není vůbec špatné,“ řekl [předseda SPOZ Vratislav Mynář]. Živou vodou se pro SPOZ stal i fakt, že na Zlínsku se stala žádanou nevěstou.“

Fakt, že se Právo ve svých nesmyslných předpovědích opíralo stejně jako Česká televize o evidentně účelově zavádějící průzkumy agentur SC&C a STEM/MARK, nemůže být omluvou, zvláště uvědomíme-li si, že scestné prognózy ještě posilovalo svou tendenční interpretací.

Miloš Zeman a některý politik

Pokud se vnoříme do textů zabývajících se v Právu v posledních dvou měsících osobně Milošem Zemanem, hned na první pohled nás upoutá až neuvěřitelné množství komentářů. Co ovšem mohou komentátoři deníku dělat jiného, nežli akceptovat zprávy a sebepokroucenější výsledky tak zvaných průzkumů preferencí jako východisko ke svým reflexím?

I když řada názorových textů se vůči Miloši Zemanovi staví obezřetně, všechny jsou rámovány základním a — jak jsme si na příkladu zcela mylných předpovědí výsledků krajských voleb ukázali — veskrze pochybným předpokladem, že právě Zeman je vysoce pravděpodobným účastníkem druhého kola prezidentské volby.

Ačkoli je tato premisa více konstrukcí reality, nežli jejím popisem, jako klasické sebenaplňující se proroctví posiluje sebe sama. A tak se v Právu s Milošem Zemanem jak s potenciálním prezidentem zachází. I vyloženě odmítavě laděné komentáře tak ve skutečnosti pomáhají budovat dojem jakési nevyhnutelnosti Zemanova postupu do druhého kola a závažnosti jeho boje o Pražských hrad.

Není to nicméně publicistika, nýbrž zpravodajství, které udává základní tón listu, jako je Právo. Jak jsme si ukázali, do krajských voleb vedlo zpravodajství Práva více méně nepokrytě kampaň Zemanově straně. Titulky zpráv, které se v tomto období věnují přímo Zemanově kandidatuře, jsou rovněž výmluvné:

  • Zeman: Odvolání šéfa policie bylo hrubou politickou chybou (1.9.2012)
  • Zeman pošle čtyři milióny životopisů (7.9.2012)
  • STEM: Fischer zvýšil náskok před Zemanem (14.9.2012)
  • Ve vedení KSČM se přou, zda podpoří Zemana na Hrad (14.9.2012)
  • Zeman by chtěl z Hradu mluvit vládě do práce (14.9.2012)
  • Zeman by uvítal Škromacha v čele ČSSD (2.10.2012; Jiří Ovčáček)
  • Penze se ti vzdaluje, přál Zeman Palasovi (3.10.2012)
  • Fotka s kartónovým Zemanem může vynést večeři s tím skutečným (4.10.2012; jov)
  • Klaus podpořil na Hrad Zemana (6.10.2012)
  • Fischer před Zemanem (9.10.2012)    
  • FOTO z adopce rosomáků v brněnské zoo (9.10.2012; o tom jsme ovšem nemohli nenapsat ani my v DR)
  • Zeman pokřtil s Kerndlem, dorazila Benešová z ČSSD (10.10.2012)
  • JZD Hoštice obdarovalo Zemana, ale Troška podporuje Fischera (17.10.2012)
  • Zeman přibral i svou dceru Kateřinu do týmu pro Hrad (2.11.2012)
  • Dienstbier není zastupitel (12.9.2012)
  • Jiří Dienstbier má 50 tisíc podpisů (22.10.2012)    
  • Dienstbier by chtěl vetovat zákony proti sociálnímu státu (23.10.2012)

V Právu se ve zprávě nezaměnitelného -jov- pod titulkem „JZD Hoštice obdarovalo Zemana, ale Troška podporuje Fischera“ zdánlivě bez souvislosti s titulkem píše:

„Pro Zemana může být kromě finančního daru z Hoštic potěšující, že získal přízeň i některých senátních kandidátů napříč politickým spektrem, kteří se dostali do druhého kola.

Příkladem je exministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD), která bojuje na Rokycansku. „Já mám celkem favority dva. Začnu od toho staršího, který má přednost, to je Miloš Zeman, a potom Jiří Dienstbier,“ řekla v ČT.“ A dále: „Pro [Zemana] se vyslovil v ČT i senátní kandidát KSČM na Teplicku Jaroslav Dubský. „Mým kandidátem je pan Miloš Zeman,“ prohlásil. Přitom vedení KSČM zvažuje, zda nasadí europoslance Vladimíra Remka.“  Tolik Jiří Ovčáček.

O Jiřím Dienstbierovi se tentýž den zmiňuje o stranu dále zpráva Policisté odvezli Smetanu ze služebny rovnou na Pankrác autora Jiřího Hardoše, a to tímto způsobem: „Před policejní služebnou se ještě před jeho příchodem shromáždily asi dvě desítky jeho přívrženců. Mezi přihlížejícími se objevili i někteří politici. Vyjádřit svou podporu Smetanovi přišli například kandidáti na prezidenta, místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier a herečka Táňa Fischerová, nebo předseda Strany zelených Ondřej Liška.“ Pro Právo je tedy Jiří Dienstbier některý politik.    

Začněme srovnávat. Zprávy vydané ve sledovaném období čtk, které uváděly Jiřího Dienstbiera v titulku, ale v Právu se jejich obsah neobjevil, jsou tyto:

  • STEM: Nejpopulárnější je stále Dienstbier, polepšil si Pospíšil (17.9.2012)
  • Dienstbier: Klaus ať si pročte seznam lidí, na něž útočil Hrad (2.10.2012)
  • Dienstbier obvinil Zemana z propojení s pravicí kvůli Weiglovi (9.10.2012)
  • Dienstbier kritizuje propojení Johna a Fischera se Soukupem (1.11.2012)
  • Měřme všem restituentům stejným metrem (03.09.2012)
  • Pozměňovací návrh senátu k novele občanského soudního řádu a exekučnímu řádu přináší zásadní změnu v nezvladatelném zadlužování občanů České republiky (05.09.2012)
  • Současná úprava exekučního řízení je nespravedlivá a potřebuje zásadní změnu (11.09.2012)
  • Odklad účinnosti nového občanského zákoníku — předejití chaosu v právních vztazích (11.09.2012)
  • Jiří Dienstbier k zásahu policie proti sběru podpisů pro V. Franze (24.10.2012)
  • Zeman s Fischerem platí atraktivní zahraniční cesty spřízněným novinářům (1.11.2012)
je jediným kandidátem levice, neboť Miloš Zeman je militarista

V tomto světle je vše najednou úplně jasné. Jiří Dienstbier je už přes rok nejpopulárnějším politikem v České republice a je kandidátem dlouhodobě nejsilnější politické strany. Z logiky těchto skutečností zcela zákonitě plyne, že je jedním z favoritů lednové prezidentské volby.

Česká média, mezi nimi především Právo, se evidentně snaží z důvodů, jež jsou dobře známy pouze jim, Dienstbierovu kandidaturu ochromit. Činí tak s využitím notoricky pochybných a navíc výběrově zveřejňovaných dat z průzkumů veřejného mínění; a mlčením. Především mlčením.

Autor článku patří mezi otevřené sympatizanty kandidatury Jiřího Dienstbiera. Nemáme námitek proti tomu, aby jednotlivá média dala najevo své preference v prezidentské volbě. Ale pokládáme za zcela nepřijatelné, pokud zpravodajská média těžící ze svého strukturálně privilegovaného postavení takto okatě rezignují na svou informační úlohu.

    Diskuse
    November 2, 2012 v 18.18
    průzkumy voličských preferencí
    Myslím, že se deník Právo podobně jako jiná mainstreamová média řídí podle průzkumů veřejného mínění. Čím se ovšem řídí tyto průzkumy veřejného mínění, když se mohly zmýlit i o 10 a více procent v odhadech výsledků posledních voleb, ač deklarují chybovost v rozsahu 2 %? Čekám, kdy některý sociolog či politolog udělá nějakou důkladnou analýzu a komparaci předpovědí výsledků voleb jednotlivými agenturami se skutečnými výsledky. Zvláště zajímavá a pikantní je role agentur, které připravovaly průzkumy veřejného mínění pro pořády Václava Moravce, jehož vliv prostřednictvím televizních debat na chování voličů je pravděpodobně největší.

    Možná i díky chování deníku Právo roste zájem o deník Referendum. Čte ho stále více lidí a stále více lidí má potřebu to veřejně deklarovat. To opírám o ne-reprezentativní průzkum mezi skupinou svých přátel blízkých i vzdálených, kteří mi sdělují, že čtou deník Referendum.
    November 2, 2012 v 19.7
    Martinu Šimsovi - průzkumy...
    Sociologická či politologická analýza by byla zajímavá (už jen jako nástroj protitlaku k mainstreamové propagandě), ale není nezbytně nutná.

    Elisabeth Noelle-Neumann, žačka Josepha Goebbelse a průkopnice výzkumů veřejného mínění pracovala stejně manipulativně (konkrétně při volbách do Spolkového sněmu). Byla snad jen o něco opatrnější, ale cíle a metody byly shodné.

    Čím se liší socioložka (?!) Jiřina Šiklová se svým prohlášením, že se ráda mýlí s Bushem.... (Inu, kdysi se mýlila s rodnou stranou.) Snad tím, že za takovou hovadinu nepožadovala honorář?

    Tyto agentury se chovají přesně stejně jako právníci hájící zájmy svého klienta. Na rozdíl od těch právníků ovšem nenesou naprosto žádné riziko.
    JP
    November 2, 2012 v 19.23
    Bulvární potenciál
    Myslím, že Zeman jako kontroverzní osobnost je zkrátka pro novináře zajímavější než Dienstbier, známý možná tak někomu v Praze, ale jinak nic moc. Lidé chtějí číst o tom, co znají. Noviny nepíší proto, aby šířily osvětu nebo zastupovaly statistický úřad. A pan Patočka by měl uvést, že je podjatý.
    Jakkoliv Zemana ani trochu na Hradě nechci, neb by to bylo jen pokračování noční můry na téma ostuda s odkecanými narcisy nad Vltavou.
    November 2, 2012 v 19.42
    Janu Potměšilovi
    1) S tou připomínkou, že lidé "chtějí číst o tom, co znají" máte pravdu. (Sám jste koneckonců potvrzením vlastní teze.)

    2) S tím, že tu noviny nejsou od toho, aby šířily osvětu, už tak beze zbytku souhlasit nemohu. Nebylo to tak vždy; žili a dokonce i dnes ještě na světě žijí žurnalisté, kteří se řídí jasnou představou o etice svého povolání.

    3) Se svým požadavkem, aby Jakub Patočka deklaroval svou podjatost jste už pouze směšný. Nebo snad Vy své texty uvádíte podobným upozorněním?
    November 2, 2012 v 19.53
    Kdo je tu vlastně od toho, aby šířil osvětu? Ta asi dnes není v kursu.
    November 2, 2012 v 21.2
    Evě Hájkové - osvěta jako prevence
    To byste se divila, kdo všechno dnes šíří osvětu.

    Např. Tomáš Halík píše:

    "Každý zpovědník asi zná případy nějakých sexuálních tragédií a ztroskotání manželství kvůli tomu, že ti lidé nebyli dost poučeni o sexu. Vím – mimo zpověď – o případu, kdy zbožný mladík, nedotčený sexuální výchovou, své novomanželce o svatební noci zlomil stehenní kost. To je jedním z důvodů, proč jsem se k protestům ultrakatolíků proti sexuální výchově ve školách nepřidal."
    November 2, 2012 v 21.36
    Osvěta na internetu
    Dnes ráno v rámci šíření osvěty v oblasti partnerských vztahů Novinky.cz psaly, že "ženy potřebují denně osm obětí". V průběhu dne byl pravopis naštěstí opraven, takže teď už píšou, že "ženy potřebují denně osm objetí". Už jsem málem začala přemýšlet, jaké oběti si mám vyžádat:-)
    JP
    November 3, 2012 v 16.42
    ad podjatost
    Pokud někdo pracuje pro jednoho z kandidátů, neměl by se tvářit jako nezávislý novinář.
    PM
    November 3, 2012 v 22.12
    Právo nemá právo na povinnost profitu?
    V mém polovzdělaném okolí se masově vyskytuje stud za levicovost, jako následek upřímného, kristalicky čistého a vroucího pocitu sounáležitosti s mainstreamem - neoliberální ideologií.
    Jde o přirozený následek poloznalosti dějin sociálního kapitalismu.
    Co zbývá Právu jiného než týt z obskurní politiky politiků.
    I za cenu sabotáže emancipace občanstva..... pomyslel jsem si.
    December 18, 2012 v 4.12
    ad potměšilost
    Pokud je někdo opakovaně potměšilý, neměl by se tvářit jako nepodjatý právník.
    + Další komentáře