Jemně tkaný pytel s hrubými záplatami
Jan MiesslerSlušná diskuze s něčím, co se často mění v tlampač dávno rozcupovaných argumentů, člověka poněkud rozčílí. Hrubá záplata Markéty Hrbkové na argumentačně děravý, ale jemně tkaný antikomunistický pytel Erika Taberyho je proto pochopitelná.
V elitní společnosti českých intelektuálů se chováme zásadně tak, abychom ani náhodou nepřipomínali normální lidi: mluvíme slušně, pokud možno spisovně a když chceme dát mlátičce z konkurenčního gangu přes hubu, uděláme to oklikou přes sžíravou ironii nebo přes vyšší princip mravní. V žádném případě nikdy o nikom nepíšeme, že je krysa, jako to udělala Markéta Hrbková minulý týden v Deníku Referendum. To by bylo jaksi buranské.
Člověk si to uvědomí nad facebookovými i jinými diskuzemi, které na krysí téma následně prošuměly. Rétorika Markéty Hrbkové přišla řadě českých intelektuálů poněkud nahnědlá, případně narudlá - bez ohledu na to, jaký je jejich vlastní názor na „krysí“ antikomunismus Erika Taberyho and his boys and girls from The Respekt. Nevybíravý slovník se proměnil v důkaz autoritářských sklonů, protože demokraté přece taková slova z pera nevypouští - ať už mluví o čemkoliv. Stejně jako u samotné demokracie jsou pro účastníky české veřejné sféry důležitější formální procedury než konkrétní, často doslova a do písmene krysí obsah.
kromě toho, že jsem se hned po ránu dostala do nelichotivé kategorie čtyř z pěti Mirků Dušínů, což mě dost pobavilo, bych měla ještě jednu zásadní výhradu k textu.
Píšeš: "Tabery své názory ani linii svého časopisu nemění a pořád hází všechno skutečně levicové do stále stejného, jemně tkaného antikomunistického pytle." Podle mě se Respekt vyvíjí. Říkám to jako jeho pilná čtenářka před lety i dnes (měla jsem mezitím pauzu, která mi pomohla nalézt odstup).
Je fakt, že je Respekt stále antikomunistický, což je mu na škodu, neboť to je překážkou analýzy politické situace a společenských jevů, ale že by se neposouval a nevyvíjel, není pravda. Posouvá se pěkně doleva, to je zjevné.
A navzdory svému antikomunismu si ET (domnívám se) uvědomuje, že se "něco děje" a že je třeba napnout všechny síly k tomu, aby společenské uspořádání nenabíralo autoritářskou podobu. Což je také asi důvod jeho snahy "diskutovat s levicí".
A právě ochota spolupracovat s komunisty tlumí i kategorický odsudek dnešní vlády za to, že v ní sedí Věci veřejné. Ano, je to vlastně antisystémová strana, ale měla by ji pouze nahradit jiná – komunistická?"
Jako občasný čtenář R.(od estabišování vlády Mirka T.) se také domnívám, že se R. vyvíjí, asi tak od voleb k volbám stále stejně: téměř nekritické nadšení pro novou vládu přes nacházené vady na kráse v průběhu vládnutí až po nadějné vyhlídky na vládu budoucí.... (jen nevím, jestli z tohoto pravidla bude případná nová levicová vláda vyňata-tak daleko mé čtenářské zkušenosti nesahají..)
ani já Respektu jeho klady neupírám, a Mirek Dušín myslím není záporná postava :) Jinak na celkovém posunu Respektu doleva za poslední léta se podle mě podepsaly dvě věci: z názorově vyhraněného a téměř alternativního časopisu se stal po přechodu na formát A4 mainstream, který je zkrátka rozkročený šířeji, no a potom taky to, že různá pravicová klišé zdiskreditovala sama doba, takže pokud Respekt nechce dopadnout jako Karel Steigerwald a spol. (naprosto mimo realitu), musí to vzít v úvahu a rozkročit se ještě o něco šířeji.
Takže souhlasím. Za článek o nové levici má Respekt velké a významné plus, za průběžnou recidivu antikomunismu zase mínus, ale čteme ho tak jako tak všichni :)