Dva podezřelé z přípravy pondělního teroristického útoku se v noci na středu podařilo zadržet běloruské policii. Oba se údajně znají a důvodnost jejich obvinění prý dokazuje video z místa útoku. Záhadou ovšem zůstávají motivy činu. Pachatelem, jenž do metra přinesl bombu (a podle videa zanechal v tašce na nástupišti), byl dle profilu běloruské KGB sedmadvacetiletý muž neslovanského vzhledu s plnovousem. Mluví se ale i o ruských islamistech, soupeřících tajných službách, opozici, zahraničí a samotném Lukašenkovi.

V Bělorusku se teroristické útoky téměř nedějí. Během toho pondělního, který se uskutečnil v minském metru, přitom zahynulo dvanáct osob a 192 dalších bylo zraněno. Jako takový se stal nejhorším v dějinách země a nad jeho důvody se rychle rozeběhla čilá, státními médii moderovaná debata.

Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko naznačil, že atentát byl pokusem o destabilizaci země ze zahraničí, ale není vyloučen ani jeho vnitrostátní původ. Podle zástupců ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) je jisté, že útok mají na starosti islamističtí ozbrojenci z Kavkazu.

Komentátoři ale poukazují na to, že na rozdíl od Ruska nemá Bělorusko problémy s islamistickým povstáním a ani nebylo součástí žádných zahraničních misí v arabských zemích.

Plukovník KGB Valerij Kostko prohlásil, že náboženský nebo nacionální motiv je vyloučen a za útokem nestojí ani běloruská politická opozice.

Ta společně s nezávislými internetovými médii pro změnu hovoří o tom, že by mohl útok pocházet zevnitř země, a to přímo od jedné z bezpečnostních služeb, které mezi sebou bojují o udržení moci.

Někteří členové běloruské opozice také poukazují na to, že by za atentátem mohl stát sám Lukašenko, který by krizi mohl využít k zatýkání svých politických oponentů, nebo případně k odlákání pozornosti od tvrdého zásahu proti opozici po loňských prezidentských volbách.

Potřeba nejistoty

Dílčí teroristické útoky, i když zdaleka ne v takovém rozsahu, se v Bělorusku odehrály už v letech 2005 a 2008. Podle ruského listu Kommersant, který debaty o pondělním činu shrnuje, jsou mezi útoky jisté podobnosti, a mohl by je mít na starosti soupeřící bezpečnostní aparát. Ani v jednom případě předchozích atentátů nebyl nikdo obviněn.

„V ruských a běloruských opozičních médiích zazněly dohady, že za teroristickým útokem v roce 2008 stál bývalý tajemník Bezpečnostní rady Viktor Šejman, který tímto způsobem válčil se svými konkurenty ze silových struktur, kontrolovaných prezidentovým synem Viktorem Lukašenkem,“ napsal Kommersant.

Komentátoři se tak shodnou jen na tom, že ať je již za atentátem kdokoliv, má zájem na tom, aby v zemi vyvolal nejistotu. Zda je to opozice, vládní úřady, nekontrolované bezpečnostní složky, islamisté, nebo jde o útok ze zahraničí, ale nikdo neví, dodává renomovaný ruský deník.

Běloruskem se mezitím šíří strach z dalších atentátů. Přestože bylo minské metro již otevřeno, lidé se ho bojí využívat. „Všichni jsme v šoku,“ řekla agentuře Reuters jedna z obyvatelek města. „Nikdo si nedokázal představit, že by se něco takového mohlo stát v Minsku — kdekoliv jinde ano, ale ne v Minsku.“

Běloruské úřady již nařídily zvýšení bezpečnosti na stanicích i letištích. Na některých místech kontrolují vojáci cestující za pomoci detektorů kovu.

Ve prospěch státu?

Nezávislá satelitní televize Bielsat, kterou financuje polská televize, ve svém komentáři uvedla: „Takováto událost může být pokusem odpoutat pozornost od problémů, s nimiž se nyní Bělorusko potýká (...). Bez ohledu na pachatele je tato situace pro státní moc výhodná. Tragédii je možné vždy využít k zesílení represí.“

„Stále si pamatuji explozi ve Vitebsku v roce 2005,“ řekl běloruský politolog Juri Chavusau. „Podobně jako výbuch v roce 2008 byl provázen masivním zatýkáním opozice. Takže můžeme říct (…), že reakce na tento incident bude podobná — stejně iracionálně masivní. Naše bezpečnostní složky prostě neznají jiný způsob,“ dodal.

Bývalý předseda státního kolchozu Lukašenko vede zemi od roku 1994. Občanům nabízí štědré sociální zázemí a důchody, umožněné ruskými dotacemi, a zároveň se snaží o umlčení nezávislých médií i politické opozice.

Po posledních prezidentských volbách v prosinci policie při násilném potlačení opozičních demonstrací zadržela na sedm set protestujících včetně opozičních prezidentských kandidátů a novinářů.

Evropská unie i Spojené státy po zásahu zavedly proti režimu autoritářského prezidenta nové sankce. Lukašenko naopak označil opoziční střetnutí za puč financovaný Západem.

Další informace:

Radio Free Europe/Radio Liberty Belarus Mourns As Authorities Identify A 'Non-Slavic' Suspect In Subway Blast

Radio Free Europe/Radio Liberty Minsk Bombing Has Everyone Asking: Who Could Benefit?

AFP Belarus makes arrests over mystery bombing

The Guardian Minsk metro bomb could be work of outsiders, says president