Víkendových protestů se zúčastnilo přes 1,5 milionu rozhořčených

Petr Jedlička

Iniciativu United for Globalchange podpořili lidé z celého světa. Největší demonstrace se konaly ve Španělsku a v USA, protestovalo se ale i v Austrálii nebo na Filipínách. V Londýně, Frankfurtu a Amsterdamu vyrostla nová stanová městečka.

Více než 1,5 milionu lidí se dle přehledových zpráv velkých agentur zúčastnilo protestů, které pod heslem United for Globalchange zorganizovaly různé variety občanského hnutí rozhořčených (15-M, 99%) během víkendu. Protestovalo se zejména v sobotu, 15. října. Některé z akcí se ale protáhly až do pondělí.

Alespoň několik desítek demonstrantů se sešlo v každém z téměř 1500 měst 82 zemí světa. Nejméně stovka účastníků byla k vidění v 950 z nich.

Nejvíce protestujících dorazilo na demonstrace ve Španělsku, kde hnutí rozhořčených na začátku léta vzniklo. Největší pozornost masmédií pak byla věnována protestům v New Yorku, kde již pátým týdnem pokračuje okupace Zuccottiho parku u Wall Streetu, a v Římě, kde protest zastínilo vandalství výtržníků.

„Jak nám to hnutí krásně rozkvetlo,“ pochvaloval si 64letý důchodce-aktivista Monolo, citovaný v nedělním vydání El País.

„Lidé, kteří 5. října vyšli do ulic, vstoupí do historie,“ cituje španělský deník Jona Aguirrea Suche, mluvčího Real Democracy Now! — jedné z nejvýraznějších iniciativ, jež z hnutí rozhořčených vykrystalizovaly.

Podle materiálů účastnících se organizací byl protest namířen proti dominantnímu přístupu k hospodářské krizi, protěžování bank a velkých korporací, vyprazdňování politiky, prohlubování sociálních rozdílů a neoliberálnímu útoku na sociální i politická práva.

Podle debat na aktivistických fórech však bylo smyslem sobotní akce spíše demonstrovat, že je se současným stavem světa nespokojena většina lidí bez ohledu na národnost a že se dokáže ozvat společně.

Hnutí doposud nemá konkrétní a všemi uznávané cíle. V rámci něj ale působí řada iniciativ, které se snaží o jejich formulaci.

Od Madridu po Manilu

V Madridu se o víkendu konalo celkem pět průvodů a demonstrací. Počet přítomných organizátoři odhadli na půl milionu. Dalších 400 tisíc mělo do ulic vyjít v Barceloně. Podle katalánské policie však účast nepřekročila 100 tisíc. Ve Valencii, Seville či Zaragoze demonstrovalo dalších 40 až 50 tisíc Španělů.

Podobnou návštěvu — tzn. desetinásobek obvyklého počtu — uváděli organizátoři protestů na newyorkském Manhattanu. V Los Angeles se sešlo na 5000 lidí, v Chicagu, Denveru, Bostonu, Pittsburghu vždy kolem dvou tří tisíc.

Zvláštní pozornost amerických masmédií upoutalo srocení ve Washingtonu, jehož účastníci v parku National Mall přihlíželi odhalení pamětní desky Martina Luthera Kinga. Syn známého aktivisty Martin Luther King III pak shromážděným řekl: „Pomohli jsme automobilovému průmyslu a to bylo dobře. Pomohli jsme Wall Streetu. Teď je čas pomoci pracujícím Američanům. Věřím, že kdyby byl můj otec naživu, byl by právě teď tady s námi.“

V mimošpanělské Evropě byla nejvíce navštívena demonstrace v Římě (200 tisíc lidí), kde si však takřka veškerou pozornost médií získalo vandalství přibližně 200 výtržníků. Podle agenturních zpráv bylo zničeno několik aut, výloh a také socha Panny Marie, vyhozená z kostela svatého Petra a Marcellina na ulici. Při potyčkách výtržníků s policií bylo zraněno celkem 135 lidí (105 z toho policistů). Na krátko vzplála i přístavba u budovy italského ministerstva obrany.

K dílčím konfliktům s pořádkovými silami došlo též v Chicagu, kde policie odmítla demonstrantům povolit zábor parku a 175 z nich zadržela, v Londýně, kde policisté uzavřeli oblast okolo hlavní burzy, a v Berlíně. Zde chtělo několik stovek protestujících postavit stany před Bundestagem, úřady jim ale záměr zmařily. Menší stanová městečka zůstala naopak i v neděli stát v Londýně (70 stanů), Amsterdamu (50 stanů) a Frankfurtu (30 stanů).

Protestů v dalších evropských metropolích zúčastnilo od 25 tisíc lidí (v Lisabonu) do několika stovek v Praze či ve Stockholmu. V Londýně či Berlíně demonstrovalo přes 10 tisíc lidí, v Athénách, Mnichově nakonec i Bruselu okolo dvou tisíc.

Několikatisícovou účast měla též shromáždění v Ciudad de México, Limě či Santiagu de Chile. V australských či asijských městech se sešlo protestujících zpravidla několik stovek.

Další informace:

The Guardian 'Occupy' anti-capitalism protests spread around the world

AFP 'Indignant' Activists Launch Worldwide Protests

BBC News Rome counts cost of violence after global protests

El País Madrid's Sol square lights up the global stage for world protests

El País World unites for 15-M-inspired protests

The Local — Germany Anti-capitalist demos continue overnight

    Diskuse
    October 17, 2011 v 16.50
    Snad to redaktorovi uniklo, ale protest se konal i v Praze:
    http://www.skutecnademokracie.cz/
    October 17, 2011 v 18.13
    Neuniklo, zmiňovali jsme jej ve zprávě z minulého týdne i s místem srazu. Tato je zpětně-přehledová, ze světa. Mimochodem, masmédia uváděla, že se pražského protestu zúčastnilo 250 lidí. Bylo jich ve skutečnosti více?
    October 17, 2011 v 18.18
    I když se zdá Skutečná demokracie ještě nevyzrálá a nepříliš početná, je to v každém případě krok správným směrem. Všichni lidé, kterým se díky takovýmto aktivitám otevřou oči a začnou se angažovat proti stávajícímu systému, jsou vlastně podhoubím hnutí, které v budoucnu může změnit systém. Už samotné vytržení z pasivity je přínos. To, že je současný systém sebedestruktivní, ještě neznamená, že není ideologicky propracovaný, po celá léta musel čelit tzv.socialistickým státům, levicovým stranám a tím se jeho ideologové zocelili. Média do běžného občana tuhle ideologii perou těžkým kalibrem, veřejnopravní nevyjímaje. Kolikrát si říkám, jestli je na tom, co se týče politických informací, lépe běžný občan ČR, nebo KLDR. Takže jen víc takových hnutí, jen víc angažovaných občanů.
    October 17, 2011 v 20.45
    Kolik jich bylo?
    Pane Jedličko, u Klárova, kde jsem se pokusil všechny v průvodu spočítat, to bylo i s novináři a fotografy (bylo těžké je odlišit od protestujících) 290 lidí (+-10 lidí). Protože to část lidí začala na Klárově balit, myslím, že pak už protestující pouze ubývali. Na Hradčanské náměstí pak dorazila snad polovina. Po sněmu SDT se i ten zbytek začal rychle vytrácet, včetně mě. :-)

    Doufám, že tím neporušuji místní pravidla, ale dovolím si odkázat na vlastní reportáž z akce: http://www.letorost.cz/2011/svetova-revoluce-nezacala/
    October 17, 2011 v 22.21
    Díky, pane Koubo, za informaci i za odkaz