Běloruské úřady údajně zakázaly místním novinářům psát o hospodářské a valutové krizi, která zemi postihla. Kancelář prezidenta Alexandra Lukašenka podle ruského listu Kommersant svolala zvláštní ideový seminář šéfredaktorů státních médií, na kterém jim doporučila nezařazovat příspěvky o padajícím kurzu běloruského rublu, nezaměstnanosti a růstu maloobchodních cen.

Bělorusko se potýká s vážnými měnovými problémy, které začátkem letošního roku vyvolalo masové skupování valut. Cizí měnu Bělorusové nakupovali z obavy před očekávanou devalvací běloruského rublu. Pro řešení krizové situace musel stát uvolnit značnou část svých valutových rezerv. Minsk rovněž od března jedná s Moskvou o půjče ve výši tří miliard dolarů (téměř 50 miliard korun).

Bezprostřední příčinou nervozity běloruské vlády se stala zpráva ředitele místního statistického úřadů, z níž tisk bohatě citoval. Ve zprávě se uvádělo, že v důsledku valutové krize v zemi na 600 tisíc lidí „pozastavilo svou pracovní činnost“, jinými slovy přišlo o práci. Skokové zvýšení nezaměstnanosti vyvolal nedostatek valut, který blokoval dovoz nezbytných surovin a součástek.

Mediální politika Lukašenkova režimu je vystavena sílící kritice doma i v zahraničí, zejména po loňských prezidentských volbách, které opozice označila za zfalšované. Články tvrdě kritizující režim koncem dubna vedly k uzavření dvou opozičních listů Naša Niva a Narodnaja Volja. Jejich politické zpravodajství údajně poškozovalo veřejné zájmy a očerňovalo státní úřady.

Stoupenci opozičních novin ve středu v Minsku zorganizovali protestní akci na státem sponzorované výstavě „Sdělovací prostředky Běloruska“, na níž se měly možnost představit hlavní noviny a internetové servery podporující režim. V okamžiku, kdy na výstavě promluvil ministr informací Aleh Praljaskovski, začala skupina opozičních aktivistů demonstrativně nahlas předčítat články ze zakázaných novin.