Profil čtenáře:
Roman Juriga

RJ
Profese:
Vážený pane Šímo, myslím že jste některé věci špatně pochopil a pokusím se Vám proto odpovědět na jednotlivé body, které pro Vás představují problém:
Bod 1. Bezpečnost jaderné energetiky. Vyrůstal jsem podhůří Povážského Inovce v době komunizmu. V tomto slovenském pohoří tehdy Rusové těžili Uran. Projevilo se to mj. množstvím dětí, které se narodily se závažnými genetickými poruchami. Také tam tenkrát došlo k havárii na jednom z bloků Jaslovských Bohunic, který byl pak zasypán betonem. Zemřelo tam několik lidí. Beton se tenkrát navážel z celého RVHP a nad hlavami nám létala několik měsíců helikoptéra, která měřila radiaci. Co se tehdy dělo, jsme se však dozvěděli až po roce 1989. Jsem rád, že jste použil skvělý , avšak poněkud kulhající argument ve vztahu brouků a rostlin k FVE. Asi Vás i mnohé lidi u nás překvapí, že pod FV panely pokračuje život jak půdních organizmů, tak i celé řady rostlin a brouků a dokonce tam hnízdí řada ptáků. Co a hlavně jak bude pokračovat v biologickém životě kolem Fukušimy a v moři kolem elektrárny po havárii? V roce 1999 jsem se dostal do vylidněné zóny po Černobylu v Bělorusku. Leccos tam rostlo „jinak“. Po demontáži FVE však bude půda spíše jenom odpočatá. Pokud dojde k demontáži nějaké jaderné elektrárny, doporučuji vám vybrat si pak v obchodě tu nezávadnou zeleninu, která se tam bude pěstovat. Bude zřejmě lepší (a hlavně asi větší), než ta co vyroste na polích po FV elektrárnách…
Bod 2. Nemusíme asi polemizovat o tom, že moc i její zneužití bývá od dávných dob spojeno s penězi. Na výstavbu jaderné elektrárny Vám asi nebude stačit 300.000,- Kč (jako na FVE na střeše) a po jejím dostavění nebude vydělávat 10 anebo 30.000,-Kč ročně. Investice i zisk – protože budou obrovské – budou nepochybně chráněny všemi možnými pojistkami. Vládou a médii počínaje, armádou a protiteroristickou jednotkou (placenou z daní občanů) konče. FVE, MVE i VE si musí hlídat a obhajovat v médiích i v politice sami investoři. Investoři do jaderných elektráren pochopitelně činí to samé, avšak disponují nesrovnatelně většími prostředky a tudíž mocí, která je bohužel láká k tomu, aby byla zneužita. Technologie sama má ostatně svůj původ ve vojenském výzkumu, který až do našich dní ve značné míře podléhá utajení. Přímo se vnucuje otázka: „ Proč asi“?, když se podle Vás a většiny občanů ČR opravdu „není čeho bát…“ a občané Rakouska dle Vašeho názoru jenom „zbytečně panikaří...“
Bod 3. Jaderná energetika – možná si to nepamatujete - u nás prakticky zcela zastavila rozvoj využití obnovitelných zdrojů energie po roce 1990, když bylo jednou z prvních vlád Václava Klause rozhodnuto dostavět Temelín. Toto „zastavení“ a následné zaostávání ČR v oboru využití OZE trvalo až do roku 2002(!), kdy byl Temelín s velkou slávou konečně dostavěn. K dalšímu zastavení rozvoje využití OZE u nás došlo až když bylo nedávno současnou pravicovou vládou rozhodnuto stavět další 2 bloky Temelína.
Bod 4. K transparentnosti a demokratičnosti vývozců uranu a také pro osvěžení paměti; Kromě Kazachstánu jsou hlavními vývozci uranu Niger, Nigerie, Zair, Gabon a také Uzbekistán . Obohacený uran dovážený k nám z Ruska má svůj původ také v Kazachstánu. Mezi zeměmi, které uran ve velkém vyvážejí lze za demokracii v nejlepším slova smyslu pokládat asi pouze Kanadu. K energii potřebné na výrobu větrníků, nad jejímž původem se pozastavujete: energetická návratnost větrných elektráren je od ½ do 1 roku, u FVE se tato návratnost pohybuje od jednoho do tří let .(V závislosti na velikosti zařízení, resp. velikosti a typu výroby). K Vaší zmínce o dotování energie z větru (o fotovoltaice se toho myslím napsalo již dost a při této příležitosti byla u nás pohřbena jak energie větru, tak malá voda i biomasa) a pro informaci ctěných čtenářů - za jednu kWh dostane u nás letos vlastník větrníku kolem 2,25 Kč. Konečný spotřebitel ale zaplatí za elektřinu až 4,50 Kč/kWh. I při zohlednění nestability větru jakožto zdroje elektrické energie se 2,25 Kč (tj. asi jednou tolik, co dostal investor zařízení) jeví jako poměrně pěkný peníz za zálohování a regulaci pro distributora a velkou elektrárenskou společnost. Výkupní cena energie z větru však u nás ani v minulosti nikdy nepřesáhla 3 Kč/KWh. Vy však pokládáte tyto věci, o kterých běžný občan dle Vašeho názoru asi pouze „náhodou“ není informován, vesměs jak píšete za: „blábol“.
Bod 5. Před očima veřejnosti… Tunel Blanka, dálnice, jaderné elektrárny a další obrovské projekty prostě svádějí jejich realizátory k netransparentnímu jednání. U velké větrné elektrárny i při nákupu FV panelů a měničů je však cena známá v toleranci 10-15%. Známé je oslunění, výkon panelů, větrnost lokality... Opravdu Vám připadá až tak trapné z mé strany se pozastavit se nad cenou uranu a nad bezpečností a spolehlivostí jeho dodavatelů? K fosilní energii (ropa, uhlí plyn) mám řadu výhrad a žádná společnost obchodující s fosilní energií si mně neplatí. Dovoluji si Vaší otázku přesto pokládat za otázku řečnickou, nikoliv za urážku, i když byla zřejmě takto míněna.
Bod 6. Opět bezpečnost: Havárie u Černobylu je mi známa a viděl jsem několik dokumentů o tom, co a jak se tenkrát stalo. Dokonce jsem se v roce 1999 pohyboval v postižené oblasti. Nechtěl jsem se však k této události a ani k Four Mile Islandu a Jaslovským Bohunicím i dopadům, které jsou spojeny s těžbou a manipulací s radioaktivním materiálem v článku, který byl opravdu míněn spíše emotivně a opravdu jako publicistický komentář, vracet. Když se podíváte do českých novin a časopisů, naleznete v nich však za poslední jeden a půl rok desítky a možná stovky článků popisující všechny možné nevýhody a selhání technologie obnovitelných zdrojů energie: lidé u nás mají vědět že FVE jsou škaredé, pokrývají pole, zdraží jim účet za elektřinu a také že VE jsou vidět, vydávají „infrazvuky“, a taky že jsou závislé na větru a špatní naší krajinu… O tom, že se jedná o zdroje, které nevypouštějí emise (kromě těch, které vzniknou při jejich výrobě, jak jste správně poznamenal) překvapivě nenaleznete v českém tisku z nedávného období téměř žádnou zmínku. O rizikách a nutné opatrnosti vůči jádru (a to i z důvodů mocensko-politických!) se v českých mainstreamových médiích dokonce ani po havárii ve Fukušimě nepíše vůbec nic! Nepsalo se teď dokonce ani o tom, že v poruše bylo (a možná stále ještě je) v Japonsku celkem 5 atomových elektráren a že odstaveno jich bylo celkem 11. Dovolím si tudíž svou odpověď na Vaše výhrady k mému komentáři skončit řečnickou otázkou: Opravdu Vám toto nepřipadá ani trochu „nápadné“?
V každém případě Vám však děkuji za Vaší rozzlobenou reakci. Věřím, že moje odpověď na ní snad má šanci někomu přeci jenom oči otevřít.

Roman Juriga