Hovorka: Odchod Březiny není překvapením. Patří k pravici

Vratislav Dostál

Přední politik KDU-ČSL Ludvík Hovorka reaguje na výrok Jana Březiny, že jeho odchod ze strany byl motivován Hovorkovou senátní kandidaturou. Podle Hovorky byl Březina vždy blíže liberálně pravicové politice Miroslava Kalouska.

V úterý opustil KDU-ČSL europoslanec Jan Březina. Podle jeho slov tak vyvrcholily dlouhodobé vzájemné rozpory mezi ním a okresní a krajskou organizací KDU-ČSL. Současně dodal, že lidovci dobře nevyhodnotili skutečné příčiny volební porážky v předloňských parlamentních volbách.

Ty mimo jiné spatřuje v personálních chybách a v tom, jaké tváře veřejnosti strana nabízí. „Příkladem kandidatury do veřejných funkcí z poslední doby, která mě utvrdila v mém názoru na situaci ve straně, je senátní kandidatura Ludvíka Hovorky reprezentujícího politický směr v KDU-ČSL, který pro mě není přijatelný,“ uvedl Březina.

Podle jednoho z nejvýraznějších poslanců minulého volebního období Ludvíka Hovorky ale Březina zaměňuje následky a příčiny. „Devadesát procent lidovců už dávno tušilo, že Jan Březina odejde do TOP 09. Otázkou bylo pouze kdy,“ uvedl exposlanec KDU-ČSL pro Deník Referendum.

Podle Hovorky Březina hledá zástupné problémy, aby očistil své svědomí před veřejností. „Ví totiž moc dobře, že za svou politickou dráhu vděčí KDU-ČSL,“ doplnil Hovorka.

Podle Hovorky měl totiž Březina vždy blíže k liberálně pravicovému pojetí politiky, které ve straně dříve ztělesňoval proud politiků kolem Miroslava Kalouska. Expředseda lidovců Kalousek se podle Hovorky tradičně středovou KDU-ČSL pokoušel přesunout doprava.

„Se vznikem TOP 09 Kalouskova skupina politiků naši stranu opustila, čímž vznikl prostor pro to, abychom se vrátili k sociálně-tržnímu pojetí politiky. Ostatně právě toto pojetí bylo vždy klíčovou součástí naší identity. Janu Březinovi je ale evidentně cizí. Rozhodně si tedy nemyslím, že odešel kvůli mé kandidatuře do Senátu, nýbrž proto, že vyznává jiná ideová východiska,“ řekl dnes Hovorka.

„Pokud nicméně odešel kvůli mně, jsem rád, že jsem pomohl stranu očistit od lidí, kteří jsou ideově jinde, než kam směřuje KDU-ČSL,“ uzavřel Ludvík Hovorka své úvahy nad Březinovým odchodem.

Březina tedy podle všeho opouští KDU-ČSL nikoli z osobních, ale z ideových důvodů: sociálně-tržní principy, které jako staronový základ politiky lidové strany na nedávné ideové konferenci vytkl současný předseda strany Pavel Bělobrádek, mu jsou cizí.

„Právě sociálně tržní hospodářství, které má KDU-ČSL mnoho let ve svých stanovách a ke kterému se hlásí Evropská lidová strana, tento systém, který stál za poválečným hospodářským zázrakem Německa a dalších států, právě jeho principy jsou řešením i našich vlastních národních problémů,“ uvedl předseda lidovců s tím, že je třeba odmítnout současný systém privatizace zisků a socializace ztrát.

Možná je tak Březinův odchod příznakem, že se KDU-ČSL skutečně rozchází z programem, který stál za zrodem vlády KDU-ČSL s Topolánkovou ODS a Liškovými zelenými, kvůli němuž lidovci skončili mimo Poslaneckou sněmovnu. Lidovci se možná skutečně snaží odčinit svou vinu za prosazování scestných reforem, které v podobě do krajnosti zradikalizované prosazuje současná Nečasova vláda.