Od nástupu Nečasovy vlády na jaře předloňského roku je mezi jejími čtrnácti členy již šest nových. Patnácté místo pro ministra obhospodařujícího školství, mládež a tělovýchovu je právě neobsazeno. Dnešní vládní strany se shodly na společném programu a porazily sociální demokracii, která zvítězila ve volbách. Shoda byla oslabována od začátku. Pravicová doktrína zřejmě sama nestačí na utlumení mocenských ambicí stran a jednotlivců.

Nelze odhadnout, jak skončí sedmá hrozba Věcí veřejných, že odejdou z vlády. Bude pro ni i tentokrát předpokládaný pád do politického propadliště natolik varovný, že se znovu zesměšní a hrozbu odvolá? Nebo si bude činit iluzi, že voliči ocení její odpor vůči politickým dinosaurům, odmítnou strany, které véčkařům ubližovaly a je odmění novou přízní, a podstoupí toto riziko?

Nad vládou visí i jiné vážné hrozby. Kdyby se stal zázrak a justice by postupovala v procesu s významným politikem s patřičnou razancí a rychlostí podle zákona, mohl by trest odnětí svobody pro předsedu strany vládní koalice a poslance (vzdal se imunity) být další hrozbou. Dvě větší strany by se mohly ocitnout v pokušení prohlásit, že s takovou stranou vládnout nelze.

Skandál policie s Romanem Janouškem a poukazy na rodinné vazby ministra vnitra Jana Kubiceho na něj, a jeho znovu zviditelněný doutnající konflikt s policejním prezidentem, to je další hrozba. Další vývoj této kauzy může také podtrhnout vládu.