Proč Vladimír Dlouhý nepatří na Pražský hrad
František KostlánPři posuzování Vladimíra Dlouhého jako kandidáta na prezidentský úřad je třeba nepominout jeho úlohu v procesu privatizace, respektive jeden z příkladů, které nám celý proces beztrestného tunelování, rozkrádání a korupce osvětlují.
„Podle mého názoru je jedním z největších problémů fakt, že se stát dostal pod tlak velkých ekonomických skupin, které mají jasně definované zájmy a pro jejich naplnění používají téměř jakékoli prostředky. Organizovaný zločin dnes neprorůstá do státní správy, ale přímo ve státní správě vzniká.“ Tato slova včera vyřkl Miloslav Kala, viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu, když hovořil o kvalitě hospodaření státu (viz zprávy ČT 24, 2:13 od začátku pořadu).
I když to tak bývalý člen ČSSD Miloslav Kala asi nemyslel, jím pospaný stav politiky není nová věc, vznikal na počátku 90.let a přežívá dodnes. A to proto, že jsme byli opakovaně ochotni volit politické strany, které to mají na svědomí: ODS a ČSSD (a přidružené strany menší, především ODA a lidovce, respektive TOP 09 s kalousko-lidovci ve vlastních řadách).
Koaliční kauzy patří do autu
Kauza Drobil jde do ztracena, policie s vyšetřováním opětovně končí, aniž by kohokoli obvinila. Kromě vyšetřovatelů vidí snad každý, o co v případu jde. K tomu stačí trocha logického uvažování, fakty jsme přímo zaveleni.
Zahrání této kauzy do autu je jedním z důkazů, že do konce se dotahují jen ty případy, které se týkají opozice. Tak trochu paradoxně jde zároveň o dílčí úspěch. Donedávna se nevyšetřovaly ani opoziční kauzy (ať již byl v opozici kdokoli) - skupiny uvnitř ODS a ČSSD, s těmito kauzami přímo spjaté, měly a mají stejné zájmy, proto vždy bránily vyšetřování rukou společnou a nerozdílnou. Tandem Gross - Langer (a tandemy další) se však dávno rozpadl a historie posunula pěšcem na šachovnici o políčko dále. V tomto ohledu jsme pokročili dobrým směrem. Jde však o to, abychom si tento směr zachovali dostatečně dlouho.
Policie ovšem svou vůli k vyšetřování politiků dotáhla pouze do půli cesty. Není dosud odhodlána stíhat výše postaveného politika z ODS. Důvodů k tomu bude více, jedním z nich může být, že přes všechny proklamace mají někteří výše postavení politici na činnost policie stále nezanedbatelný vliv. V každém případě se těšme na pomstu ČSSD, až sestaví vládu. V tu chvíli policie zastaví vyšetřování politiků ČSSD a začne stíhat politiky ODS (pokud se policie mezitím neposune blíže k nezávislosti na politické moci, čemuž zatím nic nenasvědčuje).
Kalouskův strach
Menší vážnost u policie má TOP 09, která na ni nemá vliv ani přes ministerstvo vnitra ani jinak. Ba dokonce by se dalo říci, že ODS ráda nechá svého koaličního partnera vyráchat ve splaškách, protože právě na jeho úkor může získat nějaké to procento preferencí navíc. Z tohoto úhlu pohledu snaha policie objasnit kauzu předražených letadel nijak nevybočuje z její závislosti na politické moci. Otázkou je pouze to, jestli se poslanci odhodlají k vydání Vlasty Parkanové ke stíhání, které by mohlo objasnit mechanismus, jímž se na ministerstvu obrany dlouhodobě zachází z erárními penězi.
Není tedy divu, že ministr financí Miroslav Kalousek, někdejší náměstek ministra obrany, kolem sebe rafá jako vzteklý ratlík. Hlubší vyšetřování na ministerstvu obrany by se mohlo lehce dostat pod kůži jak jemu, tak i jeho bratrům ve zbrani, včetně jeho chráněnce Martina Bartáka. Pokud poslanci Parkanovou imunity nezbaví, máme v ruce další důkaz, že koaliční strany prostřednictvím vlivu ODS na policii nechávají stíhat pouze opoziční kauzy. A odvádějí tak pozornost od těch svých.
Pokud ODS bude hlasovat pro vydání Parkanové, můžeme to číst i jako snahu o upozadění TOP 09 u voličů, nemusíme hned jásat nad tím, že jsme konečně připraveni zatočit s korupcí „padni komu padni,“ jak v poslední době činí Měsíčňané a další snílci mezi novináři.
Vladimír Dlouhý a korupce
V této bezútěšné atmosféře se dozvídáme, že kandidáty na prezidenta se stávají i dva politici, kteří u nás korupčnický systém spoluutvářeli, či jej pomáhali udržovat v chodu. Jde o Miloše Zemana a Vladimíra Dlouhého. O Zemanovi, za jehož éry prorostly do nejvyšší politiky gangsterské a estébácké metody, si povíme příště. Nyní se věnujme Dlouhému. Uvádím konkrétní příklady, jelikož Dlouhý coby velmi inteligentní, zdatný řečník poukazy obecného charakteru lehce odpinkne.
Cti otce svého je časem poměrně dobře prověřený zvyk - - - Vladimíra Dlouhého rozhodně volit nebudu.
Upřímně: rád bych na Hradě viděl ženu...
Takže když dnes usiluje o prezidentskou funkci jeden z největších privatizačních zločinců devadesátých let, jedná se pouze o absolutní absenci studu jednoho politického individua.