Univerzity a alternativy k neoliberalismu
Jan MájíčekZápas studentů ani zdaleka nekončí a to nejen kvůli tomu, že tato vláda není schopna naslouchat názorům těch, kterých se jí prováděné reformy týkají. Problém spočívá v širším neoliberálním uvažování, které dnes převládá.
Včerejší protest vysokoškoláků si zaslouží gratulace. Byl velký, byl barevný a byl odhodlaný. V Praze se ho zúčastnili snad všechny veřejné vysoké školy s výjimkou VŠE, která normálně učila. Ale i studentu této vysoké školy na demonstraci byli.
Týden neklidu vyděsil vládní představitele. Ministr Dobeš se svým neopakovatelným způsobem dezorientovaného avšak vždy usměvavého koblížka pokusil protest oslabit tím, že přejmenoval školné na zápisné. Premiér Nečas si na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že on jedná a jednat bude. Byla to zpráva určená Dobešovi a VV, že do tohoto už nemají mluvit?
Na druhou stranu ale předložené věcné záměry zákonů stále staženy nebyly a od Nečasova poradce pro lidská práva Romana Jocha zaznělo, že „studenti se chovají podobně jako ostatní nátlakové skupiny ve společnosti, které však nemají demokratický mandát od voličů. Je to projev částečně dekadence a částečně rozmazlenosti těch lidí, kteří chtějí jenom něco dostávat zdarma bez jakéhokoli výkonu a pak odmítají převzít odpovědnost.“ Povýšili jsme tak z parazitů na rozmazlence.
Náš zápas ani zdaleka nekončí a to nejen kvůli tomu, že tato vláda není schopna naslouchat názorům těch, kterých se jí prováděné reformy týkají. Náš problém je v širším neoliberálním uvažování, které dnes převládá.
Synonymem pro neoliberální reformy ve vzdělávání je tzv. Boloňský proces. Ten byl zahájen v červnu 1999, byla podepsána 31 ministry Boloňská deklarace. Ta měla do roku 2010 vytvořit atraktivní a mezinárodně konkurenceschopný Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (European Higher Education Area — EHEA).
Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání byl slavnostně vyhlášen ve dnech 11.-12. března 2010 na konferenci ministrů v Budapešti a ve Vídni. Společnou deklaraci přijalo již 47 zemí.
Již od začátku ale čelil Boloňský proces kritice právě za věci, které jsou dnes předmětem kritiky Dobešových návrhů zákonů, jako jsou podřízení vysokých škol a univerzit manažerským radám bez participace studentů, zavedení školného a studentských půjček garantovaných státem.