I noc ze středy na čtvrtek strávilo na káhirském náměstí Tahrír několik tisíc lidí. Jedná se o nejvytrvalejší odpůrce režimu Husního Mubaraka, kterých na témže místě demonstrují ve dne desítky a leckdy i stovky tisíc. V úterý a zejména ve středu navíc pozorovatelé zaznamenali několik relativních novinek. Jednak se v zemi rozšířila vlna stávek, jež nově zvýznamnily sociální rovinu současného dění; dále se protestovalo i na jihu země, a nadto se demonstranti v Káhiře uchýlili k jiným formám vyjádření nevole, především k blokádě vstupu do státních budov.

Velké agentury rovněž zdůraznily jistý posun v rétorice USA, jejichž představitelé poprvé pohrozili přehodnocením americké pomoci Egyptu.

Nejmohutněji začali ve středu stávkovat dělníci spravující rozvody elektřiny. Ti nejvíce podráždění se v několika tisícovém počtu shromáždili před vstupem do budovy příslušného státního podniku a požadovali odvolání ředitele — člověka dosazeného vládnoucí stranou.

Práci na protest přerušili také pracovníci muzeí, několika textilek, oceláren a výroben léků. Dále začali stávkovat železničáři a řidiči autobusů, opraváři v dopravních depech a také přístavní dělníci z doků u Suezského průplavu, z nichž ale většina nepracovala již v úterý. Ve všech případech se lidé dožadovali většího přerozdělení zisků státu z lukrativních odvětví, která kontrolují Mubarakovi lidé či přímo rodina, a odvolání politicky krytých nadřízených. Hojně byla též vyjadřována účast demonstrantům v Káhiře.

Protesty v hlavním městě se mezitím rozšířily i mimo centrální náměstí, zejména do okolí státních budov. Na dva tisíce demonstrantů zablokovalo vhod do Lidového shromáždění — místního parlamentu — a žádalo jeho rozpuštění, neboť prý vzešel z nedemokratických voleb. Další z protestujících obklopili sídlo vlády a znemožnili premiéru Šafíkovi dostat se do úřadu. Jiná skupina se shlukla před budovou ministerstva zdravotnictví.

Z vývoje mimo Káhiru světová média zaznamenala neobvyklý protest osmi tisíc farmářů z Asijútu na jihu země, kteří zablokovali dálnici a železnici na sever. Tito si stěžovali převážně na váznoucí distribuci potravin, ale zároveň deklarovali i podporu politickým požadavkům káhirských demonstrantů. Svůj protest zviditelnili navíc širokým provizorním zátarasem z palmových listů a kmenů, které zapálili.

Jinde na jihu došlo ke střetu demonstrantů s policí, při kterém pořádkové síly nejméně čtyři protestující zastřelily. V Port Saídu zas stovky obyvatel místních slumů zapálily honosnou rezidenci guvernéra.

Agenturní komentátoři spojují středeční nárůst protestních aktivit s úterním vystoupením viceprezidenta Sulejmána, který varoval před eskalací konfliktu a možným pučem. Podle AP si to řada lidí vyložila jako pohrůžku zavedením stanného práva.

Jiní ze znalců nicméně připomínají, že svou roli sehrál i sociální rozměr situace, v posledních dnech trochu přehlížený. Čtyřicet procent z osmdesáti milionů Egypťanů žije dle statistik Světové banky v chudobě, tedy s méně než dvěma dolary na den, zatímco bohatství Mubarakovy rodiny a protežovaných podnikatelů dosahuje pohádkových rozměrů.

„Ó Mubaraku, pověz, kdes vzal těch sedmdesát miliard dolarů,“ skandoval přímo dav před budovou ministerstva zdravotnictví.

Sílu protestního hnutí nově odhalí opět pátek, na který organizátoři demonstrací svolali další „milionové“ shromáždění.

Ústupky neústupky a další neznámé

Masové protesty v Egyptě trvají nepřetržitě už šestnáct dní. Od první násilné eskalace v pátek 25. ledna učinil režim řadu ústupků, jejichž význam je ale hodnocen jako relativní. Nejprve byla police v ulicích nahrazena armádou, jež proti demonstrantům násilně nezasahuje. Poté byl jmenován nový premiér, viceprezident a obměněna vláda. Prezident Mubarak se zároveň zavázal, že v příštích, tedy zářijových volbách už kandidovat nebude a slíbil protestujícím ústavní změny, jež mají zaručit, že ony volby proběhnou demokraticky.

V minulém týdnu pak režim postupně přestal přikazovat zahraničním operátorům, aby odpojovali internetovou a mobilní síť. Sám viceprezident Sulejmán, jenž začal na veřejnosti vystupovat místo Mubaraka, se dále sešel se zástupci opozičních stran a slíbil zřízení tří komisí, z nichž jedna připraví příslušné změny konstituce, druhá dohlédne na jejich implementaci a třetí prošetří násilnosti, ke kterým došlo mezi prezidentovými stoupenci a odpůrci.

Spolu s odvoláním vedení Mubarakovy Národně demokratické strany a se slibem zvýšení platů a důchodů současným i bývalým státním zaměstnancům byly uvedené ústupky v pondělí prohlášeny za základ harmonogramu pokojné změny systému a opozice vyzvána, aby na transformaci spolupracovala.

V táboře protirežimních stran, hnutí a skupin došlo z počátku týdne k debatě, jak na deklarovaná opatření reagovat, přičemž postupně převážil zásadový postoj. Ten je již od počátku protestů zosobňován zejména požadavkem na okamžité Mubarakovo odstoupení, jehož vyslyšení se prezident stále — ač s různými argumenty — vyhýbá.

V celé situaci pořád zůstává i řada neznámých, které ztěžují jakoukoliv prognózu. Vedle poměrů v armádě a cílů jejich jednotlivých složek je to například vnitřní integrita vládnoucí politické garnitury, dále intenzita pnutí v samotné opozici, a konečně i postoj většiny populace k současnému vývoji jako takovému.

Nejednoznačnou zůstává také pozice vlády Spojených států — klíčového spojence, a podle mnohých i patrona, přežívajícího režimu. Různí odborníci na diplomatické zvyky sice předchozí prohlášení Baracka Obamy či Hillary Clintonové vyložili jako zásadní, nezvykle razantní či jednoznačně důrazné; k oficiální pohrůžce zastavením pomoci či nějakou další sankcí se ale představitelé USA dosud neodhodlali.

Analytikové BBC nicméně soudí, že i v tomto bodě došlo ve středu ke změně. Americký viceprezident Joe Biden totiž ve středu poprvé přímo vyzval Mubaraka k odvolání výjimečného stavu, který v Egyptě platí desítky let a umožňuje perzekuci téměř jakéhokoliv veřejného činu. A také vedoucí tiskového oddělení Bílého domu Robet Gibbs v tentýž den poprvé zmínil možnost, že Washington pomoc Káhiře přehodnotí.

„Vláda doposud nepodnikla nezbytná opatření, jež lidé v Egyptě potřebují vidět (...) jestliže zde ještě nějakou dobu přetrvával na její straně dojem, že je možné džina vrátit zpět do láhve, tak tato doba je podle mne už dávno pryč,“ uvedl Robert Gibbs typicky.

V zápětí ale dodal: Spojené státy již přehodnocovat jednotlivé programy pomoci Egyptu začaly a zdrženlivost či snaha o reformy (u egyptské) vlády rozhodnou, „jak bude pomoc v budoucnu vypadat“.

Další informace:

BBC News Egypt protests: US steps up pressure on Cairo

AP Strikes in Egypt Add to Pressure From Protests

Al Džazíra Workers boost Egypt protests

The Guardian Egypt protesters defiant as Omar Suleiman warns of coup

IPS Muslims and Christians Protest as One