Dalším z arabských států, který byl zasažen protirežimními protesty, inspirovanými událostmi v Tunisku a Egyptě, je Bahrajn. Tisíce protivládních demonstrantů okupují od středečního rána náměstí v hlavním městě Manamá. Děje se tak po dvou dnech násilných střetů s policií, při kterých zemřeli dva protestující.

Většinou příslušníci chudší šíitské většiny požadují po sunnitském králi Hámidovi ibn Ísa Chalífovi politické a lidskoprávní reformy, odvolání premiéra, vyšetření smrti protestujících a propuštění politických vězňů.

Demonstranti odmítají náměstí opustit do té doby, než král jejich požadavky splní. Ten se v ojedinělém úterním televizním proslovu za smrt demonstrantů omluvil a slíbil vyšetření obou incidentů. Ministr vnitra poté prohlásil, že policisté, kteří byli za zabití demonstrantů zodpovědní, již byli zadrženi.

Ani to ale demonstranty neodradilo od dalších protestů.

Podle Nabíla Radžába z bahrajnské lidskoprávní organizace Bahrajnské centrum pro lidská práva (BCHR) přišel králův proslov příliš pozdě.

„Lidé očekávali, že vyjde vstříc alespoň některým požadavkům protestujících — ale on se vůbec nezmínil o tom, jak by chtěl stávající problémy země řešit,“ řekl Radžáb doslova. „Lidé nechtějí pouze vyšetřování těch dvou zabití. Chtějí změnu,“ dodal.

Součástí středečního protestu je pohřební pochod za druhého mrtvého demonstranta Fádila Matrúka, který byl podle BCHR zastřelen z bezprostřední blízkosti na pohřbu první oběti násilností. Toho se podle deníku Guardian v úterý zúčastnilo více než deset tisíc lidí.

„Jsou dobře organizovaní a říkají, že z náměstí v Manamá udělají bahrajnskou verzi egyptského náměstí Tahrír,“ popisoval situaci v bahrajnské metropoli dopisovatel Al Džazíry s tím, že bezpečnostní složky nechávají pochodu volný průběh.

Otázka sociální i náboženská

Bahrajn tvoří společně s Íránem, Irákem a Ázerbajdžánem čtveřici muslimských zemí, ve kterých se většina populace hlásí k šíitské, nikoliv sunnitské větvi islámu. Místní mocenská i hospodářská elita je ovšem sunnitská, což do problému přináší nový rozměr.

Hlavní šíitské politické uskupení v zemi — strana Wefák — již po smrti prvního z protestujících oznámila, že s okamžitou platností opouští svoje pozice v parlamentu. Zde drží osmnáct z celkových čtyřiceti míst, a zákonodárný sbor je tak ochromen.

„Tohle je první krok. Chceme si vynutit dialog,“ okomentoval rozhodnutí Ibrahím Mattár, jeden ze členů Wefáku. „V následujících dnech buď opustíme radu úplně, nebo se do ní vrátíme,“ dodal.

Jedním z hlavních požadavků opozice i demonstrantů je odchod premiéra Chalífy ibn Salmána Chalífy. Strýc současného krále je symbolem sunnitského bohatství v Bahrajnu a v čele vlády je od získání nezávislosti země v roce 1971.

Napětí mezi chudší šíitskou většinou a sunnitskými elitami přetrvává v malém ostrovním království již delší dobu. Šíité jsou nespokojeni hlavně s vysokou nezaměstnaností a obviňují vládu, že se snaží pracovními pobídkami přilákat sunnity ze zahraničí, aby změnila demografické složení země.

Přibližně polovina z celkového počtu 1,3 milionu obyvatel království jsou rodilí Bahrajňané a zbytek jsou zahraniční pracovníci.

Další informace:

Al Džazíra Protesters occupy Bahrain square

AFP Bahrainis demand regime change after two killed

BBC News Bahrain protests: Anti-government campaign gathers pace

The Guardian Bahrain police open fire on funeral procession leaving one dead