Přibližně 50 lidí bylo ve středu v Minsku zadrženo během dnes velmi oblíbené formy protirežimního protestu — tichém shromáždění a pochodu ulicemi bez skandování nebo transparentů, jenom za rytmického tleskání. Podle dopisovatelů Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL) šlo o již devátý počin tohoto typu v řadě.

Podobně jako nedávno v arabském světě organizují se i současní běloruští demonstranti přes sociální sítě Facebook či Twitter. Na místo jich dorazí zpravidla 100 až 500, přičemž policie — obvykle v civilu — protest do několika desítek minut rozežene.

Řádově desítky osob bývají odvlečeny do přistavených autobusů a na několik dní zadrženi. Spolu s účastníky je obvykle zatknuto i pár novinářů.

Podle výkladu reportérů BBC a AFP je potlesk ironickým vyjádřením názoru na způsob vládnutí Alexandra Lukašenka. Znalci běloruské situace z RFE/RL ale připomínají, že má i praktický význam. Během minulých zpravidla tisícových protestů totiž docházelo k častým provokacím, vykřikování nenávistných hesel či přímo vandalismu. Represivní složky tak snadno získávaly záminky zakročit.

Nyní dochází k zákrokům také, ale přeci jen o dost rozpačitěji.

Současná série protestů byla zahájena v první polovině června poté, co začal běloruský režim otevřeně zakazovat hlučné demonstrace motivované hospodářskou krizí. Dosud největší protestní akce proběhla na Den (běloruské) nezávislosti 3. července, kdy se do ulic vydali tisíce lidí v několika městech zároveň. V Minsku bylo po tomto protestu zadrženo 180 lidí, v ostatních městech 220.

Role Západu

Mluvčí odpovědných úřadů i sám Lukašenko označují nynější protestní vlnu za dílo malé skupiny zaplacených aktivistů, kteří se snaží očernit běloruskou pověst na Západě. Běloruské občansko-opoziční skupiny jsou vskutku vládami zejména střední Evropy podporovány; z každé videonahrávky protestu je ale patrný jeho spontánní a nijak dehonestující charakter. Provokativní vyznění dodává počinům teprve postup přítomných policistů v civilu.

Stávajících protestů se rovněž neúčastní známí představitelé opozičních stran.

Lukašenkův režim se v minulých letech snažil prezentovat vstřícněji. Byla propuštěna většina politických vězňů, povoleny opoziční noviny a před prosincovými prezidentskými volbami dokonce umožněno protirežimním kandidátům vystoupit ve státem kontrolovaných médiích.

Po volbách, které Lukašenko opět vyhrál, a následných demonstracích se ale režim znovu zatvrdil. Byly zatčeny stovky aktivistů. Tři z šesti protilukašenkovských kandidátů jsou ve vězení dodnes.

K poslednímu utužení opresivní povahy režimu došlo po dubnovém výbuchu nálože v minském metru a po hospodářském propadu v průběhu května.

Hlavní je hospodářství

Vedle protestů zažívá dnešní Bělorusko i hlubokou ekonomickou krizi — podle agentur nejhorší ekonomickou krizi za 17 let Lukašenkova vládnutí. V důsledku květnové devalvace dlouho nadhodnoceného platidla (o 36 procent) klesla reálná hodnota mezd a vzrostly ceny všech základních potravin i zboží. Například ovoce je nyní dražší o 50 procent, čaj o 46, paliva o pětinu a maso, chleba či zelenina o desetinu.

Ceny základního zboží byly po prvním skoku zmraženy. Minulý týden však vláda uvedla, že je v nejbližší době začne uvolňovat.