Zářným zítřkům i nadále vstříc

Roman Juriga

Proti argumentům o limitech jaderné energetiky budou i nadále stát obvyklé a zaručeně „pravdivé“ a donekonečna se opakující lži stovek pravicových i levicových politiků i tzv. veřejnoprávních médií, elektrárenských monopolů a správců energetických sítí.

Zajisté by se u člověka, který vždy, zásadně a kategoricky odmítal (také v ČR!) výstavbu a provoz jaderných elektráren, dalo očekávat, že se bude chtít na vlně vzedmuté nedávnými událostmi v Japonsku nějak „odvézt“.

Někteří lidé podvědomě očekávají, že budu chtít své jednoznačně negativní stanovisko k jaderné energetice nedávným neštěstím, ke kterému došlo v důsledku série havárií ve Fukušimě a na několika dalších jaderných zařízeních v Japonsku, nějak podepřít anebo odůvodnit.

Jakkoliv by mě takovéto jednání jakožto odpůrce jaderné energetiky mohlo lákat a jakkoliv by snad bylo i pochopitelné, pokládal bych jej osobně — při pohledu na nešťastné japonské lidi vystavené radiaci — za nečestné.

Pokusím se bez ohledu na nedávné události, které stejně v ČR a ani jinde na světě pro-jaderným politikům a ani podnikatelům, kteří si je platí, oči neotevřou, pouze zopakovat několik skutečností, které však bezvýsledně opakuji již několik let. V zemích jako ČR anebo Slovensko jsou totiž mocipáni i pospolitý lid pevně rozhodnuti jaderné elektrárny stavět a podporovat bez jakéhokoliv ohledu na rizika, jež tato technologie přináší.

Proti mým tvrzením budou pro ty, kdo by si snad ve světle nedávných japonských událostí dovolili u nás o jádru i zapochybovat, stát obvyklé a zaručeně „pravdivé“a donekonečna se opakující lži („opakovaná lež se stává pravdou“) stovek pravicových i levicových politiků i tzv. veřejnoprávních médií, elektrárenských monopolů a správců energetických sítí.

Dovolím si proto pouze shrnout, či spíše pouze zopakovat hlavní argumenty, proč jsem proti jádru a také naznačit, jak tyto věci vidí druhá strana, totiž ti, kdo budou (a nejenom u nás v ČR a na Slovensku) s podporou pospolitého lidu i nadále centralizovanou jadernou energetiku prosazovat, ať by se dělo cokoliv a byť by třeba půlka planety byla zničena radiací.

Šest důvodů proti

1. Jaderná energie je nebezpečná. Těžba, doprava, zpracování, skladování a využití jaderných materiálů i manipulace s těmito materiály a také skladování odpadů z jaderných elektráren je spojeno s četnými riziky a zejména v případě nehod s katastrofálními a nepředvídatelnými dopady na zdraví a životy lidí a celých ekosystémů.

Zde každý poctivý zastánce „neomylné“ ruky trhu samozřejmě namítne, že hlavní je přeci zisk a že zdraví a životy lidí a nějakých těch brouků a rostlinek jsou vlastně něčím, co ve srovnání s penězi, které využití jádra dnes přináší hrstce vyvolených (resp. „těch schopnějších“), vlastně ani nestojí za řeč a vlastně ani za ten papír, na kterém se o tom píše…

Je proto nabíledni, že u našich politiků, kteří až na výjimky vesměs věří našemu panu prezidentu Václavu Klausovi především, že „špinavé peníze neexistují“, ani únik radiace z 10 reaktorů nepřinese kýženou názorovou změnu.

2. Jaderná energie je nedemokratická. V rukou těch, kdo jí využívají a obchodují s ní, se soustřeďuje obrovská ekonomická a také mediální i politická moc. Vládcové a šéfové energetických monopolů, na nichž je závislá většina obyvatelstva pak ovládají lidi nejenom prostřednictvím účtenek za dodávky energie, ale také prostřednictvím zaplacených politiků a médií. „Z míst nejvyšších“ a s využitím vlastních zpravodajských kanálů i týmů psychologů se pak lidem říká, co si mají o energetice myslet a také to, co o energetice mají anebo nemají vědět.

Každý, kdo na tyto skutečnosti a praktiky (v ČR zcela běžné) poukáže, je pak obviněn z „paranoie“ případně z „přehnané nedůvěry“ vůči těm, kdo to přeci s námi všemi „myslí dobře“ (podporují třeba český hokej) a musí vědět nelépe, jak to s tou energetikou vlastně je. (Kdo podporuje jádro, je expert a odborník. Kdo ne, je hlupák a nedouk a vlastně ani není „jeden z nás“ atd.…)

Typickým rysem proti-demokratičnosti atomové moci je zejména to, že ve veřejně-právních  médiích není dokonce ani ve vypjatých situacích jaderných havárií poskytnut odpovídající prostor těm, kdo mají k využití jádra vážné výhrady, a mohli by svými názory ovlivnit veřejnost.

3. Jaderná energetika a její podpora je dnes hlavní a zásadní překážkou ekologické energetiky založené na obnovitelných zdrojích energie. Politická a ekonomická rozhodnutí vedoucí ke stavbě jaderných zařízení vedla v posledních dvou desetiletích vždy a všude, kde k nim došlo anebo mělo dojít, k zastavení rozvoje ekologické energetiky všemi možnými legálními, pololegálními i nelegálními prostředky.

Na tom se v zemích ovládaných jadernými energetickými monopoly (a ČR v tomto směru opět není žádnou výjimkou) vždy podíleli a podílejí politici, zákonodárci a úřednictvo spolu s výše uvedenými médii. Tito aktéři spolupracovali a spolupracují na likvidaci nezávislých ekologických výrobců elektrické energie a proti ekologické energetické legislativě ve snaze umožnit, prosadit a odůvodnit výstavbu co nejvíce bloků jaderných elektráren.

Na toto v ČR každý „vlastenec“ čerpající argumentaci a přesvědčení z  mainstreamových médií a od politiků (pravicových i levicových) ovládaných energetickými koncerny, okamžitě namítne, že přeci ty „ekologické zdroje“ jsou nestabilní a především málo ekologické (vrtule na kopcích a modré plochy na polích, „No prostě hnus!“) a především (samozřejmě!) „neekonomické …“

4. Jaderná energetika prohlubuje závislost zemí, které ji využívají, na nestabilních a nedemokratických režimech a netransparentních ekonomických subjektech. I malé dítě ví, že slunce, které svítí na vaši střechu, vítr, který se nad ní prohání, a také voda v nedaleké řece, byla vždy energií od Pána Boha a „zadarmo“ a je energií domácí.

To samozřejmě velmi ztěžuje a vlastně od základu zpochybňuje „posvátnou“ a pro malého českého člověka nezpochybnitelnou roli tzv. „velkých hráčů“ a distributorů a jimi prováděné zdaňování, mezinárodní machinace a nejrůznější účetní kejkle i jejich potřebnost.

Energetickým monopolům, které vsadily na „levné“ jádro (vědí, že rizika i případné vzniklé škody nebude nikdo schopen ani vyčíslit a ani zaplatit), se jednalo a jedná především o maximalizaci zisku a o udržení ekonomické, politické a především faktické moci, o kterou se tyto subjekty nechtějí s nikým dělit.

5. Jaderná energetika je vždy (!) spojena se lhaním a podvody, často dokonce před očima důvěřivé veřejnosti. Sám za sebe zde mluví třeba případ Temelína. Jen málokdo si dnes pamatuje, že měl mít původně 4 bloky a ne pouze bloky 2 a také to, že měl celý (tj. se čtyřmi bloky) stát celkem kolem 30 mld. korun. Nakonec jej byla (jakožto odpůrce jádra můžu konstatovat, že díky Bohu) postavena pouze polovina, avšak za celkem (přiznaných) 110 mld. korun — tj. polovina za cenu dosahující téměř čtyřnásobek ceny původně odhadované…

Z pohledu lidí názorově „blízkých Hradu“ je ovšem pochopitelné a dokonce snad i chvályhodné, že ti, kdo se na tomto mega- tunelu podíleli, si chtějí podobnou lekci „účetnictví“ pokud možno co nejdříve a opět s požehnáním zmanipulované většiny národa zopakovat. Zde však třeba slovenská elektrárna Mochovce (ale i proces výstavby jaderných elektráren v řadě dalších zemí od USA až po Japonsko) skýtá prakticky stejně „utěšený“ obrázek… Zařízení se oproti plánu prodražují dvakrát až osmkrát a pozastavit se v těchto případech nad transparentností výběru dodavatelů, či snad dokonce nad výší provizí pro politiky, je pokládáno za nemístné.

6. Jaderná energetika není ani zdaleka tak spolehlivá, jak se tvrdí. Svědčí o tom třeba prostá skutečnost, že o dvou kusech ledu, které upadly z vrtule větrné elektrárny u Pavlova před rokem a půl, se opakovaně dozvídal celý národ. O tom, kolik „plánovaných“ (opravy) a „neplánovaných“ (kvůli poruchám) odstávek měli třeba v uplynulém roce jaderné bloky Temelína, Dukovan, Mochovců a Jaslovských Bohunic, jsme se však z médií nedozvěděli takřka nic.

Známým problémem bylo, je a bude i do budoucna zajištění bezpečného skladování jaderného odpadu. Další nepříjemnou skutečností, o níž se média jaksi neodvažují mluvit, je, že stávající ložiska uranu jsou odhadována pouze na nějakých 30 až 40 let a že jeho cena na světových trzích stoupla v posledních dvou letech až o 800 procent…

Zřejmě i proto vlády ČR a Slovenska v tichosti uvažují nad „opětovným otevíráním“ a také „otevíráním nových“ uranových dolů. Zisk nade vše…

Zůstane „to“ při starém

Mnou uvedená konstatování proti jaderné energetice a také konstatování i argumenty protistrany jsou dostatečně známé a lze je doplnit řadou událostí z dávné i nedávné historie jaderné energetiky. Charakteristické bylo například, když nedávno kníže Schwarzenberg ve funkci ministra zahraničí ČR odletěl do USA jednat  s firmou Westinghouse (americký dodavatel jaderných elektráren) o zakázce za půl mld. korun a o možných provizích na druhý den(!) poté, jak se současné pravicové vládě v ČR řadou mocenských a z právního hlediska sporných legislativních kroků a rozhodnutí s podporou médií de facto „přes noc“ povedlo zlikvidovala celé odvětví ekologické energetiky.

Další ilustrací výše popsané situace jsou ale třeba také televizní záběry ze zdevastovaného pobřeží Japonska. Na pobřeží Tichého oceánu tam k obloze samozřejmě netrčí zbytky žádné (!) větrné elektrárny. I tam se totiž zřejmě nějaká moudrá vláda rozhodovala ve prospěch energie jádra a občané pro něj (po důkladné mediální masáži) zřejmě také vyslovili svoji bezpodmínečnou podporu. Média v Japonsku také průběžně informovala občany o výhodách, bezpečnosti a „neoddiskutovatelných dobrodiních“ jaderné energetiky a o všech možných špatnostech, nevýhodách a také zjevných „estetických selháních“ energetiky založené na obnovitelných zdrojích energie, tj. slunci, větru, tzv. malé vodě a biomase…

Nemusíme pochybovat ani o tom, že mezi tvořivými lidmi v Japonsku se našlo pár „zbloudilců“, kteří namísto atomovek chtěli stavět ty u nás a patrně také v Japonsku všemi svorně zatracované „větrníky“ anebo „slunečníky“, anebo dokonce nějakou tu malou vodní elektrárnu (chudáci ryby, že ano)...

Média, politici i voliči si tam (opět podobně jako u nás) „prozřetelně“ zvolili jádro a poslušné úřednictvo a správcové energetických sít pak jenom se svými odmítavými stanovisky s patřičnými razítky dokonali svoje pro-atomové dílo a ekologické zbloudilce v jejich „škodlivých aktivitách“ zastavili…

K obloze v Japonsku po vlně tsunami tak opravdu žádné zbytky „větrných monster“ a ani žádné „hnusně modré“ rozlámané sluneční panely netrčí a Japonci mohou být i nadále spokojeni s tím, jak dobře si tu svoji energetickou koncepci zvolili a čí hlas při jejím schvalování poslušně poslouchali.

Je mně pouze líto těch ozářených, kteří ve velké většině zřejmě nemohou za to, co se jim teď dle mého názoru díky výstavbě jaderných elektráren a chybné koncepci energetiky (tj. nikoliv díky vlně tsunami!) stalo. Je mně dokonce (promiňte, pane Klausi) upřímně líto i těch mrtvých, ozářených a otrávených ryb a dalších živočichů v japonském moři.

A co bude dál? Bylo by bláhové namlouvat si, že energetické koncerny v postkomunistických zemích i jinde ve světě sleví něco ze svých zářných plánů naší krásné atomové budoucnosti a sníží svoje na desetiletí dopředu naplánované zisky.

Neoliberální média a politici odchovaní u nás poněkud cynickým velkým vůdcem pozdě-ranního českého kapitalismu, dokonce již teď, ve dnech pokračující japonské jaderné havárie, pějí svůj nekončící chvalozpěv na „výhody a dobrodiní“ energie jádra a neváhají i nadále zatracovat ty „větrníky“ a „slunečníky“...

Důvěřivá veřejnost se k nim samozřejmě opět již brzy přidá (vždyť každý chce být „expert“ a „jeden z nás“, že ano) — buďte bez obav.

Můžeme se proto pouze modlit, aby ta naše zářná budoucnost, která se zde pod taktovkou nezastavitelné jaderné lobby připravuje, nebyla nakonec až příliš „zářná“.

    Diskuse
    PH
    March 21, 2011 v 20.12
    Souhlasím
    a navrhuji těm, kteří mluví o bezpečném jádru, aby o tom jeli přesvědčit Japonce pomocí přímo do Fukušimy a přesvědčovali je, že není třeba panikařit.
    March 21, 2011 v 20.25
    Nesouhlasím
    Kdo ví, pročpak jsem si při čtení prvních dvou odstavců emocionálního výlevu pana Jurigy proti jaderné energetice vzpomněl na „řeč o protikandidátech“ Jaroslava Haška. Možná to někoho napadne, když zde uvedu její část.

    Milí voličové!
    O svých protikandidátech nemohu říct nic dobrého. Jest mi to velice trapné, tím trapnější, poněvadž bych tak rád řekl vše nejlepší, abych dokumentoval, jak nejkrásnější pomstou může býti, neohlížeje se napravo ani nalevo, podvrátiti činnost svých protikandidátů, abych jim jaksi tímto skutkem vyrazil z ruky zbraně proti sobě. Bohužel však není mi to možné, chci-li promluviti k voličstvu úplnou pravdu. Každý člověk má chyby, řeknu spíše malé chybičky, jichž v lidském životě vyskytuje se celá řada, kteréžto slabůstky však sloučeny v jeden celek jsou s to učinit z každého jednotlivce v očích interesentů neobyčejného lotra. Podle toho musel bych použíti i o svých protikandidátech toho slova ´neobyčejného´, ale veden správnou zásadou, že jest lépe omluviti nebo zmenšiti viny svých bližních v očích voličů, používám jen slovo ´obyčejný´. I toto slovo zdá se mi však býti ještě ne dosti zjemnělé a vypadalo by to opět, jako bych se chtěl stejnými zbraněmi mstíti svým protikandidátům, i používám slovo ´lotr´ beze všech příkras, čili epiteton ornans.
    Bohužel však ani slovo ´lotr´ nevystihuje dobře soukromou i veřejnou činnost mých pánů protikandidátů, i snažím se vystihnouti lépe jejich charakter, aniž bych je urážel slovem ´padouch´.
    Ovšem ten, kdo je zná, ví pozitivně, že slova ´lotr´ nebo ´padouch´ jsou přespříliš mírná a naprosto nedostačitelná ke správnému vyjádření se o jejich charakteru.
    Tanou mi na mysli různé nadávky, které by se výborně hodily k charakteristice těchto pánů, kterých si ostatně velice vážím a ctím, ale jsem na rozpacích užíti slov tak silných ve slušné společnosti, za jako vás, velectěné shromáždění, doposud považuji.
    Jedno jméno horší než druhé mne svrbí na jazyku, ale nemohu, doopravdy nemohu, velectěné shromáždění, těmito přiléhavými tituly odhaliti vám celou tu mravní nahotu, s kterou nestydí se předstoupiti před vás, dlepřísloví ´Drzé čelo lepší než poplužní dvůr´. … atd. atd.

    Jak už jsem napsal, výlev pana Jurigy hrající na emoce čtenářů, bez toho, aby přinesl jakékoliv racionální informace, jak už je u zastánců větrníků proti jaderným elektrárnám běžné, nepřináší nic nového, jen popírá sám sebe a straší. Můžeme ho rozebrat:
    Bod 1., tvrzení, že „jaderná energie je nebezpečná“.
    Porovnání „nebezpečnosti“ jednotlivých druhů energíí zde: http://nextbigfuture.com/2008/03/deaths-per-twh-for-all-energy-sources.html nevypovídá moc o tom, že by jaderná energie byla z nejnebezpečnějších.
    Takže lež. Přesně jak pan Juriga říká. Ovšem tentokrát na jeho straně. Co se týká zisků a nějakých těch brouků a bylinek, odkazuji čtenáře na problémy v posledních letech zapřičiněné protijadernou lobby prosazovanými FVE.
    Bod 2., tvrzení, že „jaderná energie je nedemokratická“.
    Abych se přiznal zde trochu tápu, protože nejsem schopen pochopit v čem je podstata demokratičnosti či nedemokratičnosti nějakého zdroje energie, natož natož rozlišit, který zdroj energie je ´demokratický´, a který ne. Jestli ovšem správně chápu to co píše pan Juriga ve svých třech odstavcích, tak podle něj je nedemokratičnost energie zřejmě dána tím, že se o jejích nevýhodách nebo nebezpečí nereferuje ve veřejně-právních médiích. Bohužel ani zde nás pan Juriga neoslní nějakým odkazem na nějakou studii, ale jen předpokládá, že mu budeme věřit. Já se ale domnívám, že o nevýhodách a nebezpečí jaderné energetiky je veřejnost v ČR zpravena velice dobře. Bohužel ale pro pana Jurigu ani tyto informace nezmanipulovaly veřejnost na úroveň ke které to dospělo v sousedním Rakousku. To bude asi zřejmě důvod jeho rozladění a tvrzení, že „jaderná energie je nedemokratická“.
    Bod 3., tvrzení, že „jaderná energetika a její podpora je dnes hlavní a zásadní překážkou ekologické energetiky založené na obnovitelných zdrojích energie“.
    Opět odkazuji na boom výstavby FVE v ČR v posledních letech. Co zde jaderná energetika zastavila? Jak se zde projevil vliv „jaderného energetického monopolu“? Kdo je u nás jeho reprezentantem? Snad ne ČEZ, který sám vlastní tolik FVE?
    A pokud neplatí to co pan Juriga připisuje každému „vlastenci“ v posledním odstavci tohoto bodu, mohl by podat nějaké racionální argumenty namísto emocionálních výrazů? Asi ne, že.
    Bod 4., tvrzení, že „jaderná energetika prohlubuje závislost zemí, které ji využívají, na nestabilních a nedemokratických režimech a netransparentních ekonomických subjektech“.
    Tady jsem se ztratil už docela. Co chce pan Juriga říct? Že elektřina v větrných a fotovoltaických elektráren je zadarmo? Mám to chápat tak, že větrné a fotovoltaické elektrárny rostou na poli aniž by to člověka stálo pětník, a aniž by se musela získat jiná energie nutná pro jejich výrobu a instalaci? A o nějakém „levném jádru“ může psát pouze pan Juriga. Já jsem zaregistroval dostatek článků zpochybňujících láci elektřiny vyrobené jadernými elektrárnami. Ale stále ještě není tato energie tak drahá, aby musela být pro schopnost konkurovat jiným zdrojům energie dotovaná tak silně jako energie z větrných a fotovoltaických elektráren. Jinak je celý bod 4., tak jak ho pan Juriga napsal, jeden velký blábol jednostranně zaměřeného člověka, který není schopen širšího pohledu.
    Bod 5., tvrzení, že „Jaderná energetika je vždy (!) spojena se lhaním a podvody, často dokonce před očima důvěřivé veřejnosti“.
    Je to snad pouze výstavba jaderné elektrárny, která je spojena s lhaním a podvody? A co tunel Blanka, výstavba dálnic, ekotender a další ohromné veřejné investice? Tvářit se, že lhaní a podvody jsou výsadou pouze jaderných elektráren a tím argumentovat proti nim je také lež, tentokrát ovšem opět ze strany pana Jurigy. Problém lhaní a podovodů není primárně záležitost jaderné energetiky, ale obrovských peněz, které se v tom kterém případě točí. Kdopak platí pana Jurigu, že by Mostecká uhelná nebo nějaká obchodník s plynem?
    Bod 6., tvrzení, že „jaderná energetika není ani zdaleka tak spolehlivá, jak se tvrdí“.
    Opravdu nevím „o dvou kusech ledu, které upadly z vrtule větrné elektrárny u Pavlova před rokem a půl, přestože se o nich opakovaně dovídá celý národ“. Za to vím o havárii v Černobylu, a taky vím něco málo o jejích příčinách, které byly spíše v politickém systému než v technickém řešení jaderného reaktoru, které se notabene používalo jen na území bývalého SSSR. Vím také o haváriích vodních elektráren, jenž zabily mnoho lidí, a přesto nečtu slova pana Juryïgy, který by varoval před další výstavbou těchto zdrojů energie. A taky vím, že porucha v jaderné elektrárně spočívající ve špatném vyvážení osy turbíny, nebo úniku vody v sekundárním okruhu nemá s jadernou bezpečností naprosto nic společného. A pokud jsme se o nich nedověděli z médií takřka nic, tak bych řekl, že jen proto, že nebyly tak důležité, nebo proto, že media odvádí mizernou práci podobně jako například v případě informování o korupci ve státní správě. Ovšem vyčítat to jaderné energetice je opravdu dětinské.
    V každém případě bych na tomto místě uvítal nějakou tabulku se srovnáním spolehlivosti jednotlivých zdrojů energie, a případně množstvím poškozených při výrobě, montážích, na následky poruch, havárií, a tzv. externalit. Samotné tvrzení pana Jurigy mi nestačí.
    Vytahování argumentu, že cena uranu stoupá a nakonec někdy v budoucnu už nebude žádný k vytěžení, mi připadne fakt trapné.
    A opět se na závěr pan Juriga ohání „ziskem nade vše“ jako by si neuvědomoval, že to co kritizuje opět není záležitost čistě jaderné energetiky, ale obecný problém systému ve kterém žijeme. Proč nezmíní třeba problémy boomu výstavby FVE, nebo předražených dálnic ve spojitosti se „ziskem nade vše“? Dávat bezohlednost investorů do spojitosti pouze s výrobou energie z jaderných elektráren je demagogie, která racionálnímu zvážení výhod a nevýhod jaderné energetiky nepomůže, stejně jako podobné články, které nepřináší žádné racionální argumenty a podobně jako reklama útočí pouze na emoce.
    SH
    March 22, 2011 v 12.21
    ZÁSADNÍ POSTOJ.
    Každý, kdo jakkoliv kritizuje jadernou energetiku a při tom se v prvé řadě zásadně nepostaví proti jaderným zbraním, je v mých očích pokrytec, nebo dokonce lhář. Jaderné reaktory se všemi jejich průvodními problémy jsou totiž především nevyhnutelně nutné pro produkci jaderných zbraní. Ba dokonce i jejich likvidace má tytéž problémy jako jaderný odpad. Takže?!!
    March 22, 2011 v 14.16
    Jak Japonci sabotují obnovitelné zdroje
    Diskuse zatím vypadá, že Roman Juriga už to s ostouzením oponentů a neověřováním svých dojmů opravdu přehnal a nikdo se ho tu nezastane, přesto může být užitečné uvést jednu z jeho dezinformací na pravou míru:

    http://unit.aist.go.jp/rcpv/cie/outline/index.html

    Může to ostatně zajímat i příznivce jaderné energetiky, už proto, že mnozí z nás jsou milovníci pokročilých technologií a fotovoltaiku máme rádi, aspoň dokud se vyvíjí v laboratořích a používá tam, kde je doopravdy k užitku (zejména k zásobování energií, a ne ke kasírování dotací).
    March 22, 2011 v 14.38
    A ještě jedna oprava
    Tentokrát omylu Jiřího Šímy.

    S nedemokratičností jaderné energie má Roman Juriga docela pravdu. Jednak samotná technologie je vhodnější pro velké výkonné reaktory než pro kapesní zdroje, a za druhé souvislost s vojenskými technologiemi vede k silnému politickému odporu vůči decentralizovanému nasazení menších reaktorů, třeba městských atomových elektráren a tepláren.

    Problém této argumentace tkví v tom, že lidé jako Roman Juriga na jedné straně vyčítají jádru nedemokratičnost, ale na druhé straně se nijak nesnaží budovat vlastní malé, demokratické zdroje, chtějí dál brát proud z nedemokratické, centrálně spravované sítě, vyráběný v nedemokratických, velkých elektrárnách, jen požadují, aby nedemokratický ČEZ vyměnil nedemokratickou jadernou energii za jiné, kterým oni dávají nálepky demokratické.

    Demokratické zdroje energie jsou zdroje demokraticky budované a demokraticky provozované. Jaderná technologie je nedemokratická v tom symslu, že se nehodí pro projekty osobního, družstevního nebo komunitního zásobování energií, ale ani jiné technologie se demokratickými nestanou, dokud je k vybudování osobních, družstevních nebo komunitních zdrojů nikdo nepoužije.

    Příkladem stoupencům demokratické energie budiž svobodný software. Jeho úspěch se nezakládá na pokřiku: „Zakažte Microsoft!‟ ale na aktivním vývoji a praktickém užívání svobodných alternativ.
    TT
    March 22, 2011 v 16.34
    Jaderně - fosilní fanatismus
    Jaderní fandové se prostě nezastaví před ničím. Wagner, Šíma a další budou donekonečna lhát a uvádět zavádějící informace. Jako oběti jaderné energetiky, která vznikla z projektu jaderné bomby, uvádí pouze přímo usmrcené v Černobylu a to mají ještě odvahu a dost cynismu tvrdit, že Černobyl nebyl největší průmyslovou katastrofou, která předčila i Bhópál. Ne, že by to bylo nějak zásadní, ale je dobré, jak se zapomíná na smrťáky a havárie které vedly k zabetonování reaktoru v J.Bohunicích.
    Dosud Šíma ani Wagner neuvedli, jak se vyrovnat se zamořením po uranové těžbě. Komunity v okolí uranových dolů na celém světě si stěžují na zamoření a vrůstající úmrtnost.
    Samozřejmě, že těžba ropy a uhlí je podobné svinstvo, ale přeci jen proti radioktivitě je to slabý odvar. Tragedie v uhelném dole je katastrofou pro celé okolí a může postihnout i vzdálenější oblasti viz můj článek I my jsme příbuzní zavalených horníků. Ale stejně se to nedá srovnat se zamořením v rozsahu, jaké vidíme třeba v Ralsku.
    A k invektivní otázce otázce Šímy (inu když nejsou argumenty...) - Ing. Juriga je placen jako ředitel Pravoslavné akademie a od devadesátých let na praktické i teoretické úrovni propaguje OZE a to i jejich aplikací v různých místech Evropy, podílel se i na konzultacích elektrifikace sociálních institucí v subsaharské Africe. To se ale dá najít na internetu, místo invektiv a zahlcování diskuse citováním klasiků. Jenže jaderní fandové tu už několikrát prokázali, že jakákoli odborná diskuse jim dělá problém, neumí hledat odkazy ani správně pracovat s informacemi. Ale to nevadí. Na lidech jako Šíma či Wágner to naštěstí nevisí ;-)
    March 22, 2011 v 16.44
    Reklama
    Jak se vzrovnat se zamořením po těžbě uranu? To už vyřešili mí kolegové z ústavu:

    http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1185979869/?from=240
    JS
    March 22, 2011 v 16.47
    Lidé jako Juriga
    Pan Macháček předpokládá, že lidé jako Roman Juriga se nijak nesnaží budovat vlastní malé, demokratické zdroje. To se mylí velmi zásadně, protože Roman Juriga patří k důležitým, obětavým, vynalézavým a nezlomným českým průkopníkům malých demokratických zdrojů a je příznačné, že není jako takový veřejně znám, protože tento typ podnikatelů opravdu není pro většinová média zajímavý.
    Větrná elektrárna Pravoslavné akademie ve Vilémově, kterou vybudoval, byla prvním občanským projektem tohoto typu a zabývá se i dalšími obnovitelnými zdroji energie, např. v rámci projektu solárních střech na kostelech.
    Myslím, že stojí za to seznámit se s názory takových lidí, kteří jenom nemluví, ale také konají a myslím, že můj přítel Roman Juriga má své postoje prožité a promyšlené, i když ve svém příspěvku neuvádí spoustu odkazů.
    Konečně si myslím, že nastal čas na rehabiltiaci postojů, které nejsou vedeny pouze a jen racionálním kalkulem, ale jsou existenciální, holistické, vyjadřují emoce a opírají se o etické postoje.
    + Další komentáře