Náš osud ve vašich rukou

Redakce DR

29. listopadu 2009 začal vycházet Deník Referendum. Po dvou letech je zřejmé, že počítá poslední týdny své existence, pokud nám nepomůžete vy, naši čtenáři.

Laskaví čtenáři,

když jsme před dvěma lety začali vydávat Deník Referendum, věděli jsme, že vstupujeme do příběhu, který nemusí skončit happy-endem.

Věříme přitom stále stejně pevně, že noviny, které vydáváme, jsou tu velmi zapotřebí. Vize, s níž jsme projekt zakládali, vize deníku, který se stane platformou občanské a levicově-liberální kritiky směřování českých zemí, je živá, a dokonce zřejmě ještě potřebnější dnes nežli před dvěma lety.

Ač je to k nevíře, české poměry za poslední dva roky ještě více zhrubly a nad každodenním třeštěním ohavné skrumáže, v níž se proměnil český politický i mediální provoz, je věru snazší oněmět úžasem, nežli v ní popisovat odstíny a hledat vratké přísliby možných zlepšení poměrů. Je-li ještě člověk schopen nadhledu, při sledování zpravodajství se mu často maně vtírá pocit, že se stal obětí poťouchlého satirika.

Ministrem školství máme ušlechtilého vzdělance, ministrem práce a sociálních věcí velkorysého lidumila, ministrem životního prostředí milovníka přírody, předsedou vlády zásadového bojovníka s korupcí, takže člověk pak žasne, kde se v tak skvělé společnosti bere prezident, který je zlodějem protokolárních per a obchodníkem s milostmi.

Když člověk hledí do tváří členů současné české vlády, těžko vzdoruje dojmu, že hledí do tváře organizovaného zločinu. Česká média se ale s krajně zaujatou neutralitou zabývají s morbidní věcností tím, co současná vláda ve svém neonormalizačním pohrdání obsahem slov nazývá reformami.

Pohled do Evropy a do světa, který si často upíráme, v zajetí mylné domněnky, že právě jen u nás doma se děje to nejpodstatnější pro naše každodenní žití, není o mnoho radostnější, přitom současná krize eurozóny i Evropské unie je zřejmě nejpodstatnějším dějem v Evropě od pádu železné opony.

A nemůže překvapit, že fenomenálně dezorientovanou politiku českých zemí prozatím ani nenapadlo si otázku, jakou úlohu by v současné evropské i světové krizi měla hrát, vůbec položit. A tak vakuum jako vždy ochotně vyplňuje svými promyšleně škodlivými postoji nadutého maloměšťáka Václav Klaus.

To je situace, která přímo volá po otevírání jiných prostorů, občanských, politických, mediálních. Takže o smyslu vydávání našich novin, které analyzují a komentují české dění a konfrontují je s děním světovým, nemáme pochybnosti. Žijeme ovšem ve společnosti, jejíž nejplatnější označení je společnost tržní, a to je danost, jejíž mrazivý dech cítíme čím dál tíživěji v zátylku.

Hospodářské tlaky nás letos na jaře přinutily přinejmenším na čas opustit vizi zpravodajského média: zprávy jsme nahradili analýzami, utlumili jsme rubriku umění a v původním formátu jsme podrželi pouze rubriku Názory. Tím jsme podstatně snížili výdaje. Reakce čtenářů nás potěšila: po určitém poklesu se čtennost našeho deníku stabilizovala a opět pozvolna roste.

Také jsme díky vám, našim čtenářům, podstatně zvýšili příjmy. Naše jarní výzva spojená se vznikem Nadačního fondu Nezávislosti Deníku Referendum se nakonec ukázala jako důležitý první krok na cestě k uchování a k případnému dalšímu rozvíjení projektu svobodného deníku, který by byl solidní alternativou vůči médiím hlavního proudu.

Snažili jsme se opatřit prostředky i jinde a dále jsme škrtali, takže už nechybí mnoho, ale několik desítek tisíc měsíčně stále ano. Částka tři sta tisíc korun, kterou na titulní straně novin udáváme jako cíl první etapy existence fondu už neplatí, pouhá třetina by umožňovala noviny uchovat a začít opět s pozvolným rozvojem.

Také částka, která se zobrazuje jako Nadačním fondem vybraná, neodpovídá přesně: jedná se o výši závazků vyplněných ve formuláři na webu, ale reálně na účet přichází každý měsíc zhruba třicet tisíc korun. Vedle toho ovšem dostává Nadační fond každý měsíc třicet tisíc od think-tanku Eurostudy: tím pádem skutečně vybranou sumou je šedesát tisíc korun měsíčně. Máme ovšem i jiné příjmy mimo jiné z inzerce a z předplatného diskusí.

Nicméně alespoň k příjmu devadesát tisíc měsíčně z Nadačního fondu se musíme dostat, máme-li vycházet i příští rok: od čtenářů musíme tedy získat jednou tolik, kolik se nám podařilo prozatím: ještě třicet tisíc měsíčně. Naléhavě vás proto prosíme, pokud vám na naší existenci záleží a pokud můžete, zřiďte svůj trvalý příkaz na podporu Deníku Referendum ještě dnes.

Jedna věc je jistá: noviny už nebudou vypadat jako posledních několik měsíců. Pokud se nám podaří vybrat potřebnou sumu, začnou se pozvolna ale viditelně a soustavně vyvíjet, protože budeme mít stabilní základnu, díky níž budeme s to financovat svůj další rozvoj. Anebo na konci roku vycházet přestanou.

Navzdory všem úsporným opatřením, jsme na tom po dvou letech naší existence v lecčems podobně jako Řecko premiéra Papandrea: leckde dost dlužíme, ale také jsme se ještě nevzdali, také ještě chceme dělat Referendum. Máme ale štěstí, že náš osud není v rukou nadnárodního kapitálu, Německa či Francie, nýbrž v rukou vás, našich čtenářů.

Jakub Patočka

vydavatel

Jak přispět?

Pokud vyplníte formulář, obdržíte email s variabilním symbolem a číslem účtu.

Všichni přispěvatelé Nadačního fondu dostanou díky laskavé nabídce občanského sdružení Educon jako vánoční dárek sborník Občanská odpovědnost ve světle globální chudoby, jehož autory jsou mimo jiné pravidelní autoři Deníku Referendum Jiří Pehe, Jiří Silný, Ilona Švihlíková, Tomáš Tožička či Václav Bělohradský.

    Diskuse
    AJ
    November 30, 2011 v 12.10
    Zdravím
    zvýšila jsem ten svůj měsíšní trvalý příkaz na nadaci DR na dvojnásobek - idkyž vzhledem k sumě je to spíš symbolický.

    DR čtu už méně, chodím sem hlavně za zahraničním zpravodajstvím. diskuse mě už tolik nebaví - točí se tu pořád ti samí lidé a až na výjimky (často právě u článků pod zahraničním zpravodajstvím) už člověk může předjímat, co který diskutující napiše - vzhledem k tomu, že jsou často vysoce teoretické a ideové - a často stou variací na totéž :-)

    Možná by stálo za to diskuse otevřít veškeré návštěvnické veřejnosti - i neregistrovaným. Riskuje se tím rozmělnění a rozbřednutí debat ala parlamentnilisty.cz, ale myslím, že DR má užší okruh čtenářů a nemuselo by to být tak masové.
    November 30, 2011 v 13.15
    Mate pravdu Anno, ty diskuse jsou nekdy jako podle sablony. I kdyz se nekdy jedna skoro o vymenu eseju, a ne diskusnich prispevku.

    Krome otevreni diskusi, bych doporucil dodani alespon zakladnich prvku pro sdileni v socialnich siti, tedy to hloupe tlacitko "Libi se mi/Doporucuji". To by melo vice usnadnit sdileni obsahu a zvysit dostupnost DR po internetu.
    AJ
    November 30, 2011 v 13.18
    Socialni site
    ac jsem na osobni urovni jejich odpurce, s tim, co pise M. Sindelar, souhlasim.

    Minimalne LIKE button by byl urcite namiste.
    Pokud by bylo potreba, mohu s jeho implementaci pomoci :-))
    DR
    November 30, 2011 v 16.57
    Sdílení
    On tu like button je. V levo na stránce u obrázku je "sdílet", když rozkliknete ukáže se možnost sdílet na všem možném od facebooku a twiteru po myspace. Bohužel je to graficky tristní, takže si toho patrně prakticky nikdo nevšimne.
    November 30, 2011 v 19.24
    Ty odkazy "sdilet" je trosku neco jineho, funguje to trochu jinak, nez onen "Like". Nevim nakolik je navstevnost DR dulezita pro prijmy, ale trocha propracovaneho marketingu na socialnich siti by navstevnosti rozhodne pomohla. Bohuzel uz od pocatku DR byl prave marketing nejslabsi strankou.

    Prave tlacitkou "Like" je hrozne funkcni a jednoduche. Diskuze zalozene na facebook pluginu jsou take funkcni (a davaji moznost reagovat i lidem neregeistr. na fb). Staci se inspirovat, jak to treba funguje na webu CT nebo aktualne.cz.
    PL
    November 30, 2011 v 23.27
    Okamžiky k zvratu?
    My čtenáři máme štěstí, že s námi tvůrčí a vydavatelské "my" sdílí informace, záměry, varianty budoucnosti a případné vize a aktuální směřování i v těchto okamžicích. Obecně situace krize (dosavadního) mají velký potenciál invenčních proměn, vývojových zvratů drobných až revolučních. O konkrétním potenciálu současné situace DR je možná těžké, si něco myslet, pro všechny, nejen pro náhodně zbloudilého čtenáře jako jsem já, nesledující všechny indicie a slova o směřování DR z posledních let. Přesto z nějakého důvodu věřím, že podpořit tvůrčí "my" a tým DR má smysl. Ovšem znát ty důvody i členy týmu DR by bylo lepší a přesvědčivější nejen pro čtenáře jako jsem já, ale i pro jejich manželky a rodiny například.
    December 1, 2011 v 8.10
    Paní Jančaříková asi máte pravdu s tím " točí se tu pořád ti samí lidé a až na výjimky (často právě u článků pod zahraničním zpravodajstvím) už člověk může předjímat, co který diskutující napiše - vzhledem k tomu, že jsou často vysoce teoretické a ideové - a často stou variací na totéž :-)" Ale není chyba spíše v tom, že se tu spíše málo diskutuje? Pro autora článku je diskuse perfektní zpětnou vazbou, hned může vidět, jak se na jeho názor dívají ostatní. Bohatší diskuse je přínosem i pro politiky, kteří si sem příjdou něco přečíst. Na sekretariátech je jejich podržtašky takové kritice nikdy nepodrobí a tady aspoň vědí, že jejich kritika přichází od levičáků, takže je více úpřimná. No a nakonec je to přínos i pro samotné diskutující, i když často příjde ke střetu dvou někdy nesmiřitelných názorů, v konečném důsledku přeci jen začnou diskutující přemýšlet o názoru toho druhého, každého to trochu nahlodá. Nejde jen o to, že bychom platili více, spíše sehnat více lidí, kteří by DR četli a diskutovali. Nějaké malé, uzavřené společenství nemá smysl, DR musí oslovit širokou veřejnost.
    FZ
    DR se vzhledem ke svému intelektuálnímu akcentu nemůže oslovit příliš širokou veřejnost. Ale to je z určitého úhlu pohledu i dobře.
    FZ
    DR se vzhledem ke svému intelektuálnímu akcentu nemůže oslovit příliš širokou veřejnost. Ale to je z určitého úhlu pohledu i dobře.
    December 1, 2011 v 12.15
    příspěvek finanční i diskuzní
    Mrzí mě, že se do diskuze připojuju pouze když jde o peníze.
    Názory a články na DR, Blistech jsou pro mme nepostradatelnou
    inspirací, zdrojem informací, ukázkou postojů,
    které lze přejímat do reálného života zároveň útěchou, že si články čte dost lidí.
    Nerad bych o DR přišel, zdvojnásobil jsem proto také trvalý příkaz.
    Protože můj zaměstnavatel se k nějakému navýšení platu nechystá, budu muset brzy
    ubrat na příspěvku pro Člověka v tísní. Napíšu jim, že vzhledem k tomu, že se
    pravděpodobně poměry v ČR brzy budou podobat rozvojovým zemím, jsou třeba
    finanční příspěvky spíše u nás.
    Nevíte někdo více o generální stávce? Vždyť se uvaříme jak ta žába v pomalu do varu jdoucí vodě
    a odbory asi ztratili odvahu.
    + Další komentáře