Armáda chce vládnout Egyptu půl roku. Otázkou zůstává jak

Petr Jedlička

Nejvyšší rada ozbrojených sil pozastavila platnost ústavy, rozpustila parlament a slíbila demokratické volby. Co všechno ale hodlá změnit, jakou roli při tom ponechá opozici či jak se postaví ke slibům z minulých týdnů, dosud nevyjevila.

Již krátce po páteční rezignaci Husního Mubaraka začali v Egyptě úřadovat noví vládci — členové Nejvyšší rady ozbrojených sil. Hlavou orgánu je polní maršál a ministr obrany Muhammad Husajn Tantáví, jenž bude nyní zastupovat zemi navenek. O moc by se měl — alespoň formálně — podělit s generály.

Ve funkci zároveň zůstal i premiér Ahmad Šafík a většina členů vlády jmenované Mubarakem 26. ledna. Ti mají v příštích týdnech provizorně spravovat hospodářství a sociální oblasti.

Armáda by podle víkendových vyjádření měla řídit všechny záležitosti vysoké politiky po následujících šest měsíců, anebo do demokratických voleb. Bude mít pravomoc vydávat zákony, aniž by se musela ohlížet na parlament či ústavu. Obě parlamentní komory byly v neděli přímo rozpuštěny a platnost ústavy pozastavena.

Nejvyšší rada dále slíbila ustavení zvláštního výboru, jenž připraví změny konstituce. Egypťané se pak k nim budou moci vyslovit v referendu.

Noví vládcové Egypta se rovněž zavázali k respektování všech uzavřených mezinárodních dohod včetně mírové smlouvy s Izraelem.

Pozice opozice

Pozastavením platnosti mubarakovské ústavy a rozpuštěním parlamentu vzešlého ze sporných listopadových voleb splnila armáda dva z hlavních požadavků všech protestujících.

„Je to vítězství revoluce,“ řekl v reakci novinářům z Reuters Ajmán Núr, předseda sekulární opoziční strany Al Ghád.

„(Na příští pátek) svoláváme vítězný pochod milionů, abychom oslavili, co nám revoluce přinesla. (...) Vzdáme poctu ozbrojeným silám za to, jak zodpovědně se snaží vyjít vstříc přáním lidu,“ okomentoval situaci jiný z opozičních předáků Chálid Abdalkadír Udá.

Zejména mládežnické a liberální skupiny ovšem požadovaly víc — jmenovitě pak zrušení výjimečného stavu a účast civilistů, a nejlépe opozičníků, na vládě. Na tyto požadavky dosud vojáci nijak vstřícně nereagovali.

×