Již krátce po páteční rezignaci Husního Mubaraka začali v Egyptě úřadovat noví vládci — členové Nejvyšší rady ozbrojených sil. Hlavou orgánu je polní maršál a ministr obrany Muhammad Husajn Tantáví, jenž bude nyní zastupovat zemi navenek. O moc by se měl — alespoň formálně — podělit s generály.

Ve funkci zároveň zůstal i premiér Ahmad Šafík a většina členů vlády jmenované Mubarakem 26. ledna. Ti mají v příštích týdnech provizorně spravovat hospodářství a sociální oblasti.

Armáda by podle víkendových vyjádření měla řídit všechny záležitosti vysoké politiky po následujících šest měsíců, anebo do demokratických voleb. Bude mít pravomoc vydávat zákony, aniž by se musela ohlížet na parlament či ústavu. Obě parlamentní komory byly v neděli přímo rozpuštěny a platnost ústavy pozastavena.

Nejvyšší rada dále slíbila ustavení zvláštního výboru, jenž připraví změny konstituce. Egypťané se pak k nim budou moci vyslovit v referendu.

Noví vládcové Egypta se rovněž zavázali k respektování všech uzavřených mezinárodních dohod včetně mírové smlouvy s Izraelem.

Pozice opozice

Pozastavením platnosti mubarakovské ústavy a rozpuštěním parlamentu vzešlého ze sporných listopadových voleb splnila armáda dva z hlavních požadavků všech protestujících.

„Je to vítězství revoluce,“ řekl v reakci novinářům z Reuters Ajmán Núr, předseda sekulární opoziční strany Al Ghád.

„(Na příští pátek) svoláváme vítězný pochod milionů, abychom oslavili, co nám revoluce přinesla. (...) Vzdáme poctu ozbrojeným silám za to, jak zodpovědně se snaží vyjít vstříc přáním lidu,“ okomentoval situaci jiný z opozičních předáků Chálid Abdalkadír Udá.

Zejména mládežnické a liberální skupiny ovšem požadovaly víc — jmenovitě pak zrušení výjimečného stavu a účast civilistů, a nejlépe opozičníků, na vládě. Na tyto požadavky dosud vojáci nijak vstřícně nereagovali.

Zřejmě i proto byl v sobotu oznámen vznik nového opozičního tělesa — takzvané Rady správců —, které by mělo vést trvalý dialog právě s Nejvyšší radou ozbrojených sil. Není však opět jasné, zda s ním budou chtít vojáci plnohodnotně spolupracovat.

„Rada bude též informovat lidi o vývoji situace. V případě potřeby je svolá do ulic,“ doplnil mnohoznačně Chálid Udá.

Co s lidmi na Tahríru?

Agentury zprvu popisovaly víkendovou atmosféru jako „zklidňující se“ a jako „návrat k normálu“. Po osmnácti dnech nepřetržitých masových protestů se v zemi otevřela většina obchodů i bank, z větší části bylo obnoveno zásobování a na káhirské náměstí Tahrír, kde se demonstranti v minulých týdnech shlukovali, nastoupily úklidové čety.

I v neděli ale na Tahríru zůstávalo několik stovek nejodhodlanějších protestujících, kteří požadují důslednější změny. Vojáci se přitom pustili do rozebírání jejich stanového městečka a došlo k četným strkanicím.

Velitel akce se nakonec s demonstranty dohodl na kompromisu — protestující se stáhli do jedné části náměstí, a na Tahrír tak byla opět vpuštěna doprava. Přetrvávající napětí však bylo dle pozorovatelů po celý den znát.

„Nechceme, aby tu po dnešku kdokoliv tábořil,“ nechal se před agenturními reportéry slyšet velitel vojenské policie.

„Zůstanu tady, dokud revoluce nezvítězí,“ řekl naproti tomu AFP jeden z vytrvalých nespokojenců.

Podle pondělní zprávy BBC ovšem protestujících přes noc opět výrazně ubylo. Káhirský dopisovatel stanice píše doslova o tuctech nejvytrvalejších a přípomíná, že daleko větší potíž dnes představuje hrozba nových stávek.

Další neznámé

Vedle spolupráce Nejvyšší rady ozbrojených sil s opozicí, přístupu vojáků k nejvytrvalejším demonstrantům a skutečných zájmů Tantávího vlády zůstávají nezodpovězeny ještě přinejmenším dvě důležité otázky: co bude se sliby, které dal Egypťanům Mubarakův režim v minulých týdnech (zejména ústy viceprezidenta Sulajmána), a co se stane s Mubarakem samotným.

Od 25. ledna do 11. února bylo zabito nejméně tři sta lidí a Umar Sulajmán slíbil dopadnout viníky. Před káhirskou budovou ministerstva vnitra přitom už v neděli proběhla velká demonstrace policistů, kteří požadovali zvýšení platů a především trestní imunitu.

Dle četných indicií byla do organizace násilí navíc zapojena i tajná policie. Vztah mezi ní a armádním velením je dosud celkově nevyjasněný.

Ohledně budoucnosti Husního Mubaraka se vedou také zatím jen dohady. Dle většiny zpráv se stále nachází v sinajském letovisku Šarm aš-Šajch, kde chce i zůstat. Někteří zpravodajové ale píší, že se pojede léčit do Německa. Jiní zas soudí, že přímo uvažuje o exilu.

Naopak jistá se zdá být pozice Muslimského bratrstva, jehož vzestupu se v souvislosti s protesty mnozí komentátoři obávali. Umírnění islamisté se již v sobotu nechali slyšet, že neusilují o převzetí moci či osobní zisky. Nechtějí údajně ani postavit svého prezidentského kandidáta, ani získat kontrolu nad parlamentem.

„Podporujeme cestu poklidné transformace politické moci a vzniku řádně zvolené vlády v souladu s vůlí lidu — cestu, po níž se nyní ubírá armáda,“ uvedlo hnutí v oficiálním prohlášení.

Další informace:

BBC News Egypt crisis: Protesters leave Tahrir Square

BBC News Egyptian military dissolves parliament

Reuters Egypt army delivers ultimatum to Tahrir protest

Reuters Military rulers dissolve Egypt's parliament

AP Egypt's military rulers dissolve parliament, suspend constitution, promise elections

Al Džazíra Egypt's army dissolves parliament

The Guardian Egypt in transition - Sunday 13 February