Průzkum, podle kterého by se lidovci s odřenýma ušima dostali zpět do Poslanecké sněmovny, povzbudil stranu natolik, že slibuje zabránit případné vládě levice. Ta má přitom podle stejného průzkumu drtivou převahu: podle dubnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) by volby vyhráli sociální demokraté se sedmatřiceti procenty hlasů a druhou nejsilnější stranou by se nestala ODS, nýbrž komunisté s dvaceti procenty.

Teprve třetí občanské demokraty by volilo přes sedmnáct procent lidí. Čtvrtá by byla TOP 09. Podle šetření by se do Sněmovny těsně dostali právě i lidovci, kterým se v minulých volbách nepodařilo překročit pětiprocentní hranici a ze Sněmovny vypadli.

„KDU- ČSL těší, že další průzkum preferencí potvrdil její rostoucí popularitu a překročení hranice pro vstup do Sněmovny. Na druhé straně nás vážně znepokojuje razantní nástup komunistů. Je zjevné, že za nástupem krajní levice je špatná politika vlády, jejíž lídr — ODS — se poprvé v historii umístil až na třetím místě za KSČM,“ uvedli lidovci ve čtvrtek.

Lidovci voličům slibují, že v případě volebního úspěchu učiní vše pro rehabilitaci slušné nesocialistické a nekomunistické politiky. „Pokud by se konaly předčasné volby, jsme připraveni hájit v nich standardní křesťansko-demokratickou politiku a program a zabránit tak vládě ČSSD s KSČM, případně vládě jedné strany,“ slíbila KDU-ČSL svým voličům.

KDU-ČSL vždy kolísala mezi křesťansko-sociální, křesťansko-nacionální nebo naopak konzervativně-liberální tradicí, s čímž souvisí i její reinterpretace vlastního postavení na pravo-levé ose.

Na lednové ideové konferenci se přitom současný předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek otevřeně přihlásil k linii lidovecké politiky, kterou se straně v polovině devadesátých let minulého století pokoušel vtisknout tehdejší předseda Josef Lux.

Ta spočívala v důrazu na křesťansko-sociální principy a současně v trpělivém budování obrazu strany, jejíž konstruktivní a nekonfliktní přístup k problémům jí umožňoval být možným spojencem jak občanských, tak sociálních demokratů a současně vůči oběma i alternativou. Podle čtvrtečního prohlášení — zdá se — ale lidovci tuto strategii opouštějí a pokouší se vklínit mezi strany napravo od středu.

„Lidovci cítí, že se parlamentní pravice topí v bažinách a oni se mohou pokusit odebrat jí voliče. Tedy představit pravicovou alternativu pro povolební období,“uvedl pro Deník Referendum politolog Lukáš Jelínek s tím, že považuje tuto strategii za krátkozrakou. Chybu lidovci dělají i v očích politologa Milana Znoje, podle kterého jim antikomunismus spíše uškodí.

„Nálada veřejnosti se jasně odvrací od pravice k levici a lidovci by měli hledat způsob, jak využít této změny nálady ve svůj prospěch a distancovat se od vlády a jejích reforem. Ve své ideové tradici by našli dosti argumentů,“ uvedl Milan Znoj v rozhovoru pro Deník Referendum.

Podle Jelínka se ale lidovci nejspíš domnívají, že průzkum CVVM, který věští levici výraznou převahu ve Sněmovně, může aktivizovat nelevicové a antikomunistické voliče k podpoře někoho jiného, než je levice nebo strany současné koalice.

„Myslím si, že lidovecká strategie je krátkozraká a dostatečně nevnímá, že obecný odpor se zvedá nejen ke konkrétním stranám, ale zejména k prosazovanému programu - asociálnímu, dopadajícímu na stále širší spektrum občanů. Nevím, zda v takové atmosféře je dvakrát moudré slibovat jiný odstín pravicové politiky,“ vysvětlil Jelínek.

Milan Znoj se pak domnívá, že sázka na kulhajícího koně antikomunismu lidovcům nic nepřinese, neboť si jej před volbami osedlá celá pravice. „Především ODS, rovněž TOP 09. A lidovci zřejmě chtějí být u toho, podobně jako Věci veřejné, které sice z vlády zrovna vyhazují, ale oni se rozhodly stavět se k vládě konstruktivně, aby zabránily předčasným volbám, neboť jinak podle nich hrozí nástup komunistů k moci,“ vysvětlil Znoj.

Podle Lukáše Jelínka lidovci zřejmě navíc tuší, že by s ČSSD většinu ve Sněmovně nesestavili a podpora menšinové vlády po boku komunistů jim nevoní. „Mimochodem v tomto je opět pragmatičtější Miroslav Kalousek, ten se tomu prý úplně nebrání,“ uvedl Jelínek pro Deník Referendum.

Možná také KDU-ČSL podle něj pracuje s myšlenkou být po volbách ve Sněmovně v opozici a pozvolna budovat politický kapitál. „Dá se to pochopit a těžko to kritizovat, když kdysi byli lidovci napadáni za to, že vždy musí ,být přitom‘. Přesto by mne potěšilo, kdyby lidovci, až budou svoji pozici definovat příště, lépe vnímali společenskou atmosféru a méně hráli takticko-ideologické hry,“ uzavřel Jelínek.