„Organizují si stávky, protože jim nedovolíme vyvážet palivo, cigarety a další zboží bez příslušných poplatků (...) Jsou to obyčejní kšeftaři (...) To se mám jen nečině dívat? Budu je sledovat, a potom udeřím tak tvrdě, že ani nestihnout utéct za hranice.“

Tato slova pronesl běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pondělním vysílání státní televize. Rétoricky tak propojil dva jevy, které se v zemi rozmohly po plném propuknutí hospodářské krize na konci května: úsilí šmelinářů vydělat na vývozu běloruského zboží, jehož ceny jsou nyní zmražené, a snahu opozičních skupin využít situace k protirežimním protestům.

Podle agenturních komentářů je výrok běloruského autokrata jasnou výhrůžkou všem, kdo by na stávajících problémech chtěli demonstrativně poukázat na jejich politické příčiny nebo na vedlejší důsledky oficiálního řešení.

Od konce května, kdy běloruská centrální banka devalvovala hodnotu místního rublu o 36 procent, se v zemi uskutečnilo již několik dílčích protestů. Nejvýznamnější z nich proběhl v pondělí u příhraničního města Hrodno, kdy skupina více než sta řidičů zablokovala auty přechod do Polska.

Podle Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFL/RL) řidiči protestovali proti omezení, které vysoce zpoplatňuje výjezd vozů s více než pěti litry paliva v nádrži. Blokádu se nejdříve pokusila ukončit pohraniční policie, avšak neuspěla. Za několik hodin pak na místo dorazily zvláštní pořádkové jednotky, které řidiče rozehnaly silou.

Různé opoziční skupiny se současně snaží podnítit v Bělorusku velkou stávku. Jejich apely ale zatím větší ohlas nemají.

Příčiny krize

Bělorusko zažívá podle agentur nejhorší ekonomickou krizi za 17 let Lukašenkovy vlády. V důsledku devalvace dlouho nadhodnoceného platidla klesla reálná hodnota mezd a vzrostly ceny všech základních potravin i zboží. Například ovoce je nyní dražší o 50 procent, čaj o 46, paliva o pětinu a maso, chleba či zelenina o desetinu. I tak je ale vše stále levnější než v sousedních zemích.