Do boje o prezidentskou nominaci Republikánské strany USA se v průběhu loňského roku přihlásilo celkem osmnáct kandidátů. Pouze devíti z nich se však podařilo získat dostatečné prostředky a publicitu, aby mohli vést kampaň v plném slova smyslu. Dva z těchto devíti — bývalý guvernér Minnesoty Tim Pawlenty a podnikatel Herman Cain — z primárek odstoupili v průběhu podzimu. Třetí — minnesotská poslankyně Michele Bachmannová — odstoupila pak v úterý 4. ledna, krátce po oznámení výsledků prvních, iowských, primárek.

Vážných uchazečů o právo vyzvat za republikány Baracka Obamu, který se na podzim pokusí o znovuzvolení, tedy zůstalo pouze šest. O koho jde, co prosazují, a co od nich očekávat?

Mitt Romney

Těsný vítěz iowských primárek je dle všech průzkumů jasným favoritem. Guvernér Massachusetts z let 2003 až 2007 kandidoval i v posledních primárkách v roce 2008. Tehdy jej ovšem porazil arizonský senátor John McCain. Romney v minulé kampani proinvestoval 35 milionů dolarů z vlastních úspor; odnesl si však cenné zkušenosti. Během podzimních televizních debat působil ze všech kandidátů nejvyrovnaněji a nejprofesionálněji, místy ale až bezbarvě.

Romney slibuje využít vlastní zkušenosti z úspěšné podnikatelské a politické kariéry k reformě amerického hospodářství. Své vize a nápady vtělil již v září do programu o devětapadesáti bodech, který počítá s omezením všech regulací bránících firmám ve vytváření pracovních míst, včetně ekologických norem, podporou těžby domácích zdrojů a vnitroamerické výroby. Dále chce Romney snižovat daně, a to především korporacím. Federální legislativu by rád přizpůsobil tomu, co vnímá jako žádoucí střední republikánský proud.

Romney dal během předvolebních debat konkrétní slib, že jako eventuální prezident sníží nemandatorní výdaje, mimo obranných, o pět procent, zruší daň z nemovitostí a zavede obchodní sankce vůči Číně, pakliže nezmění svoji měnovou politiku. Právě tento bod ovšem vyvolává četnou kritiku, neboť dle názoru znalců může rozpoutat jakousi hospodářskou studenou válku. Prestižní časopis Forbes dokonce na podzim označil Romneyho plány za „nebezpečné pro Ameriku“.

Mezi republikány podporují Romneyho zejména průmyslníci a nevyhranění členové strany. Zprava je bývalý guvernér kritizován za massachusettskou zdravotní reformu, která se podobá Obamově, nepříliš vyhraněné, což v očích republikánů znamená přespříliš liberální, postoje k právům sexuálních menšin a spíše potichu i za příslušnost k Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů, lidově mormonům. Ty americká evangelikální pravice vnímá jako křesťanské odpadlíky nebo i kacíře.

Rick Perry

Romneyho největším soupeřem ve straně se měl původně stát texaský guvernér Perry. Fiskální i sociální konzervativec, jež slouží v guvernérském úřadu od nástupu George W. Bushe do prezidentské funkce v roce 2000, se po zahájení kampaně pyšnil úspěchy vlastní politiky při tvorbě pracovních míst, finanční úspornosti a udržování bezpečných měst. Skalní příznivce se rozhodl získat mezi republikány, kteří vyzdvihují důležitost široké autonomie jednotlivých států na federálních úřadech, pořádku (i za cenu rozsáhlejšího využívání trestu smrti) a vyrovnaných rozpočtů za každou cenu.

Po eventuálním příchodu do Bílého domu chce Perry prosazovat taková opatření, která v maximální možné míře usnadní podnikání — snížení daní, omezení moci odborů, rušení regulací. Resorty, na které pak nezbývají peníze, je jednoduše nemají dostat. Keynesiánský přístup k ekonomice se podle texaského guvernéra neosvědčil a je třeba hospodařit jen s tím, co erár vybere. Zahraniční intervence by pak měly USA podnikat jedině v případě, že to vyžadují jejich strategické zájmy, a s jasným plánem odchodu.

Podobně jako Romney si i Perry může dovolit investovat do kampaně mnohamilionové prostředky. Za Texasanem stojí petrolejářská lobby i americký hi-tech průmysl, využívající levné práce v mexickém pohraničí. Perry nicméně začal po rozpačitém podzimním výkonu v televizních debatách ztrácet. Zvláště mu ublížil slavný „výpadek paměti“, při němž si nedokázal vzpomenout na jedno ze tří ministerstev, které chce po nástupu do úřadu zrušit.

Liberální média rovněž upozorňují, že Perry v argumentaci často lže. V jedné z debat se například chlubil milionem pracovních míst, která za jeho guvernérství v Texasu vznikla; podle oficiálních statistik jich ovšem přibyla za dané období sotva desetina.