Za skutečnou mediální válku označila ČTK stav, do něhož přerostla v těchto dnech nevraživost mezi Minskem a Moskvou vyvolaná vleklými spory o ceně za dodávky ruského zemního plynu a o podmínkách společné celní unie. Vzájemná kritika přes média může být podle ruských analytiků i projevem nervozity Minsku před prezidentskými volbami, které by se v Bělorusku za bedlivé pozornosti mezinárodního tisku měly uskutečnit příští rok v únoru.

Běloruský vládní list Respublika v úterý demonstrativně přetiskl článek předního ruského opozičního politika Borise Němcova, který analyzuje působení Vladimira Putina v čelných politických funkcích během uplynulých deseti let. Útočný článek, který obsahuje kritické výhrady vůči Putinově politice, doplnila redakce běloruského listu poznámkou, že jeho obsah je „silně aktuální”.

V samotném Rusku měl Němcovův rozbor dramatický osud: když nedávno v Petrohradě stotisícovým nákladem vyšel, úřady ho zabavily a ruské Středisko pro boj s extremismem začalo jeho obsah „studovat“.

Žádného pochopení se nedostává ani běloruskému prezidentovi Lukašenkovi v moskevských médiích. Televize NTV počátkem července vysílala dvoudílný pořad nazvaný „Kmotrovský tatíček“, v němž vykreslila Lukašenka jako diktátora zapleteného do zmizení politických protivníků. Výpad proti Lukašenkovi provedl i první program ruské státní televize a stanice Russia Today vysílající v angličtině.

Minsk na tyto útoky reagoval podobně - hlavní kanál běloruské státní televize si k obsáhlému rozhovoru pozval gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho, který je v Moskvě po loňské rusko-gruzínské válce považován za nejméně vstřícného státníka v celém postsovětském prostoru. Patnáctiminutové interview v ruštině vysílala běloruská televize minulý týden.

Další podobný krok má prý Bělorusko ještě v záloze. Na čtvrtek je ohlášen rozhovor s litevským prezidentem Valdisem Zaltersem, který je znám jako tvrdý kritik ruské politiky na Kavkaze.