Tisíce kritiků bahrajnské vlády se v neděli opět střetly s policií, když se snažili zablokovat hlavní silnici k finančnímu centru hlavního města Manáma. Podle lékařů z přilehlých nemocnic bylo po zásazích pořádkových sil zraněno celkem osm set demonstrantů. Střety pokračují také v Jemenu, kde bylo o víkendu bezpečnostními složkami zabito dalších pět osob.

V neděli večer se také do Bahrajnu přesunul tisícihlavý sbor saúdskoarabské armády, který má úřadům pomoci zpacifikovat opoziční protesty. Ty začaly v ostrovním království zhruba před měsícem a do ulic hlavního města pravidelně lákají tisíce převážně šíitských demonstrantů.

Podle pozorovatelů byly nedělní protesty v univerzitním kampusu, na bulváru Krále Fajsála a před královským palácem prozatím největší výzvou pro bahrajnskou vládnoucí vrstvu. Rozehnat se je kromě bezpečnostních složek snažili také provládní demonstranti, často ozbrojení tyčemi nebo dlouhými noži.

„Mnoho lidí bylo zraněno a odvezeno do nemocnice,“ prohlásil Sajíd Hádí Almúsáví, člen opoziční strany Wefák. „Je jasné, že režim nyní podněcuje skupinky příznivců, aby protestující napadaly společně s policií,“ dodal.

Podle oficiálního stanoviska bahrajnské vlády to byli naopak demonstranti, kdo během víkendu napadal neozbrojené strážce pořádku.

Policie mimo jiné zasáhla také na Perlovém náměstí, kde se před necelým měsícem odehrála dosud nejkrvavější razie bezpečnostních jednotek. Čtyři lidé tehdy zahynuli a desítky dalších byly zraněny. Královská rodina poté slíbila, že se nic podobného již nebude opakovat. Poklidné demonstrace ale ani po měsíci neutichly, a tak se úřady opět rozhodly použít proti demonstrantům sílu.

Příchod saúdských vojáků, které dle agentury AFP nově doplnila i jednotka ze Spojených arabských emirátů, je zřejmě reakcí na oficiální prosbu o pomoc, kterou přednesl bahrajnský korunní princ před Radou pro spolupráci arabských států v Zálivu. Představitelé království by misi zahraničních vojáků měli oficiálně potvrdit během nejbližších hodin.

Podle agenturních pozorovatelů může zásah saúdskoarabských jednotek podnítit další násilnosti, neboť protestující - převážně příslušníci neplnoprávné šíitské většiny - považují Saúdy za patrony kritizovaného režimu. Šíité si již v minulosti stěžovali, že královská rodina se do země snaží nalákat sunnity ze zahraničí, aby vyrovnala vliv jejich komunity. Někteří analytici se tak domnívají, že malý ostrov v Perském zálivu, který je spojencem Saúdské Arábie i Spojených států, by mohly postihnout i čistě nábožensky motivované nepokoje.

Střety a protesty v Bahrajnu mají doposud převážně politický podtext. Demonstranti a opozice se snaží s vládou vyjednat demokratické reformy a předání vlády lidu. Některé z požadavků již královská rodina splnila. S pokračujícími represemi se ale zvýšily i nároky opozice, jež nyní požaduje rezignaci premiéra a celé královské rodiny.