Nedávno sice začal jarní semestr, studenti si ale minulý týden prodloužili zkouškové a vyzkoušeli si, co se stane, když budou mladí a neklidní. Stalo se, že nejlepší ministr školství Josef Dobeš jen tak mezi řečí zabalil školné a začal místo toho mluvit o zápisném. Překvapení? Úspěch?

Dvojnásobný neúspěch. Natvrdlý ministr vyměkl příliš brzo, ale bohužel jenom částečně. Měl tušit, že takhle nikomu radost neudělá. Studenti kromě školného odmítají také plánovanou demontáž zbylých akademických svobod, na které ministr dál trvá, a ani trik se zápisným na ně neudělal dobrý dojem. Koaliční partneři si zase školné vepsali do koaliční smlouvy. Po dlouhých letech opakování mantry o jeho nezbytnosti je teď pro ně žinantní s vážnou tváří tvrdit, že o školném tu přece nikdy nikdo vážně nemluvil. Černým suknem se ale potáhly především finanční ústavy, chystající se „študým chudentům“ nabízet státem garantované půjčky a narovnávat tak jejich pokřivené životní šance.