Dvacet z šestadvaceti univerzit odmítlo návrh zákona o vysokém školství. Akademici vyzvali angažovanou veřejnost k peticím a stávkám. Trpělivost jim došla poté, co se resort školství vyhnul vypořádání s jejich jedenácti zásadními připomínkami. Nyní se s nimi proto chtějí obrátit na vládu jako celek. Ministerstvo se podle ČTK brání, výhrady škol prý nemusejí brát v potaz.

„Ministerstvo školství postupovalo přesně, jak mu ukládají legislativní pravidla vlády," reagovala na to mluvčí Dobešova ministerstva Kateřina Savičová. Materiál prý mohou rozporovat jen ministerstva, orgány státní správy, kraje nebo celostátní sdružení obcí.

„Předsedové akademických senátů vysokých škol vyzývají akademické senáty, aby zvážily všechny vhodné kroky, které by přiměly státní moc respektovat vůli členů akademických obcí a jejich demokraticky ustanovených reprezentací včetně případných veřejných vystoupení, jimiž mohou být kromě rezolucí, petic v případě potřeby též demonstrace nebo stávky," stojí v materiálu, který má ČTK k dispozici.

Zákon o vysokých školách či zákon o školném už dříve kritizovali studenti, Rada vysokých škol, Česká konference rekrotů (ČKR) a opozice. Podle Rady vysokých škol (RVŠ) je například návrh zákona o školném zcela nepřipravený. K zákonům o vysokých školách a o školném mají akademici celkem 65 připomínek. Návrhu zákona o školném vyčítají vedle celkové nepřipravenosti i to, že zde chybí návaznost na jiné zákony, analýza dopadů školného na studenty i státní rozpočet a v návrhu nejsou vyjasněné základní termíny jako třeba příjemce podpory.

Rada ostatně zavedení školného už dříve odmítla s tím, že školné povede pouze k postupnému zadlužování mladých lidí. „Absolventi nejsou schopni půjčky splácet," upozornil na zkušenosti ze zahraničí předseda Studentské komory RVŠ Miroslav Jašurek. V zemích, kde bylo školné zavedeno, se navíc podle průzkumu OECD nezvýšila kvalita škol, nýbrž se mnohem více než na vzdělávání soustředí na získávání peněz od studentů.

Taktéž ČKR opakovaně diskutovala plánované změny ve vysokém školství včetně zavedení školného. Rektoři například nedoporučili přijetí zákona o finanční pomoci studentům, neboť je podle nich výhodný pouze pro komerční banky, nikoliv pro studenty a vysoké školy.

ČKR pak schválila připomínky k záměru zákona o vysokých školách, nová norma podle rektorů například limituje prvky samosprávy a nedostatečně vymezuje autonomii veřejných vysokých škol včetně oblasti hospodaření.

Rektoři vysokých škol nakonec odmítají i rozpočet univerzit na příští rok. Ten počítá oproti letošku s nižšími příjmy, a to asi o 1,2 miliardy korun. Podle návrhu by tak vysoké školy měly v příštím roce dostat ze státního rozpočtu zhruba 18,9 miliardy korun.

Podle rektorů přitom v posledních letech klesl podíl výdajů na veřejné vysoké školy o 12,4 procenta a výdajů na jednoho studenta o 16,9 procenta. „Klesající výdaje na vysoké školství ohrozí kvalitu vzdělávacího procesu, zpomalí či zastaví reformní úsilí v oblasti vysokých škol," stojí v usnesení pléna České konference rektorů .

A RVŠ se nelíbí i novinky ohledně akreditací vysokých škol nebo zavedení funkčních míst docentů a profesorů. „Ten návrh není možné zlepšit, ten návrh je možné pouze odmítnout," uvedl k návrhu zákona Jašurek.

Univerzity již dříve uvedly, že s nimi Dobešův resort návrh zákona neprodiskutoval, a přitom by se měl již v nejbližší době dostat na jednání vlády.

Návrhy zákona o vysokých školách odmítl například akademický senát Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity v Brně, VŠCHT, ČVUT, Univerzity Palackého v Olomouci, Ostravské univerzity nebo vysokých škol v Liberci, Opavě, Českých Budějovicích, Pardubicích a Ústí nad Labem.

Další informace:

Českénoviny.cz Reformu odmítlo 20 z 26 univerzit, akademici vyzvali k protestům