Čilý ruch vládne dle pokrokářských médií od neděle v parku Zuccotti — místě na newyorském Manhattanu, kde od 17. září táboří stovky amerických rozhořčených. Upravuje se stanové městečko, dovybavuje kuchyně, rozšiřuje hygienické zázemí. Dle mluvčích iniciativy Occupy Wall Street, jež protest organizuje, cítí účastníci podporu značné části společnosti. Mezi burzami a sídly velkých firem tak chtějí svou formou protestovat „třeba i měsíce“.

Stoupenci iniciativy se vyslovují k řadě společenských témat. Nejen dle Jeffa Bradyho, jenž protest sleduje pro síť angažovaných rádií NPR, je ovšem hlavní myšlenkou iniciativy protest proti způsobu, jakým se za stávající krize přistupuje k veřejným politikám, korporacím a sociálním právům.

Soudě dle výpovědí demonstrantů samotných se protestujícím nelíbí zejména politika škrtů, jež mají primárně uklidnit trhy a investory, přičemž likvidují pracovní místa i neekonomickou základnu hospodářství. Protestuje se také proti nedostatečnému zdanění a výhodám (resp. úlevám) pro bohaté a velké firmy anebo politice americké centrální banky.

Obecnými předměty nevole jsou dále hrabivost korporací, zvyšující se rozdíly v příjmech a bohatství či policejní brutalita.

„Používáme taktiku revolucí z Arabského jara. Postupujeme v duchu myšlenky ne-násilí, abychom dosáhli našich cílů — zásadních změn —, a přitom v co největší míře zajistili bezpečnost všech účastníků (protestů),“ píší o způsobech svého boje sami demonstranti na internetových fórech.

Počet stálých obyvatel tábora v parku Zuccotti je novináři odhadován na 200 až 300. Různých protestních průvodů a akcí se pak účastní v průměru 1000 až 3000 lidí ze všech věkových skupin.

Zásah na mostě

Protesty u Wall Streetu začaly krátce po třetím výročí pádu investiční banky Lehman Brothers (15. září 2008) — symbolického počátku stále trvající krize. Masmédia o nich však začala více informovat až před několika dny.