Běloruský prezident Alexandr Lukašenko obhájil podle oficiálních výsledků nedělních voleb svůj post se ziskem 79,7 procent hlasů. Podobně jako vždy za poslední léta tak volby končí již po prvním kole. Účast byla dle ústřední volební komise více než devadesátiprocentní, podpora nejúspěšnějšího z devíti opozičních kandidátů  nepřesáhla tři procenta.

Drtivá většina frakcí běloruské opozice označila volby za frašku a na nedělní večer svolala do Minsku protesty. Podle zahraničních agentur se jich zúčastnilo deset až čtyřicet tisíc lidí. Demonstrující požadovali Lukašenkův odchod a vypsání nových voleb. Dočkali se ale pouze tvrdého zásahu pořádkové policie, při kterém byly desítky lidí zraněny a stovky zadrženy.

Napadeno nebo zatčeno bylo také pět z celkových devíti opozičních prezidentských kandidátů. Podle agentury Reuters policie zatkla Nikolaje Statkeviče, Rygora Katuseva, Vitalije Rymanševského a Andreaje Sannikova. Ten byl před svým zatčením policií navíc napaden poté, co na demonstraci prohlásil, že Lukašenkova vláda je již u konce.

Krátce po uzavření volebních místností byl na centrálním minském náměstí policií zbit do bezvědomí další kandidát opozice Uladzimir Njaklajev, jenž se měl umístit na druhém místě za Lukašenkem. Podle Njakljajevovy ženy byl poté policií odveden z nemocnice, kde se zotavoval z poranění hlavy.

Dílo provokatérů?

Protestující se měli původně sejít na Říjnovém náměstí. Kvůli veliké ledové ploše, kterou zde nechala vybudovat správa města údajně proto, aby masovým protestům předešla, se ale museli přesunout na náměstí Nezávislosti, kde sídlí všechny důležité vládní úřady.

Někteří z demonstrujících pak začali rozbíjet dveře a okna vládních budov a snažili se dostat dovnitř. Podle opozice to byli provládní provokatéři, kteří měli za úkol dát policii záminku pro tvrdý zásah. Některé z výtržníků si podle agentury Reuters zpacifikovali sami demonstrující.

Při zásahu utrpělo zranění s různými stupni závažnosti také několik domácích a zahraničních novinářů, včetně redaktorů serveru gazetaby.com, deníku New York Times, týdeníku Novaja Gazeta nebo televize Russia Today.

Evropa se dívá

Evropská unie sleduje dle oficiálních komentářů dění v Bělorusku velmi bedlivě a zvažuje, jak pevné vztahy bude s desetimilionovou post-sovětskou zemí nadále udržovat. Lukašenko se chce více otevřít Evropě a snížit svou závislost na Rusku, a proto potřebuje, aby evropské organizace jeho zvolení posvětily.

Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek ale prohlásil, že incident, po kterém musel být Njakljajev hospitalizován, je nepřijatelný. „Tento zbabělý útok na bezbranného kandidáta na prezidenta Běloruska hanebný a ostudný,“ řekl doslova.

Během Lukašenkovy šestnáctileté vlády se běloruská ekonomika opírala o energetickou podporu svého hlavního spojence — Ruska. Země Rusku podle agentury Reuters neslouží pouze pro transport plynu, ale také jako nárazník před členskými státy NATO.

Vztahy Minsku a Moskvy ovšem v posledních letech ochladly a Lukašenko si začal vytvářet geopoliticky neutrální image, založenou na specifickém běloruském nacionalismu.

Při rozhodování o oficiálním postoji EU k běloruským volbám se pravděpodobně nejvíc přihlédne k názoru pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), kteří by měli svoji zprávu vydat v pondělí odpoledne.

Mise OBSE výsledky běloruských voleb ještě nikdy neuznala. Letos se ale několik jejich zástupců nechalo již předem slyšet, že volby proběhly regulérněji než v roce 2006.

Další informace:

Reuters Police break up mass protests after Lukashenko landslide

The Guardian Clashes in Belarus after thousands turn out in protest at alleged vote-rigging

RFE/RL Lukashenka Claims Victory Amid Police Crackdown